Když už máš trasu naplánovanou, přichází na řadu odhad času. Hřebenové túry bývají náročnější, než napovídá převýšení. Počítej s tím, že na exponovaných místech se pohybuješ pomaleji, a přidej rezervu alespoň třicet procent na nečekané situace. Typická chyba je podcenit vliv únavy na soustředění. Po šesté hodině chůze se zvyšuje riziko chybného kroku, a to i na místech, která bys ráno přešel bez váhání. Proto si rozvrhni den tak, aby nejnáročnější úseky byly na začátku túry, kdy jsi ještě svěží.
Při nošení čelovky na hlavě vás bude zajímat i hmotnost a způsob uchycení. Bateriový blok vzadu na hlavě vyvažuje váhu předního modulu, takže se čelovka při pohybu nekýve. U lehkých modelů s integrovaným akumulátorem to není tak důležité, ale u výkonnějších kusů to poznáte. Nezapomeňte ani na nastavitelný sklon reflektoru – svítíte-li do mapy nebo na nohy, nechcete oslňovat spoluběžce. Praktická je také pojistka proti náhodnému zapnutí v batohu, jinak si ráno počítejte s vybitou baterií.
Začněte tím, že ze své lékárničky odstraníte vše, co je pro děti nevhodné – zejména léky s obsahem aspirinu, které mohou u malých dětí vyvolat závažné nežádoucí účinky, nebo dezinfekce s agresivními složkami, které na dětské kůži způsobí pálení a podráždění. Místo toho sáhněte po dětských variantách přípravků, které jsou šetrnější, ale stále účinné. Základem by měla být dezinfekce bez alkoholu (například na bázi octenidinu), která nezalévá ránu a nebolí. Nezapomeňte na sterilní gázu, náplasti na citlivou pokožku a obinadlo, které použijete při odřeninách.
Počasí na hřebenech se mění rychle a často bez varování. Předpověď známá z rána může být odpoledne k ničemu. Sleduj mraky, vítr a teplotu vzduchu. Pokud se začne stahovat mlha, přestaň spoléhat na orientační body a přejdi na mapu s buzolou. V husté mlze je snadné ztratit směr, a to i na značené cestě. Stejně nebezpečné jsou bouřky. Pokud se blíží, opusť hřeben a sestup do nižších poloh. Kovové hole, batoh s kovovou konstrukcí nebo mokré lano jsou v bouřce smrtelné riziko. Proto se vyplatí vstávat brzy a mít zbytek dne jako rezervu.
Praktické zásady pohybu na exponovaném terénu Samotný pohyb po hřebeni vyžaduje disciplínu. Drž se vždy vyznačené trasy, i když se zdá, že zkratka přes skály je kratší a jednodušší. Zkratky často vedou přes nestabilní suť nebo přes okraje, které nejsou vidět z dálky. Na mokrých kamenech, kořenech a trávě po dešti je kluzko i na zdánlivě mírném svahu. Vždy měj minimálně dva body opory, a pokud jdeš s partnerem, udržuj mezi sebou takový odstup, aby jeden pád nestrhl druhého. Na nejexponovanějších místech se nezastavuj kvůli focení, ale vyber si bezpečné místo s jistotou pod nohama.
Při výběru se zaměřte na světelný tok, který se udává v lumenech. Pro běžný noční pochod po cestě vám bude stačit kolem 100 až 200 lumenů. Jakmile ale vstoupíte do nepřehledného terénu, kde potřebujete vidět několik metrů dopředu, sáhněte po modelu s 300 a více lumeny. Dejte si ale pozor na marketingové triky – maximální hodnotu výrobci často uvádějí pro režim turbo, který se po pár minutách sám přepne na nižší úroveň kvůli zahřátí. Skutečnou výdrž proto vždy kontrolujte v režimu, ve kterém budete svítit nejčastěji, tedy obvykle na střední stupeň.
Další častou chybou je podcenění možnosti vniknutí cizího předmětu do nohy – třísky, kamínky, ale i bodnutí hmyzem. Do lékárničky proto patří pinzeta s jemným hrotem, která umožní šetrné odstranění třísky z chodidla. Dezinfikujte postižené místo před i po zákroku a poté sledujte, zda se rána nezahojí do dvou dnů. Pokud by zůstala zarudlá a oteklá, může se jednat o infekci, a je nutné vyhledat lékaře. Dětem také hrozí větší riziko alergických reakcí na hmyzí bodnutí, proto přibalte antihistaminikum v dětské dávce – ale vždy jen to, které dítě už dříve dostalo a které mu vyhovuje.
Při pohybu v nepřehledném terénu si všímejte nejen samotných značek, ale i jejich umístění. Pásová značka se maluje vždy na viditelné místo, zpravidla na kmen stromu ve výši očí. Pokud značka končí na kraji lesa, neznamená to, že trasa končí. Obvykle na protějším stromě, kameni nebo sloupku za cestou navazuje další značka. Mezi dvěma značkami byste neměli ujít víc než pár desítek metrů. Když jdete delší dobu bez značky, je nejvyšší čas se vrátit na poslední místo, kde jste ji viděli, a zkontrolovat si okolí, častou chybou je totiž přehlédnutí odbočky, která vede do zatáčky nebo za hustý porost.
Bezpečnost na hřebeni není jen o fyzické kondici, ale i o mentální připravenosti. Nauč se přijmout rozhodnutí vrátit se, i když jsi ušel jen polovinu plánované trasy. Zkušený turista ví, že hory tu budou i zítra, ale zranění si nese celý život. Typická chyba je pokračovat v túře kvůli představě, že to „už nemůže být daleko”. Právě tato myšlenka stála za nejedním tragickým koncem. Pokud máš byť jen malé pochybnosti o bezpečnosti dalšího úseku, zastav se a zvaž návrat. Tvé rozhodnutí může být jediná věc, která tě dnes večer přivede domů.
If you liked this write-up and you would certainly such as to get additional info relating to číst více kindly go to our own internet site.