Bublanina patří mezi nejoblíbenější letní moučníky, ale málokdo ji umí připravit tak, aby byla dokonale nadýchaná a zároveň vláčná. Častým problémem bývá suchý, tuhý nebo naopak spadlý koláč. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, technika šlehání a také zacházení s těstem před pečením. Následující rady vám pomohou vyhnout se nejčastějším chybám a připravit bublaninu, která se bude doslova rozplývat na jazyku.
Jak na to, aby těsto nespadlo a ovoce nekleslo ke dnu Nejčastější chybou bývá přílišné míchání těsta po přidání mouky. Jakmile do sněhu vmícháte mouku, přestávejte míchat, jakmile nezůstanou viditelné suché části. Čím déle těsto mícháte, tím více ztrácí vzduch a výsledek je pak tuhý a nízký. Mouku vždy prosejte a přidávejte ji ve dvou až třech dávkách. Pokud chcete mít jistotu, že ovoce zůstane rozprostřené v těstu a neklesne ke dnu, obalte ho před vmícháním v hladké mouce. To platí zejména pro těžší ovoce, jako jsou třešně, višně nebo švestky.
Při hnětení těsta nespěchejte. Vypracujte ho do hladka, ale nepřehánějte to – příliš dlouhé hnětení by způsobilo, že bude těsto tuhé. Nechte ho chvíli odpočinout pod utěrkou, ideálně alespoň dvacet minut. Během této doby mouka nabobtná a těsto se s ním bude lépe pracovat. Poté ho rozdělte na dva až tři dílky a z každého vytvarujte váleček o průměru asi pět centimetrů. Jak na tvarování a vaření, aby se knedlík nerozpadl? Válečky pokládejte do vroucí osolené vody. Důležité je, aby voda už opravdu vřela, ale ne prudce. Knedlíky vkládejte opatrně, aby se neslepily – potřebují dostatek prostoru. Vařte je asi 15 až 20 minut. Jak poznáte, že jsou hotové? Stačí je vyndat na prkénko a prstem lehce zmáčknout. Pokud se vrátí do původního tvaru, jsou uvařené. Pokud se naopak propadnou, nechte je ještě chvíli vařit.
Dalším důležitým faktorem je teplota surovin. Všechny ingredience by měly mít pokojovou teplotu – vejce, máslo i mléko. Studené suroviny se hůře spojují a těsto pak není tak hladké. Také pamatujte na to, že bublaninu pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 °C a prvních 15 minut dvířka neotvíráme. Náhlý přísun studeného vzduchu způsobí, že těsto spadne. Pokud chcete mít jistotu, že je bublanina propečená, zkuste špejli zapíchnout do středu – musí být suchá, ale ne úplně čistá, protože těsto má zůstat mírně vlhké.
Když se řekne povidla, většina lidí si představí hustou, tmavou a sladkou hmotu, která se hodí do buchet nebo na vánoční stolu. Jenže výsledek často není podle představ – povidla jsou hořká, trpká nebo prostě jen divná. Příčinou nebývá špatný postup, ale výběr ovoce. Ne každá švestka je totiž na povidla vhodná a některé odrůdy nebo stupně zralosti dodají hořkost, kterou už nic nespraví.
Čtvrtým důvodem je konzistence knedlíků a bramborových pokrmů. Máslo v těstě na kynuté knedlíky dodá jemnost a zabrání jejich vysušení. Smetana zase zjemní bramborovou kaši, do níž patří máslo i smetana, a výsledek je krémovější než s mlékem. Praktická rada: do kaše přidávejte máslo studené, těsně před podáváním, a smetanu ohřátou. Tím zabráníte tomu, aby kaše byla lepkavá a těžká. Mnoho kuchařů dělá chybu, že kaši vaří dlouho a převaří ji – smetana to pak už nespasí.
Pátým důvodem, který možná nečekáte, je ekonomika chuti. Máslo a smetana jsou sice dražší než rostlinné tuky, ale ve správném poměru vás jich stačí málo. Když použijete kvalitní suroviny, porce je plnohodnotnější a sytější, takže jí sníte méně. Pokud máslo šetříte a nahrazujete ho margarínem nebo rostlinnou smetanou, jídlo sice uvaříte, ale nebude mít tu typickou hloubku, kvůli které si českou kuchyni oblíbili i cizinci. Zkuste si udělat test: uvařte stejnou omáčku dvakrát, jednou s máslem a smetanou, podruhé s alternativami, a porovnejte vůni i chuť. Rozdíl poznáte okamžitě.
Jak poznat správnou švestku? Ideální je plod, který je na dotek měkký, slupka je celá fialová až modrá, bez zelených míst, a dužina se snadno odděluje od pecky. Sladká vůně a lehce nahnilé plody, které ještě nejsou plesnivé, jsou v pořádku – právě ty mají nejvíce cukru. Naopak se vyhněte švestkám, které jsou suché, svraštělé nebo mají hořkou chuť už v syrovém stavu. Takové plody nikdy nezmění svůj charakter.
Když se řekne česká kuchyně, většině se vybaví omáčky, knedlíky a vůně másla. Nejde o náhodu. Máslo a smetana nejsou jen ingredience, ale základní stavební kameny, které určují chuť i konzistenci celé řady tradičních jídel. Pokud se je rozhodnete nahradit rostlinnými alternativami, výsledek bude jiný – ne nutně špatný, ale rozhodně ne český.
If you beloved this write-up and you would like to obtain a lot more data relating to nábytek Na Míru kindly go to our page.