Praktickým tipem je vyrazit brzy ráno, ideálně kolem sedmé nebo osmé hodiny. V půl dni totiž nejde jen o čas, ale i o světlo a počasí. Odpoledne se v Brdech často zvedá vítr a přeháňky, takže ranní start ti dá jistotu, že se vrátíš za sucha. Pokud jdeš v létě, vyhni se polednímu úpalu – většina brdských cest vede lesem, ale vrcholové partie jsou odkryté a slunce tam pálí nečekaně silně.
Na závěr si pohlídej dvě věci: vodu a vhodnou obuv. Půldenní trasa v pohodě zvládneš s jedním litrem tekutin, ale žádný pramen v Brdech není zaručeně pitný, takže si ber raději víc. Boty s pevnou podrážkou jsou nezbytnost – kořeny, kameny a bláto po dešti udělají z obyčejné procházky boj o kotníky. A pokud jdeš s dětmi nebo se psem, počítej s častějšími přestávkami a měj na paměti, že půl dne je pro ně maximum.
Častý problém je zapomínání na nohy a ruce. Řada lidí si vezme jen tenké ponožky a na ruce nic, protože jim to přijde zbytečné. Přitom přes ruce a nohy uniká hodně tepla. Vezměte si raději náhradní ponožky do batohu, abyste si je mohli vyměnit, když zmoknou. Podobně jako u bundy platí: na ruce ne silnou rukavici, ale raději dvě tenčí vrstvy, případně palčáky, které můžete sundat při manipulaci s mapou.
Membránová bunda není jen obyčejná bunda. Je to technická vrstva, která má chránit před větrem, deštěm a sněhem, ale zároveň odvádět pot. Při výběru se ale snadno necháte zmást pojmy jako vodní sloupec, prodyšnost nebo podlepené švy. Nejdřív si proto ujasněte, k čemu bundu potřebujete – na každodenní nošení do města, na běžky nebo na celodenní túry v horách. Jiné nároky má bunda na sjezdovku, jiné na běhání v dešti. Pokud koupíte univerzální kus, často skončíte s kompromisem, který nevyhoví v žádné situaci.
Až budete mít bundu na sobě, udělejte si rychlý test prodyšnosti. Zkuste dřepy, předklony nebo pár výpadů. Pokud se uvnitř rychle zapaříte, je membrána pro danou aktivitu nevhodná. Prodyšnost se uvádí v gramech na metr čtvereční – vyšší číslo znamená lepší odvod vlhkosti, ale nezaručuje automaticky, že bunda bude prodyšná pro vás. Záleží na tom, jak moc se potíte a jakou máte vrstvu pod bundou. Obecně platí, že pro běžné nošení stačí hodnoty kolem 10 000 gramů, na intenzivní sport byste měli hledat vyšší. Ale pozor – membrane s vysokou prodyšností je často tenčí a méně odolná proti mechanickému poškození.
Jak si rozložit síly a co si pohlídat na map
Plánujete výlet do hor a chcete vzít psa? Skvělé rozhodnutí, ale jen tehdy, když se na túru připravíte stejně pečlivě jako pro sebe. Pes se na rozdíl od vás neumí rozhodnout, že to otočí, a neřekne vám, že ho bolí tlapka. Proto je klíčové myslet na jeho kondici, zdraví i na to, co si sbalíte do batohu. První zásada zní: pes by měl být zvyklý na delší chůzi, ne jen na procházku kolem paneláku. Trénujte s ním postupně, ideálně několik týdnů předem, a nezapomeňte, že štěňata a starší psi mají výrazně nižší toleranci k zátěži.
Nezapomeňte na údržbu. Membránová bunda vyžaduje pravidelnou péči, ale ne časté praní. I když vypadá špinavá, raději ji čistěte vlhkým hadříkem, případně vyperte vlažnou vodou se speciálním přípravkem na technické tkaniny. Nepoužívejte aviváž, ta ucpe póry membrány. Po každém praní je dobré obnovit impregnaci – buď nástřikem, nebo při praní přidat impregnační prostředek. Pokud bunda promokne, neznamená to hned, že je zničená – často stačí vyprat a znovu napustit. Při sušení se vyhněte žehličce a přímému slunci, sušte raději volně rozloženou. A hlavně – nekupujte první kus, který uvidíte. Porovnejte několik modelů, zkuste je na sobě a pak se rozhodněte.
Co nesmí chybět v batohu pro psa Základem výbavy je voda. Pes se při pohybu rychle dehydratuje a nedostatek tekutin se projeví únavou, nechutenstvím nebo kolapsem. Počítejte s minimálně půl litrem na psa a na každou hodinu cesty, více v horkém počasí. Vodu podávejte pravidelně, klidně i každých dvacet minut, ale vždy po menších dávkách, abyste předešli převodnění. Na pití použijte skládací misku, která se vejde do kapsy, a pokud máte delší túru, přibalte i lehkou přesnídávku – granule nebo sušené maso. Pozor na to, co pes sežere cestou: v lese to mohou být houby, v horách zbytky od jiných turistů, což často skončí zažívacími problémy.
Další nezbytností je ochrana tlapek. Zkontrolujte polštářky před výšlapem i po něm – praskliny, odřeniny nebo zatržený dráp jsou běžné. Na ostrém štěrku nebo rozpáleném asfaltu pomohou psí botičky. Než je ale nasadíte, nechte psa si na ně zvyknout doma, jinak je bude sundavat nebo kulhat. Pokud botičky nepoužíváte, aplikujte na polštářky vazelínu nebo speciální balzám, který vytvoří ochrannou vrstvu. Po návratu tlapky umyjte a prohlédněte, zda se mezi prsty nezachytily kamínky nebo semínka trav.
If you enjoyed this article and you would such as to get additional details regarding https://tomasz-mazur.technetbloggers.De kindly see the site.