Dbejte na správné množství vzduchu. Primární přívod vzduchu reguluje hoření, sekundární pak čistotu skla. Pokud je přívod vzduchu příliš uzavřený, dochází k nedokonalému spalování a usazování sazí. Naopak příliš otevřený vzduch zbytečně odvádí teplo do komína. Ideální je sledovat plamen – stabilní, světlý a modrý plamen značí optimální spalování. Při každém přiložení nechte dvířka na krátkou dobu pootevřená, aby se rozhořelo rychleji.
Samotné skladování je stejně důležité jako délka schnutí. Dřevo musí stát na vzdušném místě, ideálně pod přístřeškem, kde je chráněné před deštěm a sněhem, ale zároveň kolem něj dobře proudí vzduch. Polena naskládejte tak, aby mezi nimi byly mezery, a neukládejte je přímo na zem – na paletách nebo na hranicích získáte i spodní vrstvy suché. Nejčastější chybou je zakrytí hromady neprodyšnou fólií, která zachytává vlhkost a způsobuje hnití. Používejte pouze prodyšnou plachtu, a to jen shora, boky nechte volné.
Horní část hromady vždy chraňte před deštěm a sněhem, ale nikdy nezakrývejte celou hromadu neprodyšnou fólií. Ideální je přístřešek s přesahem, nebo alespoň plachta, která nechá boky volné. Pokud použijete igelit, dřevo pod ním začne „plísnit” a ztratí na kvalitě. Pamatujte, že dřevo musí vyschnout zejména v prvních měsících, kdy má nejvyšší obsah vody. Proto ho nenechávejte v tmavém koutě, ale naopak na místě, kde je alespoň občas cítit vítr.
Druhý důležitý bod je materiál podlahy a stěn. Sálavé teplo nejlépe pohlcují těžké materiály jako cihla, kámen nebo hliněná omítka. Pokud máte dřevěnou podlahu nebo sádrokarton, teplo se spíš odrazí zpět, ale neudrží se. Ideální je kombinace: kamna z těžkého materiálu (šamot, kachle, akumulační jádro) a okolní stěny z přírodních materiálů. Když topíte jen občas, těžká kamna akumulují teplo a pak ho vydávají dlouho do noci. Lehká ocelová kamna zase sálají rychle, ale také rychle vychladnou. Pro dlouhodobý komfort zvolte střední cestu, nebo si pořiďte kamna s výměníkem, který ohřívá i vodu v topení.
Učíte se rozeznat suché dřevo podle barvy a kůry? Nejdůležitější je trpělivost. Pokud si nejste jistí, nechte poleno pár dní v suché místnosti a sledujte, jak se kůra chová. Rozdíl mezi vysychajícím a suchým dřevem je dobře vidět právě na rychlosti odlupování. U skutečně suchého dřeva kůra odpadává sama, často už při manipulaci, a pod ní je rovnoměrně vybarvené dřevo bez tmavých skvrn. Teprve kombinace barvy, kůry, zvuku a hmotnosti vám dá jistotu, že ve sporáku skončí pořádné teplo, ne pára.
Praxe ukazuje, že mnozí lidé spěchají a topí dřevem s vlhkostí nad 30 %. Projeví se to nejen nízkou teplotou v místnosti, ale i častějším čištěním skla u kamen a komína. Dehet, který se usazuje v kouřovodu, je nejen nepříjemný, ale představuje i zvýšené riziko požáru. Pokud už máte dřevo vlhčí, nechte ho ještě dosušit, a pokud to nejde, rozdělávejte oheň menšími kusy a dodejte více vzduchu, aby bylo spalování alespoň částečně účinné. Vždy platí, že investice do suchého dřeva je zároveň investicí do bezpečnosti a životnosti vašeho topného systému.
Když kupujete dřevo na topení, spoléhat jen na to, že „vypadá staré”, je jistá cesta k vlhkým polenům a špatnému hoření. Suché dřevo poznáte podle kombinace znaků, a jedním z nejspolehlivějších je právě barva a stav kůry. Kůra u zdravého, čerstvě skáceného stromu je pevně přirostlá, vlhká a často má sytou, tmavou barvu. U dřeva, které mělo čas vyschnout, se kůra začíná oddělovat, praská a odlupuje se po částech. Tento proces ale neprobíhá u všech dřevin stejně rychle, takže je třeba se dívat na víc než jen na to, že kůra „někde povoluje”.
Nejdůležitější je umístění kamen a to, jak necháte teplo šířit. Kamna by měla stát pokud možno uprostřed dispozice, ne u venkovní stěny, kde by sálání zbytečně unikalo ven. Před kamna nepatří žádný velký kus nábytku, který by paprsky zastínil. Místo toho nechte volný prostor, aby teplo mělo šanci dostat se až k vám. Často se stává, že lidé umístí před kamna křeslo nebo komodu, a pak si stěžují, že kamna nehřejí. Přitom by stačilo jim dát prostor.
Když se řekne efektivní topení dřevem, většina lidí si představí kvalitní kotel nebo krb. Mnohem důležitější je ale to, co se děje před samotným spalováním – tedy jak dřevo uskladníte. I to nejlepší palivo ztratí na výhřevnosti, pokud ho necháte ležet na dešti nebo v nevětraném prostoru. Správné skladování přitom není žádná věda, stačí dodržet pár základních pravidel a vyhnout se častým chybám.
If you loved this article and you would like to get far more facts concerning více na webu kindly visit our own page.