Skladování je polovina úspěchu. Nejčastější chyba je přikrytí hromady nepromokavou plachtou až k zemi. To vytvoří pařeniště, kde dřevo hnije a plesniví. Správný postup je postavit hromadu na větrané místo, ideálně na palety nebo dřevěné hranoly, aby vzduch cirkuloval i zespodu. Vršek musí být chráněný před deštěm, ale boky zůstávají otevřené, aby mohl proudit vzduch. Krytinu umístěte tak, aby přesahovala okraj hromady a voda stékala mimo. Jižní a východní strana je nejlepší pro přísun slunce a větru.
Další praktický trik: měkké dřevo použijte na začátku i na konci ohně. Na konci večera stačí přiložit pár třísek na žhavé uhlíky a rychle dostanete plamen na dohoření zbytků. Tím ušetříte drahé tvrdé dřevo, které byste museli nechat zbytečně vyhořet. Pamatujte, že oheň se nerozdělává silou, ale trpělivostí a správnou přípravou. Když to uděláte dobře, máte za pár minut plameny a za hodinu jen tenkou vrstvu popela.
Dbejte na to, aby kamna nebyla přeplněná. Příliš mnoho dřeva v topeništi omezuje proudění vzduchu a způsobuje nedokonalé spalování. Ideální je, když mezi poleny zůstávají mezery pro plameny. Po dopálení dřeva byste neměli regulaci vzduchu zavírat úplně ihned – nechte kamna „dojít” s mírně pootevřenou klapkou, aby se spálily i poslední plyny. Tím se minimalizuje kouř a zvyšuje účinnost topení.
Než se pustíte do výběru palivového dřeva, zapomeňte na obecné poučky o tom, že tvrdé dřevo je prostě lepší. Buk, dub nebo habr mají vysokou výhřevnost, ale jen za předpokladu, že je správně vysušené a skladované. Nejčastější chybou je kupovat dřevo čerstvě nařezané a hned ho pálit. V takovém případě místo tepla získáte především vlhkost, dehet v komíně a polovinu energie, která by mohla vytápět dům. Rozhodující není druh dřeva, ale jeho vlhkost.
Základní pravidlo zní: čím déle, tím lépe, ale minimálně jeden rok je nutný pro měkké dřevo, jako je smrk nebo borovice. Tvrdé dřevo, tedy dub, buk nebo habr, potřebuje klidně dva roky i více. Mnozí dělají zásadní chybu, že dřevo nechají vcelku a celé. Voda z kmene se odpařuje jen skrz kůru, což trvá nesrovnatelně déle. Proto platí první krok: naštípat dřevo na menší polena ihned po pokácení, nejlépe na délku odpovídající hloubce topeniště. Šířka polena by neměla přesáhnout deset až dvanáct centimetrů, aby se voda dostala ven z jádra.
Při montáži sledujte tři věci: vzdálenost, proudění a bezpečnost Nejdůležitější je osová vzdálenost mezi výměníkem a zdrojem tepla. Čím blíže k plameni, tím vyšší výkon, ale tím větší riziko přehřátí. Ideální je umístit výměník do horní části spalovací komory, kde jsou spaliny nejžhavější a proudění vzduchu nebrání přikládání. Vždy dodržte minimální odstup od stěn kamen – obvykle 5 až 10 cm, aby nedošlo k poškození těsnění nebo skla. Pokud máte kamna s nerezovým pláštěm, na propojení použijte vlnitou hadici nebo ohebné potrubí, které odolá teplotám nad 200 °C.
Vyplatí se myslet dopředu: nakupujte dřevo na jaře, nenechávejte nákup na podzim, kdy je nabídka menší a dřevo často není dostatečně suché. Pořizujte zásoby na dvě sezóny dopředu, aby mělo dřevo čas se odležet. Tento zdánlivě prostý krok ušetříte místo v popelníku a získáte stabilní topení bez neustálého přikládání. Kvalitní tvrdé dřevo je sice dražší, ale efektivita spalování je nesrovnatelně vyšší, takže celkové náklady na vytápění mohou být nižší.
Jak na to: Suché třísky a vzduch Základem je suché dřevo. Čerstvě pokácený smrk sice voní, ale obsahuje hodně vody, takže hoření je pomalé a kouřové. Ideální jsou třísky z vnitřní strany kmene, které jsou přirozeně sušší. Nařežte si je na tenké plátky, asi centimetr silné, a délku přizpůsobte velikosti ohniště. Do středu položte zmačkané noviny nebo suchou trávu a kolem nich postavte třísky do tvaru pyramidy nebo studny. Nechte mezi nimi mezery, aby mohl proudit vzduch – bez kyslíku oheň zhasne i z toho nejlepšího dřeva.
Jak skladovat, aby dřevo zůstalo suché Skladování je stejně důležité jako výběr. Dřevo nikdy neukládejte přímo na zem, jinak nasákne vlhkost z půdy a začne hnít. Použijte podklad z trámů nebo palet, aby cirkuloval vzduch pod hromadou. Místo by mělo být otevřené, ideálně na jih nebo západ, s přístupem větru. Přikryjte pouze horní část hromady, stěny nechte volné, aby vlhkost mohla odcházet. Většina lidí dělá zásadní chybu, že dřevo pevně zabalí do plachty. Tím zabrání odvětrávání a uvnitř kondenzuje voda, která dřevo ničí. Plachta patří jen na vrchol, a to tak, aby přesahovala okraje.
If you adored this article and you also would like to be given more info concerning kompletní návod please visit the site.