Základní pravidlo zní: čím kratší vodítko, tím lepší kontrola. Pro běžné procházky po chodníku, přecházení ulic nebo míjení jiných psů je ideální délka kolem jednoho metru. Takové vodítko drží psa blízko, umožňuje rychlou reakci a minimalizuje prostor pro zbytečné škubání. Pokud máte psa, který má tendenci tahat, je krátké vodítko nezbytností. Naopak, dlouhé vodítko (tři metry a více) je vhodné spíše pro volný pohyb v přírodě, kde pes může běhat a čichat, ale ve městě se stává spíše překážkou.
Frekvence krmení se odvíjí od věku. Do osmi týdnů štěně obvykle přijímá mléko od matky, ale už od čtvrtého týdne začíná přibírat tuhou stravu. Po odstavu, tedy mezi šestým a osmým týdnem, je nutné krmit čtyřikrát denně. Od tří měsíců přejděte na tři jídla denně, od šesti měsíců na dvě. Dospělému psu stačí jedno až dvě jídla, ale štěně nikdy nenechávejte bez jídla déle než dvanáct hodin, protože má malý žaludek a rychlý metabolismus.
Častou chybou je přidávání vitamínů a minerálů bez konzultace s veterinářem. Komerční krmiva jsou plnohodnotná a další suplementace může způsobit nerovnováhu. Stejně tak nepodléhejte psím mlsotám mezi hlavními jídly – pamlsky by neměly tvořit více než 10 % denního příjmu energie. Pokud chcete odměňovat, použijte kousky suchého krmiva nebo speciální pochoutky pro štěňata.
Typickou chybou je pořízení dlouhého vodítka s tím, že ho budete držet zkrácené. To ale nefunguje – pes se neustále pohybuje v proměnlivé vzdálenosti a vy nikdy nevíte, kdy přesně dojde k napnutí. Navíc, pokud vodítko držíte smotaně, mění se jeho chování a pes se učí ignorovat jemné signály. Jediné, co tím získáte, je zmatek a frustrace na obou stranách. Pro městské podmínky zkrátka potřebujete pevnou, nepružnou délku, která vám umožní mít psa neustále v „dosahu ruky”.
Když plánujete cestu s kočkou, ať už autem, vlakem nebo letadlem, přepravka není luxus, ale nezbytnost. Špatně zvolená přepravka promění cestování v trauma pro vás i pro zvíře. Než sáhnete po první plastové krabici v obchodě, promyslete si, jak dlouho bude kočka uvnitř trávit čas, jak je velká a jakému prostředí bude přepravka vystavena. Základní pravidlo zní: kočka musí mít možnost se v přepravce postavit, otočit se a pohodlně si lehnout. Pokud máte kotě, počítejte s tím, že do roka vyroste, a kupujte rovnou větší rozměr.
Důležitá je také práce s dalšími lidmi, nejen s vámi. Zvěte na návštěvy kamarády a rodinu, ale vždy v klidném režimu. Požádejte je, aby kotěti nabídli pamlsek a nechali ho, ať si k nim samo přijde. Dětem vysvětlete, že kotě není hračka a že ho mají hladit jemně, jen když o to samo stojí. Pokud máte doma i jiná zvířata, seznamujte je postupně a pod dohledem, aby kotě nemělo důvod se bát.
Než přepravku koupíte, vždy ji otevřete a prohlédněte si vnitřek. Vnitřní hrany by měly být hladké, bez ostrých plastových výstupků. Dno by nemělo klouzat – pokud je hladké, vložte dovnitř protiskluzovou podložku nebo starší ručník. Kočka by měla mít pod sebou stabilní plochu, jinak bude během jízdy uklouznout a stres se ještě zvýší. Nezapomeňte na odvětrávací otvory: měly by být na více stranách, aby měla kočka přísun vzduchu i v případě, že přepravku postavíte jinak, než jste plánovali.
Do každodenní péče zařaďte také kontrolu dásní a zubů. Jemně odtáhněte pysk a sledujte barvu dásní (zdravá je růžová, ne tmavě červená), přítomnost zubního kamene (žlutohnědé povlaky u dásní) a zápach. Pokud zaznamenáte krvácení, otok nebo uvolněný zub, neváhejte navštívit veterináře. Zubní kámen se sám neodstraní – vyžaduje profesionální čištění v narkóze, které se v ordinaci provádí ultrazvukem. Tento zákrok je bezbolestný a výrazně snižuje riziko ztráty zubů.
Typickou chybou je koupit přepravku až těsně před cestou a kočku do ní poprvé zavřít až na parkovišti. Kočka by si měla na přepravku zvykat postupně. Nechte ji otevřenou v bytě, vložte dovnitř deku s jejím pachem a pamlsek. Když si do ní kočka sama vleze, zavřete dveře na pár minut a postupně prodlužujte čas. Teprve po týdnu až dvou zkuste krátkou jízdu autem. Pokud kočka v přepravce zvrací nebo kňučí, nepokřikujte na ni a nevytahujte ji dřív, než se uklidní. V opačném případě se naučí, že kňučení otevírá dveře, a bude to dělat častěji.
Během jízdy autem je důležité transportku stabilizovat. Položte ji na podlahu za sedadlo spolujezdce, kde se nebude kývat. Přes přepravku přehoďte lehkou látku tak, aby kočka viděla jen málo. To jí dá pocit bezpečí, podobně jako úkryt. Nezapomeňte na krátkou zkušební jízdu – nejdřív jen pět minut po okolí, pak postupně delší trasu. Kočka si zvykne na pohyb i zvuky motoru a nebude tolik stresovaná při skutečné cestě.
In case you loved this post and you would like to receive much more information regarding discuss kindly visit our website.