Když jistíte spolulezce, který leze s mačkami a cepínem, pamatujte na to, že jeho pád je často prudší a neočekávaný. Držte lano vždy napnuté a buďte připraveni na rychlé zablokování. Vždy si předem řekněte, jaký způsob jištění použijete – jestli přes tělo, přes karabinu, nebo přes stanoviště – a držte se ho. Nedůslednost v této komunikaci vede k chybám, které se na skalách neodpouštějí.
Postup na ferratě má svá pravidla. Karabiny připínáte postupně, jednu vždy necháte připnutou na laně. Set se nepřepíná přes kotvy, ale tak, že projdete kolem nich a přepnete druhou karabinu. Tělo držíte co nejblíže skále, nohy našlapujete na jistá místa, ruce se přidržují lana a stupaček. Nezavěšujte se na ruce, ale nechte je pro rovnováhu. Typická chyba je přílišné spoléhání na lano a pasivní visení — to vás brzy vyčerpá.
Nejdříve si prohlédněte lana. Na ferratách se běžně používají pozinkovaná nebo nerezová ocelová lana, která mají průměr osm až dvanáct milimetrů. Projděte si pohledem celé úseky, nejen začátek a konec. Hledejte známky koroze, které se projevují jako oranžové nebo hnědé skvrny, odlupující se zinek nebo důlky v povrchu. Pokud najdete přetržené drátky, které čouhají z lana, je to vážné varování – lano může mít sníženou nosnost a hrozí poranění rukou při úchopu. Stejně nebezpečné jsou ostré hrany na laně vzniklé třením o skálu.
Po prvním lezení si dejte pauzu a protáhněte předloktí. Pokud cítíte ostré bolesti v prstech, přerušte aktivitu a poraďte se s obsluhou stěny. Svalová únava je normální, ale ostrá bolest znamená, že něco děláte špatně, třeba přetěžujete šlachy. S přibývajícími návštěvami zjistíte, že se vaše technika zlepšuje a že lezení po umělé stěně je nejen fyzický, ale i mentální trénink.
Nejdůležitější pro začátek je naučit se správně chodit po stěně. Vaše nohy jsou hlavním motorem výstupu – ruce vás pouze stabilizují. Zkuste najít chyty, které jsou dostatečně velké, a dávejte pozor, abyste stáli na špičkách, ne na celém chodidle. Při každém kroku mějte nohu pod těžištěm těla, jinak se budete zbytečně vysilovat a klouzat po stěně.
Poslední rada se týká označení. Na každém laně najdete štítek s normou EN 892 (dynamické) nebo EN 1891 (statické). Pokud tam tento údaj chybí nebo je nečitelný, lano nekupujte – i kdyby bylo sebelevnější. Výrobce, který normu neuvádí, nemá co skrývat? Spíš naopak. Správné lano vám vydrží roky, pokud ho budete používat jen k tomu, k čemu bylo vyrobeno. Až budete příště stát pod cestou a přemýšlet, jestli se vyplatí sáhnout po tom starším kuse ze sklepa, pamatujte: pád nečeká na to, až si vzpomenete, co je statické a co dynamické.
Při samotném výstupu dodržujte zásady správného jištění. Karabiny z ferratového setu zapínejte vždy oběma směry a kontrolujte, zda jsou plně zacvaknuté – uslyšíte nebo ucítíte charakteristické cvaknutí. Než se odepnete od jistícího lana, vždy se nejprve zajistěte k dalšímu úseku. Častou chybou je odepínání obou karabin najednou nebo spoléhání se na to, že „to stihnu rychle”. Na exponovaných místech se vyplatí jistit průběžně, tedy mít alespoň jednu karabinu stále spojenou s lanem. Při přepínání na kotevním bodě postupujte pomalu a před uvolněním karabiny si ověřte, že druhá je správně zajištěná.
Začněte výběrem trasy. Ideální první ferraty jsou kratší, s menším převýšením a hodnocením A až B. Vyhněte se exponovaným hřebenům, dlouhým zajištěným úsekům a místům s velkým provozem. Pokud neznáte aktuální stav, zeptejte se v místní infocentru nebo na horské službě. Vždy si ověřte, že je trasa otevřená — laviny, popadané stromy nebo led ve skalách dokážou udělat z jednoduché cesty nepříjemný problém.
Lanové překážky vypadají mnohem vyšší, než ve skutečnosti jsou. Z velké části to je iluze, kterou vytváří pohled dolů a pohybující se lana. Než se vůbec postavíte na první překážku, zkuste se na ni podívat z boku, ne zespodu. Tím získáte lepší představu o tom, jak je konstrukce stabilní a kde jsou úchyty. Většina lidí se bojí, protože nevidí, kam šlápnout. Pokud si trasu předem projdete očima a najdete si tři opěrné body, které budete používat, strach se výrazně sníží.
Jak vypadá první hodina a co si vzít s sebou Většina stěn nabízí možnost zapůjčení lezeček a sedacího úvazku, takže není nutné hned kupovat vlastní vybavení. Oblékněte si pohodlné sportovní oblečení, které neomezuje pohyb, a mějte s sebou láhev vody. Na první hodinu si vezměte také dlouhé ponožky, protože lezečky často mívají vyšší nárt a půjčené kousky nebývají příliš hygienické.
If you have any issues regarding exactly where and how to use discuss, you can make contact with us at our webpage.