Při šití začněte bočním švem – sešijte podélnou stranu látky do roury, ale nechte uprostřed otvor na zip nebo na knoflíky. Šev zajistěte stehem tam a zpět, aby se nerozjížděl. Pokud používáte zip, všijte ho do otvoru tak, aby jezdci směřovaly ven a látka se nepřekládala. Knoflíky nebo háčky vyžadují pevné zapínání – přišijte je až po sešití všech hlavních švů. Pro začátečníky je jednodušší varianta povlaku bez zapínání, kterou nasunete na polštář jako povlak na běžný polštář – jen jedna strana zůstane otevřená a po nasazení ji založíte do vnitřku.
Po sešití všech dílů povlak otočte na líc a vyzkoušejte nasazení na polštář. Pokud povlak klouže nebo je příliš volný, uberte z bočního švu – ale jen pokud jste nechali dostatečnou rezervu. Příliš těsný povlak zase půjde obtížně nasadit a může se časem vytahat. Ideální je, když povlak drží na polštáři bez velkého napětí, ale neklouže ani se nehrne. Pokud jste použili zip, zkontrolujte, že se jezdec nezasekává o látku – případně ho zajistěte švem na obou koncích otvoru.
Samet a manšestr jsou specifické. Nikdy je nežehlete na tvrdé podložce – chloupky se splácnou a zůstanou nevzhledné světlé pruhy. Místo žehlení použijte napařovač nebo je zavěste do koupelny, kde je vlhký vzduch uvolní. Pokud musíte žehlit, položte samet rubem nahoru na froté ručník a žehlete z rubu při nízké teplotě. Po vyžehlení látku zvedněte a protřepejte, aby se chloupky zvedly.
Pamatujte, že sladění neznamená jednotvárnost. Naopak, pokud se budete držet dvou až tří barev a jednoho opakujícího se materiálu, vznikne harmonie, která působí přirozeně. Vyhněte se ale tomu, abyste v obýváku použili stejné povlečení jako v ložnici – to už je příliš. Ideální je, když textilie evokují stejnou náladu, ale každá místnost si zachová svou funkci. Obývák může být živější, ložnice by měla zůstat klidná. Tímto způsobem docílíte toho, že váš byt bude působit jako jeden celek, aniž byste museli cokoli kupovat dvakrát.
S údržbou si práci usnadníte, když zvolíte variantu, kterou lze prát v pračce na 30 nebo 40 stupňů. Ale pozor – ne každý kobereček snese ždímání. Před praním si vždy přečtěte štítek. Pokud má gumovou podložku, perte ji zvlášť na šetrný program a sušte volně, nikdy ne v sušičce. Po vyprání ho nechte dokonale vyschnout, než ho vrátíte na místo, jinak se pod ním vytvoří plíseň.
Typické chyby: praní závěsů s jiným prádlem, které má knoflíky nebo zipy – ty mohou látku natrhnout. Dále příliš vysoké otáčky při odstředění – u těžkých závěsů (len, směsi) vznikají záhyby, které se pak žehlí jen velmi těžko. A časté přeplnění pračky – závěsy potřebují prostor, aby se vlákna nepoškodila. Pokud perete v pračce, dejte každý závěs do samostatného povlaku na polštář nebo síťového sáčku.
Než začnete s praním, rozhodující je štítek. Většina závěsů dnes snese praní na 30–40 °C, ale jsou výjimky. U těžkých sametových nebo vlněných textilií často narazíte na symbol „jen chemické čištění”. Pokud štítek chybí, otestujte kus látky v nenápadném rohu – namočte, vyždímejte a zkuste přejet prstem. Pokud se barva pustí nebo se materiál srazí, dejte přednost suchému čištění nebo šetrnému ručnímu praní.
Nejčastější chyba: příliš mnoho vzorů bez společného jmenovatele Typickým problémem je kombinování výrazných vzorů, které nemají nic společného. Květinové závěsy v ložnici a geometrické koberce v obýváku vytvoří chaos. Řešení spočívá v tom, že si zvolíte jeden dominantní vzor a ostatní textilie necháte v klidných tónech. Pokud milujete květiny, použijte je na polštářcích a povlečení, ale k nim zvolte jednobarevné závěsy a přehozy. Stejně tak materiály: len v obýváku se skvěle doplní s bavlnou v ložnici, ale kůže a samet už spolu ladí hůře.
Než začnete vybírat vzor nebo barvu, zaměřte se na gramáž. Tento údaj určuje, jak látka padne, jak moc propouští světlo a jak dlouho vydrží. Příliš lehká textilie se vlní a nezakryje okno správně, příliš těžká zase může působit utlačivě a zbytečně zatíží garnýž. Vždy si proto zjistěte údaj v gramech na metr čtvereční – u záclon se pohybuje okolo 50–100 g/m², zatímco závěsy začínají přibližně na 200 g/m² a u hustších tkanin jdou až k 500 g/m². Čím vyšší číslo, tím větší zatemnění a tepelná izolace, ale také vyšší nároky na nosnost kolejnice.
Než se rozhodnete, spočítejte si, kolik látky budete potřebovat. Šíře závěsu by měla být minimálně 1,5–2× větší než šířka okna, u efektních vln až 2,5×. Pokud si nejste jistí, vezměte si metr přímo do obchodu a změřte si ji. Většina prodejen nabízí možnost nechat si látku nařezat na míru – využijte to, protože špatně zvolená šířka se špatně dodatečně upravuje. A hlavně: nenechte se zlákat první látkou, která se vám líbí. Porovnejte alespoň tři varianty, a to nejen podle vzhledu, ale i podle všech tří faktorů – gramáže, splývavosti a světla.
If you beloved this informative article and you wish to acquire more info regarding Barvy stěn do ObýváKu generously pay a visit to the site.