Pravidelná sklizeň je pro pažitku prospěšná – podporuje hustší růst. Stříhejte listy ostrými nůžkami těsně nad zemí, nikdy nevytrhávejte celé trsy. Po střihu rostlina obrůstá zhruba do tří týdnů, proto si naplánujte sklizeň tak, abyste měli stálý přísun. Jednou za měsíc přihnojte tekutým organickým hnojivem na bylinky, ale používejte poloviční dávku, než uvádí obal. Přehnojení způsobuje hromadění dusičnanů v listech a zhoršuje chuť.
Druhým kritériem je teplota půdy. České jaro je nevyzpytatelné – zatímco v dubnu může být přes den dvacet stupňů, v noci teplota klesá k nule. Teplomilné bylinky, jako je bazalka nebo citronová verbena, nesnesou teplotu půdy pod deset stupňů. Pokud je vyséváte přímo, počkejte, až se půda spolehlivě prohřeje, což je většinou až po polovině května. U předpěstování máte výhodu, že rostliny vysazujete už silné a odolné, takže krátkodobý pokles teplot zvládnou lépe než drobné semenáčky. Naopak otužilé bylinky – petržel, kmín nebo šalvěj – můžete vysévat přímo už v březnu, klidně i do mírně zmrzlé půdy.
Zimní období je pro bylinky pěstované v květináčích na parapetu skutečnou zkouškou. Krátké dny, suchý vzduch z topení a omezený přístup světla způsobují, že rostliny výrazně zpomalí svůj metabolismus. Většina pěstitelů v tomto období buď přestane hnojit úplně, nebo naopak v nadšení pokračuje v letním režimu. Obě varianty jsou problém, ale ta druhá je pro rostliny obvykle mnohem nebezpečnější. Pochopení toho, proč je zimní hnojení tak specifické, vám pomůže vyhnout se zbytečným ztrátám.
Jiná situace nastává u rychle rostoucích druhů, které pěstujete pro listy, jako je bazalka, máta nebo koriandr. Pokud mají alespoň 10–12 hodin světla denně (ideálně z doplňkového osvětlení) a teplotu nad 18 °C, mohou stále mírně růst. V takovém případě je vhodné přihnojovat, ale velmi opatrně. Použijte čtvrtinovou až poloviční dávku oproti letnímu doporučení na obalu a hnojte maximálně jednou za 4–6 týdnů. Vždy ale sledujte reakci rostliny. Pokud nové přírůstky vypadají zdravě a mají sytou barvu, je to známka, že je dávka přiměřená. Pokud listy blednou a růst se zastavil, raději další hnojení vynechejte.
Dalším faktorem, který mnoho pěstitelů podceňuje, je délka vegetační doby a sklizeň. U bylinek pěstovaných pro listy, jako je petržel nebo špenát, je přímý výsev naprosto v pořádku – sklízíte postupně a rostliny stále obrůstají. Ale u bylinek, u kterých chcete sklízet květy (např. heřmánek) nebo semena (např. kmín), potřebujete, aby rostlina stihla projít celým cyklem. V českých podmínkách se takový cyklus u některých druhů nestihne z přímého výsevu – proto se vyplatí předpěstovat třeba libeček nebo meduňku, které potřebují delší vegetační dobu, než začnou kvést.
Pěstování bylinek na plotě nebo na mříži šetří místo, zlepšuje cirkulaci vzduchu a usnadňuje sklizeň. Než začnete, promyslete si konstrukci. Plot musí unést váhu zeminy, rostlin i vody, proto u dřevěných plotů zkontrolujte stav – shnilé prkno by se pod tíhou květináčů mohlo zřítit. Pro popínavé bylinky jako je tymián nebo oregano stačí natažené dráty, ale pro rostliny v květináčích budete potřebovat pevné háky nebo poličky, které připevníte do sloupků, ne do vodorovných prken.
Klíčové je vybrat správné rostliny. Plazivé a převislé bylinky, jako je mateřídouška, šalvěj nebo rozmarýn, se hodí do závěsných nádob na plot. Vzpřímené druhy – bazalka, meduňka či máta – potřebují oporu pro stonek, proto jim dejte mříž, po které se mohou pnout. Mátu vždy sázejte do nádoby s drenážními otvory, jinak se rozroste do okolí a udusí ostatní bylinky. Vyhněte se křehkým letničkám, které by vítr na plotě polámal – raději volte odolné trvalky.
Pro kulinářské využití se nejčastěji pěstuje šalvěj lékařská (Salvia officinalis). Tento polokeř s výraznou vůní a mírně nahořklou chutí je nenáročný, ale aby se mu dařilo a poskytoval dostatek listů, musíte mu zajistit specifické podmínky. Základním předpokladem je slunné stanoviště s dobře propustnou, spíše sušší a vápenitou půdou. Šalvěj nesnáší přemokření, proto ji nikdy nevysazujte do těžké jílovité hlíny nebo do míst, kde se drží voda po deštích. Ideální je suchý svah, skalka nebo vyvýšený záhon, kde přebytečná voda rychle odteče. Před samotnou výsadbou zapracujte do půdy trochu vápna nebo dolomitického vápence, pokud je vaše zahrada kyselá.
Jak správně sklízet a sušit, aby listy neztratily aroma? Sklizeň šalvěje je nejvhodnější provádět v suchém dopoledni, těsně před květem, kdy je obsah silic nejvyšší. Listy stříhejte ostrými nůžkami nebo nožem celé výhonky, nikdy netrhejte jednotlivé listy – rostlina se pak lépe zahušťuje. Pravidelný řez po odkvětu podpoří kompaktní růst a zabrání nadměrnému dřevnatění spodních částí. Čerstvé listy můžete používat průběžně po celou sezónu, ale pokud chcete mít zásoby na zimu, sušte je při teplotě do 40 °C, ideálně rozložené v tenké vrstvě na papíru ve stinném, suchém a dobře větraném místě. Sušení na přímém slunci nebo v teplé troubě způsobí ztrátu barvy a aromatických látek.
Here is more info about Doodleordie.com stop by our web-page.