Správné přikládání začíná přípravou. Rozhrňte žhavé uhlíky do rovnoměrné vrstvy, ale nechte je stále žhnout. Poté položte dvě polena menšího průřezu šikmo k sobě, aby mezi nimi zůstal prostor pro vzduch. Nezapomeňte otevřít přívod vzduchu na maximum ještě před tím, než dvířka otevřete. Tím předejdete vzniku podtlaku a následnému nasátí kouře dovnitř. Po zavření dvířek nechte přívod otevřený ještě tři až pět minut, aby se dřevo chytlo.
Kyslík je třetí součást rovnice. Plamen potřebuje vzduch, ale ne příliš – přebytek vzduchu ochlazuje spaliny a snižuje účinnost. V kamnech s regulací tahu najdete ideální polohu podle barvy plamene. Světle modrý plamen znamená dokonalé spalování, žlutooranžový plamen je normální, ale dlouhé tmavé špičky s kouřem signalizují nedostatek kyslíku. Pokud topíte v krbu, dbejte na to, aby přívod vzduchu nebyl úplně zavřený, jinak se do místnosti valí oxid uhelnatý – bezbarvý plyn, který je smrtelně nebezpečný.
První orientační zkouška probíhá uchem. Vezměte dvě polena a jemně jimi udeřte o sebe. Suché dřevo vydává jasný, rezonanční a téměř kovový zvuk, který se nese. Mokré dřevo zní tlumeně, dutě a krátce. Pokud je zvuk podobný úderu do mokrého hadru, je v něm ještě hodně vody. Stejně tak si všímejte hmotnosti — suché poleno je výrazně lehčí, než se zdá na první pohled. Zvedněte ho a porovnejte s jiným kusem stejné velikosti; rozdíl v hmotnosti vám napoví víc než letokruhy.
Co se děje v plamenech, poznáte i podle zvuku. Svištění a praskání je normální – praskají dutiny ve dřevě, ze kterých uniká pára a plyny. Tichý, stabilní šum je výsledkem dobrého hoření. Pokud naopak slyšíte syčení, máte v dřevě příliš mnoho vody. Pak pomůže jen jedno – nechte dřevo vyschnout, nebo ho přidejte do směsi s úplně suchými kusy. Nikdy nezalévejte plamen vodou – prudké ochlazení může poškodit keramické části kamen a v extrémním případě způsobit jejich prasknutí.
Prvním a nejčastějším viníkem bývá mokré nebo jiné než tvrdé dřevo. Čerstvě pokácené kmeny obsahují až polovinu hmotnosti ve vodě. Při hoření se voda musí nejprve odpařit, což ubírá teplo, snižuje teplotu spalin a podporuje tvorbu dehtu. Ten pak ulpívá na stěnách komína, zužuje průduch a postupně dusí celý tah. Používejte výhradně dřevo vysychající minimálně dva roky na vzdušném místě pod střechou. Ideální je palivo, které má na štípaném povrchu viditelné praskliny a při poklepu dvou kusů o sebe zní kovově. Pokud si nejste jistí, změřte vlhkost jednoduchým měřičem, který se zapíchne do čerstvě naštípané třísky.
Další spolehlivou pomůckou je kůra. U suchého dřeva kůra většinou částečně opadává, praská a odděluje se od dřeva. Pokud kůra pevně drží a nejde ji ani silou stáhnout, je to známka, že dřevo ještě vysychá. Na řezné ploše si pak všimněte drobných trhlinek, které se paprskovitě šíří od středu ke kraji. Tyto trhliny vznikají právě při vysychání, takže jejich přítomnost je dobrá zpráva. Pozor ale na příliš velké trhliny — ty sice značí suchost, ale zároveň naznačují, že dřevo mohlo být skladováno na přímém slunci a přesušené, což snižuje jeho výhřevnost.
Při doléhání je třeba postupovat odlišně. Když dřevo dohořívá na žhavé uhlíky, primární vzduch už není potřeba. Naopak je vhodné přívod téměř uzavřít, aby se udrželo žhnutí, ale nedocházelo k rychlému vyhoření. Pokud byste nechali klapku otevřenou, teplo rychle odejde komínem a vy budete přikládat častěji. Pro udržení žáru postačí, když necháte klapku pootevřenou jen na malou škvíru. Tím se prodlouží doba hoření a teplo se bude uvolňovat postupně, což je žádoucí zejména přes noc.
Na co si dát pozor při nákupu a skladování Největší chybou je kupovat dřevo, které je na povrchu suché, ale uvnitř mokré. Prodejci často nabízejí dřevo naštípané před pár dny, které proschlo jen zvenku. Takové poleno poznáte podle toho, že je na řezu ještě světlé a lesklé, zatímco suché dřevo má matný, našedlý nebo lehce zažloutlý povrch. Dalším trikem je poklepání nehtem na čerstvý řez — pokud nehet zanechá viditelný otisk, je dřevo měkké a vlhké. U suchého dřeva nehet sklouzne, aniž by zanechal stopu.
Základním pravidlem je přikládat až ve chvíli, kdy se vytvoří dostatečná vrstva žhavého popela a dřevo se propadne. To obvykle nastává po 60 až 90 minutách hoření, v závislosti na druhu dřeva a výkonu kamen. Pokud přikládáte do plamene, který ještě výrazně hoří, hrozí zpětný tah a kouř do místnosti. Naopak příliš dlouhé čekání způsobí, že teplota klesne a kamna začnou pracovat neefektivně.
If you beloved this article and you also would like to collect more info concerning discuss kindly visit the internet site.