Největší chyby pramení ze zavřených očí a z toho, že hlavičkující hráč čeká na míč, místo aby mu šel naproti. Pak bývá kontakt měkký a míč letí pomalu nebo vedle. Dalším problémem je dopad na tvrdou zem – snažte se dopadat na celá chodidla a mírně pokrčte kolena, abyste tlumili náraz. Hlavička není o tvrdosti lebky, ale o načasování a práci s krčním svalstvem. Hlava se při úderu nehýbe dozadu, ale zůstává v ose páteře.
U dlouhé přihrávky se mění nejen technika, ale i způsob myšlení. Nejdřív zvedněte hlavu a najděte volného hráče. Míč kopněte nártem, přičemž poslední krok před kopem by měl být delší a dopadnout vedle míče. Švihová noha pak projde těsně nad zemí a míč byste měli trefit pod jeho střed, tak aby se zvedl. Velký důraz dejte na rotaci – pokud míč letí bez rotace, má nepravidelnou dráhu. Doporučení: trénujte i přihrávky po zemi na delší vzdálenost, nejen vzduchem. Nízká dlouhá přihrávka je pro obránce mnohem těžší na čtení a pro útočníka jednodušší na zpracování.
Další částí výstroje je oblečení. Dres by měl být prodyšný, ale ne příliš volný, aby nepřekážel. Funkční prádlo pod dresem je vhodné, ale musí být v barvě, která nekoliduje s barvou soupeře. Šortky mají být pohodlné, bez zbytečných švů ve vnitřní části stehen. Nezapomeňte na dlouhé podkolenky – chrání před odřeninami a tvoří povinný doplněk k chráničům. U brankáře je navíc nutné rukavice s dobrým úchopem, ale kvalita se pozná podle toho, jak pevně drží míč za mokra – ne podle značky.
Mezi nejopomíjenější patří přihrávka patičkou nebo přihrávka vnějším nártem. Tyto techniky nejsou primárně určené k efektnímu zakončení, ale k rychlé změně směru hry. Vnější nárt je skvělý na přihrávku za obránce, protože míč získá nepříjemnou rotaci. Patička funguje jen v situaci, kdy máte jistotu, že za vámi stojí spoluhráč a soupeř je v nedostatečné vzdálenosti. Jinak je to hazard, který vás stojí ztrátu míče. Tyto „nejisté” přihrávky používejte jen při vedení 2:0, ne za rozhodnutého stavu.
Základem je správné načasování náběhů do vápna. Když váš tým získá míč ve středu pole, okamžitě vyrazte dopředu, ale ne přímočaře – pohybujte se diagonálně mezi soupeřovými obránci, abyste jim ztížili pokrytí. Typickou chybou je běžet do vápna příliš brzy, čímž ztratíte přehled o hře a útočník s míčem nemá komu nahrát. Počkejte, až spoluhráč získá prostor na přihrávku, a teprve pak naberte rychlost. Ve finální fázi se nebojte střílet z druhé vlny – právě váš příchod zezadu bývá pro obranu nepředvídatelný.
Základní pravidla fotbalu o výstroji nejsou jen formalitou. Rozhodčí má právo nepustit na hřiště hráče, který nemá chrániče holení, kopačky s vhodnými špunty nebo dlouhé ponožky. Před každým zápasem proto zkontrolujte, zda vám nic nechybí. Kromě povinných prvků, jako jsou chrániče, kopačky a dres, je důležité myslet i na věci, které pravidla neřeší, ale ovlivňují váš výkon a riziko zranění.
Základním kamenem každé fotbalové akce je přihrávka. Není to jen o tom, jestli míč dojde k cíli, ale hlavně o tom, jak a kdy ho pošlete. Špatně načasovaná nebo technicky nedotažená přihrávka zničí i sebelepší myšlenku. Naučit se rozlišovat situace, kdy zvolit krátkou kombinaci a kdy dlouhý balón, je první krok k tomu, abyste na hřišti nevypadali jako amatéři.
Krátká přihrávka: základ, který nesmíte podcenit Krátká přihrávka na vzdálenost do deseti metrů je nejčastějším herním prvkem. Klíčová je zde technika provedení. Míč kopněte vnitřní stranou nohy, kotník musí být při dopadu na míč zpevněný a tělo mírně nakloněné nad míč. Důležité je, abyste míč netrefili „špičkou”, ale plochou částí chodidla. Nejčastější chyba? Příliš velká razance na krátkou vzdálenost. Spoluhráč pak musí míč krkolomně zpracovávat, místo aby ho měl hned připravený na další pohyb. Ideální je poslat míč do nohy, do těžiště, ne před něj.
Častou chybou je snaha trefit míč příliš silou. Výsledkem je buď zvednutá střela, nebo naopak prudká rána, která ale letí přímo doprostřed branky. Místo maximálního švihu se soustřeďte na přesný kontakt. Po dopadu míče na nárt se noha nezastavuje, ale pokračuje v pohybu vpřed – tento „průšvih” dá ráně směr. Sledujte míč až do okamžiku dopadu, neodvracejte oči dřív, než kopnete. Trénujte nejdřív z klidu, poté z odrazu a nakonec z běhu.
Nejčastější chybou u všech typů přihrávek je pohled na míč v okamžiku kopu. Zkušený hráč se dívá na cíl, ne na míč. Soustřeďte se na to, abyste měli nohu v správné pozici, a snažte se vnímat pohyb okolo sebe. Tréninkem se dá dosáhnout situace, kdy přihrajete „slepě”, ale přesně, protože máte zafixovanou polohu těla. Žádná přihrávka není dokonalá bez správného postavení těla – pokud máte ramena natočená do strany, míč poletí tam, kam směřují, ne tam, kam chcete.
If you enjoyed this post and you would certainly such as to get additional details concerning tento článek kindly see our web-page.