Typické chyby začátečníků: Na co si dát pozor při ošetření v terénu Mnoho lidí dělá zásadní chybu v tom, že sundají přilbu, když postižený leží a je v bezvědomí. Přilbu sundávejte pouze tehdy, pokud brání v dýchání nebo hrozí zvracení. Pokud je bez přilby, hlavu fixujte mezi rukama. Další pastí je hypotermie – po pádu do studené vody nebo delším ležení v chladu se tělo rychle podchladí. I v létě, v horách, se teplota pohybuje nízko, a tak postiženého vždy zabaleného do izolační fólie nebo spacáku, a to i tehdy, když si stěžuje jen na odřeninu. Šok je tichý zabiják – pokud je zraněný bledý, zpocený a s rychlým pulzem, pokládejte ho do polohy s nohama nahoru, pokud to nemá poraněnou páteř.
Čtvrtou a velmi podceňovanou chybou je nesprávná poloha těla při sjiždění. Lezci se často příliš zaklání, nebo naopak visí v kolenou, což vede k nekontrolovanému pohybu. Ideální je sedět v sedací úvazku, nohy mírně pokrčené a opřené o skálu, tělo vzpřímené. Ruka, která drží lano pod jistítkem, musí být vždy přítomna – nikdy ji nepouštějte. Pokud potřebujete povolit lano, dělejte to plynule a po malých krocích. Před začátkem sjezdu si vyzkoušejte, jak brzdění funguje, a to v bezpečném prostoru, třeba na zemi.
Nácvik poloh těla a komunikace s instruktorem Na briefingu se naučíte tři základní polohy: let na břiše, přistávací polohu a polohu pro kroužení. Většina času se věnuje právě letu na břiše – musíte mít hlavu vzhůru, nohy pokrčené v kolenou a ruce za tělem. Instruktor vám ukáže, jak se chytit za postroj, a vy si to vyzkoušíte na maketě visící ze stropu. Důležité je, abyste se při nácviku ptali na vše, co vám není jasné. Nejčastější chybou je, že se lidé soustředí jen na polohu těla a zapomenou na signály, které instruktor používá během seskoku. Proto si je hned na místě procvičte s instruktorem – třeba poklepání na rameno nebo roztažení paží.
Typický začátečnický den na stěně vypadá takto: přijdete, nazujete lezečky (mají být těsné, ale ne bolestivé), projdete si krátkou rozcvičku a pak zkusíte pár lehkých cest. Po hodině vás budou bolet předloktí – to je normální. Důležité je nepřepálit první návštěvu. Dvě hodiny intenzivního lezení bez pauzy způsobí, že příští den nebudete schopni ani zavřít dveře. Místo toho si dejte 15 minut lezení, 10 minut pauzu a střídejte to. A hlavně: pijte vodu. Lezení je náročnější na hydrataci, než vypadá.
Třetí chyba se týká jištění na stanovišti. Mnoho lezců se spoléhá pouze na jednu karabinu, kterou mají přišroubovanou k jistítku. To je riskantní, protože při případné chybě v manipulaci může dojít k odjištění. Vždy používejte karabinu s pojistkou zámku, a pokud je to možné, zapněte jistítko do dvou nezávislých bodů stanoviště. Současně dbejte na to, aby se lano nedřelo o ostré hrany skály – pokud hrozí oděr, chraňte lano speciální chráničkou nebo ho veďte přes jiný bod.
Adrenalinový výkon – ať už jde o skok z mostu, sjezd divoké vody nebo závodní jízdu – klade na tělo zcela jiné nároky než běžný trénink. Ve chvíli, kdy se rozhodnete překonat vlastní hranice, se vaše svaly, šlachy i klouby ocitají pod extrémním tlakem. Bez kvalitní přípravy riskujete nejen zranění, ale i to, že se z výkonu stane boj o přežití. Základním kamenem je rozcvička, která ale nemá nic společného s pár krouživými pohyby ramen. Musí být cílená, postupná a musí respektovat specifika dané aktivity.
První věc, kterou by měl každý sportovec zvládnout, je zastavení masivního krvácení. Pokud rána stříká jasně červenou krví, nejde o čas na přemýšlení. Přiložte sterilní obvaz a pevně tlačte přímo na ránu. Pokud to nepomáhá, použijte tlakový obvaz nebo improvizované zaškrcovadlo z kroucené látky, kterou utáhnete nad ránou (u končetin). Nikdy nepoužívejte úzký provaz, který zařízne do svalů, a po zaškrcení si zapište čas. Typický začátečnický omyl je povolení škrtidla po chvíli – to se nesmí, dokud nepřijde pomoc, jinak hrozí nevratné poškození tkáně. Zápis času je důležitý pro informaci pro záchranáře.
Začněte vždy obecným zahřátím – ideálně pět až deset minut lehkého běhu, skákání přes švihadlo nebo jízdy na rotopedu. Cílem je zvýšit teplotu svalů a prokrvení celého těla. Tepová frekvence by měla stoupnout na 50–60 % maxima. Pozor na častou chybu začátečníků: vynechání této fáze a přechod rovnou ke strečinku. Studené svaly jsou náchylné k natržení, a to platí dvojnásob u pohybů s maximální amplitudou, které adrenalinové sporty vyžadují.
Kromě fyzických dovedností se na briefingu seznámíte i s tím, jak vypadá samotný seskok. Instruktor vám řekne, kdy vás upozorní na otevření padáku – obvykle tři sekundy po výskoku. V tu chvíli ucítíte silný záškub, který je normální. Po otevření padáku se budete muset přidržet popruhů a dát nohy do správné polohy. Většinu času ale budete jen kroužit nad krajinou a užívat si výhled. Nezapomeňte si před seskokem rozmyslet, jestli chcete fotografovat nebo natáčet – pokud ano, instruktor vám řekne, jak se při tom máte chovat. Většinou se to týká jen polohy rukou, abyste se nezranili.
If you liked this short article and you would certainly such as to get additional details pertaining to více zde kindly see the web site.