Jak poznat, že kvásek prospívá a kdy ho raději vyřadit Pozitivní efekty se obvykle dostaví do tří týdnů: srst začne být lesklejší, stolice pravidelnější a méně zapáchá. U psů s občasnými zažívacími potížemi se často sníží frekvence zvracení. U koček, které bývají vybíravé, si všimnete, že kvásek přijímají bez problémů, pokud ho zamícháte do tučnějšího masa, například do hovězího nebo jehněčího. Pokud ale zvíře začne být apatické, odmítá potravu nebo má opakovaně řídkou stolici déle než dva dny, kvásek vysaďte. Stejně tak postupujte u březích fen a koček – těm podávejte kvásek pouze po konzultaci s veterinářem, protože každý organismus reaguje jinak.
Oplachování je nejčastěji podceňovaným krokem. Zbytky šamponu dráždí kůži a způsobují svědění nebo lupy. Proto oplachujte důkladně a nejméně dvakrát tolik času, než kolik vám připadá dostačující. Voda by měla zůstat úplně čistá, bez pěny. Pokud má pes hustou srst, roztáhněte ji prsty a propláchněte i vnitřní vrstvy. Po koupeli psa jemně vyždímejte – projeďte rukama po srsti od těla k tlapek, aby přebytečná voda stekla. Poté psa zabalte do ručníku a nechte ho chvíli v něm, ale netřete srst prudce, mohli byste ji polámat. Vysušte ho nejdříve osušením a pak, pokud to pes snáší, fénem na nízkou teplotu a s odstupem alespoň 20 cm. Fén zapněte nejprve na vzdálenost, aby si pes zvykl na zvuk.
Pokud zvíře kartáček nesnese ani po týdnech tréninku, existují alternativy. Na trhu jsou enzymatické gely, které se nanášejí na zuby a dásně bez kartáčování, a jejich účinek spočívá v rozkladu zubního plaku. Dále můžete nabídnout žvýkací tyčinky, dentální pamlsky nebo hračky určené k čištění zubů. Důležité je vybírat je podle velikosti a způsobu žvýkání – příliš tvrdé materiály (například pravé kosti nebo parohy) mohou způsobit praskliny zubů. U koček často fungují kousky masa nebo ryby, které musí delší dobu trhat a žvýkat.
Nejčastější chybou začátečníků je trestání štěněte za nehodu, kterou už udělalo. Pes si nespojí váš hněv s tím, co se stalo před deseti minutami. Mnohem efektivnější je omezit prostor, kde se štěně pohybuje. Když nemůžete dávat pozor, dejte psa do ohrádky nebo do místnosti s nepropustnou podlahou. Malý prostor snižuje pravděpodobnost nehody na minimum a pes se naučí zadržovat potřebu. Postupně prostor rozšiřujte, až budete mít jistotu, že štěně zvládá signály a venčení.
Kvasinky a bakterie v kvásku potřebují pravidelný přísun živin, aby zůstaly aktivní a vitální. U psů a koček se ale setkáváme s častým nedorozuměním: mnozí chovatelé si myslí, že kvásek je jen „něco navíc”, co se přidá do misky. Ve skutečnosti jde o živý organismus, jehož krmení má jasná pravidla. Pokud je začnete dodržovat, váš mazlíček získá stabilnější trávení a vy se vyhnete zbytečným zdravotním komplikacím.
Zápach z tlamy, žlutý povlak na zubech nebo červené dásně nejsou jen kosmetický problém. U psů i koček se bez pravidelné péče rychle tvoří zubní kámen, který vede k zánětům dásní, bolesti a dokonce i ke ztrátě zubů. Zároveň platí, že zdraví dutiny ústní ovlivňuje celý organismus – bakterie z nemocných zubů se mohou dostat do krve a zatížit srdce, játra nebo ledviny. Prevence přitom není složitá, ale vyžaduje systém a trpělivost.
Největší chybou majitelů je spoléhat na noviny nebo podložky v bytě. Štěně se naučí čůrat na podložku a později je velmi těžké ho přeučit na venkovní prostředí. Pokud už podložky používáte, postupně je posouvejte ke dveřím a nakonec úplně ven. Ale nejlepší je začít rovnou s venčením. Další častou chybou je trestání nehod, které najdete až po čase. Štěně nechápe souvislost mezi rozlitou loužičkou a vaším hněvem. Jediné, čeho tím dosáhnete, je ztráta důvěry.
Častou chybou je koupání psa příliš často. Psi mají přirozenou ochrannou vrstvu mazu na kůži a srsti, a pokud ji smyjete každý týden, kůže se vysuší, začne se loupat a pes se bude škrábat. Zdravého psa koupejte maximálně jednou za 4–6 týdnů, nebo spíše jen tehdy, když je to opravdu nutné. Pokud se pes zašpiní uprostřed intervalu, stačí opláchnout tlapky a břicho čistou vodou bez šamponu. Také pozor na lidské šampony – jejich pH je pro psí kůži nevhodné a dlouhodobě narušuje její přirozenou bariéru. Vždy používejte přípravek určený pro psy, případně takový, který doporučil veterinář pro konkrétní kožní problém.
Dobrá ústní hygiena nevyžaduje drahé vybavení ani složité postupy. Stačí pár minut denně, správná technika a pravidelná kontrola. Zvíře vám za to poděkuje lepším dechem, zdravějšími zuby a delším životem bez zbytečných bolestí. Pokud začnete s péčí už u mláděte, zvykne si přirozeně a čištění se stane běžnou součástí dne. U dospělých jedinců to chce více času, ale výsledek stojí za to.
Here’s more on osvětlení V obýváku take a look at our own web site.
