Vyhýbejte se situacím, které důvěru ničí. Patří sem nečekané trhnutí vodítkem, volání psa k sobě a následné připnutí na vodítko, když má radost z volnosti, nebo trestání za to, že se pes vrátil pozdě. Pokud pes přiběhne, i když to trvalo dlouho, vždy ho pochvalte. Nikdy ho netrestejte za to, že přišel. Příště by nepřišel vůbec. Stejně tak neberte psa do míst, kde je příliš mnoho podnětů, pokud tam ještě neumí reagovat na základní povely. Přetížený pes se učí hůř a snadno ztratí jistotu.
Povrchy hrají větší roli, než se zdá. Koberec nebo běhoun pod nohama snižuje hluk z chůze po schodech a zároveň izoluje od chladu, který od podlahy stoupá. Stěny ve výklenku natřete světlým matným odstínem, který nebude odrážet světlo do očí. Vyhněte se lesklým povrchům a tmavým barvám, které prostor opticky zmenší. Police na knihy umístěte do výšky, kam dosáhnete vsedě, ne nad hlavu – jinak budete vstávat při každé knize.
Základem je klidná komunikace. Pes nepotřebuje dlouhé proslovy, potřebuje jasný signál a okamžitou reakci. Když pes něco udělá dobře, odměna musí přijít do dvou sekund. Když udělá něco nežádoucího, stačí krátké přerušení a přesměrování. Typická chyba je křik a fyzické tresty – pes se pak neučí, co dělat, ale jen se bojí. Strach a důvěra se navzájem vylučují. Pokud pes couvne, když zvednete ruku, není to neposlušnost, ale následek dřívější zkušenosti.
Při samotné jízdě nestůjte za sedlem a netlačte. Mnohem lepší je jít vedle dítěte nebo mírně za ním a nechat ho řídit. Držte ho pouze za rameno nebo za bundu, a to jen na začátku. Jakmile získá jistotu, pusťte ho. Typická chyba rodičů je, že kolo drží příliš dlouho. Dítě se pak naučí spoléhat na cizí ruku a samo rovnováhu nehledá. Další častá chyba je příliš mnoho rad během jízdy. Dítě nedokáže poslouchat a zároveň řídit.
Stěny v předsíni držte ve světlých, neutrálních odstínech. Bílá, světle šedá nebo jemná krémová odrážejí světlo a stěny posouvají dál. Vyhněte se výrazným barvám na velké ploše, působí jako stěna, která se přibližuje. Pokud chcete akcent, použijte ho jen na malém kusu nábytku nebo na jedné krátké stěně, kterou chcete potlačit.
Když dítě spadne, nechte ho vstát a pokračovat. Děti padají pomalu a na nízké kolo, takže se většinou nic nestane. Důležitější je, aby mělo helmu, pevné boty a oblečení, které se nezachytí do řetězu. Naučte ho také, že se má dívat dopředu, ne na pedály. První jízda bez koleček obvykle trvá několik dní, ne jeden. Opakujte ji pravidelně a krátce, dokud se jízda nestane samozřejmostí. Teprve potom zvyšujte náročnost terénu.
Důvěra mezi psem a jeho pánem není něco, co vznikne samo. Je to výsledek každodenního chování, opakovaných situací a především předvídatelnosti. Pes se učí důvěřovat tomu, kdo se chová stále stejně – kdo jednou neodpustí skok na návštěvu a podruhé ho odmění. Právě nejednotnost je nejčastějším důvodem, proč se pes přestane spolehnout na to, co mu říkáte. Pokud chcete pevný vztah, začněte tím, že budete pro psa čitelní. Stejný povel znamená vždy stejnou věc, stejný trest i stejnou odměnu.
Budujte vztah přes společné činnosti Nejrychleji se důvěra posiluje při činnostech, které mají řád a smysl. Procházky na vodítku, kde pes cítí, že ho vedete, ale neškrtíte, jsou lepší než volné pobíhání bez pravidel. Zkuste každý den deset minut věnovat jednoduchému výcviku – přivolání, sedni, lehni. Neopakujte povel pětkrát, jinak ho pes přestane vnímat. Vždy skončete pozitivně, i když to znamená, že pochválíte jen za to, že se pes na vás podíval. Důležité je, abyste výcvik nepřerušovali telefonem nebo rozhovorem s jiným člověkem. Pes pozná, kdy mu nevěnujete pozornost, a přestane se snažit.
Nejprve si změřte výšku stropu v několika bodech — u okna, ve středu a u nejnižší stěny. Body, kde je méně než metr, jsou vhodné jen na úložné boxy, ne na sezení. Hranici, kde se dá pohodlně stát, si vyznačte páskou na podlaze. Tím získáte dvě zóny: obytnou a skladovací. Do obytné umístěte to, co používáte denně, do skladovací to, co vytáhnete párkrát za rok.
Jak vypadá bezpečné místo pro první jízdu Vyberte rovný, hladký a uzavřený povrch bez provozu. Ideální je prázdné hřiště s asfaltovým nebo pevným povrchem, kde není žádný svah ani obrubník. Vyhněte se trávě, protože na ní kolo špatně jede a dítě ztrácí rovnováhu. První jízdy by měly být krátké, klidně jen deset minut. Dítě se rychle unaví, a když je unavené, přestává vnímat okolí.
Před prvním vyjetím nastavte výšku sedla tak, aby dítě dosáhlo oběma nohama na zem. Zní to jako krok zpět, ale je to nejdůležitější věc pro bezpečný start. Dítě tak může kdykoli sesednout nebo se nohama odrazit. Řídítka by měla být blízko a dost vysoko, aby se dítě nemuselo natahovat. Zkontrolujte také brzdy, tlak v pneumatikách a utažení kol.
If you adored this article and you also would like to acquire more info regarding více informací najdete zde i implore you to visit the web page.