Jak postupovat při čištění a čemu se vyhnout Spouštějte kartáč pomalu a plynule, vždy po jednotlivých kusech lana. Nezrychlujte a nekruťte lanem – hrozí zamotání a poškození vložky. Po každém tahu vyčistěte kartáč od nalepených sazí a pokračujte. Pro lepší výsledek můžete použít i metodu suchého ledu, ale vyžaduje speciální zařízení a je vhodná spíše pro odborníky. Pro domácí čištění je klasický mechanický kartáč nejspolehlivější.
Při zatápění se vyhněte časté chybě – přikládání příliš velkých kusů. Velká polena mají malý povrch, a proto špatně chytají oheň. Naopak třísky a drobné kusy rychle vyhoří a vytvoří jen málo uhlíků. Ideální je kombinovat: na rozhoření použít tenké třísky z měkkého dřeva, pak přiložit středně velké kusy tvrdého dřeva. Tím získáte rychlý plamen i dlouhotrvající žár.
Častou chybou je zavírání dveří do místnosti, kde jsou kamna. Tím sice udržíte teplo v jedné místnosti, ale ostatní místnosti zůstanou chladné. Sálavé teplo se šíří i dveřmi, když necháte otevřeno. Průvan ale není žádoucí, proto otevřete dveře jen mírně, nebo do nich dejte větrací mřížku. Větrání je samostatná kapitola: krátké a intenzivní větrání je pro sálavé teplo lepší než dlouhodobě pootevřené okno. Při větrání otevřete okna dokořán na tři až pět minut, a pak zavřete. Stěny zůstanou teplé a rychle předají teplo zpět do vzduchu.
Výběr správného palivového dřeva není jen o tom, co zrovna leží v kůlně. Ovlivňuje výhřevnost, délku hoření i četnost čištění komína. Zjednodušeně se dřevo dělí na tvrdé a měkké, ale rozhodující je také vlhkost a způsob skladování. Pokud chcete z kamen vytáhnout maximum tepla, začněte u druhu dřeva a jeho přípravy.
Teplo z kamen nepůsobí jako vzduch, který se ohřívá od radiátoru. Sálavé teplo se šíří přímo od zdroje, ohřívá podlahu, stěny i nábytek, a ty pak předávají teplo dál. Proto se u kamen cítíte příjemně, i když je teplota v místnosti nižší, než na jakou jste zvyklí. Klíčové je pochopit, že nehřeje vzduch, ale povrchy, na které dopadají paprsky. Pokud sedíte v dosahu sálání, máte pocit tepla, i když venku mrzne a teploměr ukazuje jen osmnáct stupňů.
Pozor na běžné chyby: nehaste oheň vodou, vymetání za provozu je nepřípustné. Dále se vyhněte chemickým postřikům, které mají rozpouštět saze – jejich použití vyžaduje přísné dodržení dávkování a často i ochranné pomůcky, a bez zkušeností si spíš uškodíte. Pokud takovou látku použijete, důkladně vyvětrejte místnost a postupujte dle návodu, nikoli dle zvyklostí.
Když se kartáč dostane až dolů, saze se sesypou do topeniště nebo do vymetacích dvířek. Vysajte je průmyslovým vysavačem nebo je opatrně vyberte lopatkou. Nikdy saze nevysávejte běžným domácím vysavačem, protože jemné částice mohou poškodit motor a rozšířit je po místnosti. Po dokončení zkontrolujte kartáč a tyče, zda nejsou poškozené, a uložte je na suché místo. Zbytkové saze z vnitřku topeniště setřete vlhkým hadříkem.
Ideální je dřevo štípat na menší kusy a skladovat je pod střechou na větraném místě, kde může proudit vzduch. Polena by neměla ležet přímo na zemi, protože by nasála vlhkost. Doba sušení závisí na tvrdosti – buk potřebuje minimálně dva roky, smrk jeden rok. Pokud kupujete dřevo v pytlích nebo na paletě, vždy si ověřte, že je nařezané a naštípané už loni, ne letos. Jinak budete přikládat mokré poleno.
Měkké dřevo z jehličnanů – smrk, borovice, modřín, jedle – je lehčí a obsahuje více pryskyřice. Vyznačuje se rychlým vzplanutím a krátkým, ale intenzivním plamenem. Skvěle poslouží k rozhoření tvrdého dřeva nebo k rychlému přitopení v přechodném období. Nevýhodou je menší výhřevnost a vyšší produkce sazí, které se usazují v komíně. Pokud máte jen měkké dřevo, pravidelně kontrolujte komín a častěji ho čistěte.
Zapamatujte si: nejlepší dřevo je směs tvrdého a měkkého. Měkké pro rychlý start, tvrdé pro trvalé teplo. Důležité je také dbát na správnou velikost polen a jejich suchost. Až budete příště stát u hromady dřeva, vzpomeňte si, že habr a buk uhoří nejlépe, a smrk nechte na podpal. S trochou péče a pozornosti k vlhkosti se vám vytápění stane radostí, ne nutným zlem.
Když se řekne pyrolýza dřeva, většina lidí si představí jen to, že dřevo hoří a vzniká teplo. Skutečnost je ale složitější a pro efektivní topení zásadní. Pyrolýza je tepelný rozklad dřeva bez přístupu kyslíku. Probíhá při teplotách od 200 do 500 °C a rozděluje dřevo na pevný zbytek (dřevěné uhlí) a těkavé látky (plyny, dehet, vodní páru). Právě tyto plyny jsou hlavním zdrojem energie, ale také příčinou častých problémů, pokud spalování nezvládáte správně.
If you liked this article and you would like to obtain additional facts with regards to přejít na web kindly check out our web-page.