Začněte tím, co zvíře dělá před spaním. Ideální je večerní procházka u psa – ale nejen krátká „na potřebu”. Dopřejte mu alespoň 20–30 minut aktivní chůze a možnost očichat terén. To unaví tělo i mysl. U kočky zase zařaďte interaktivní hru (například s udicí nebo míčkem) 30–60 minut před klidnou fází. Důležité je, aby aktivita skončila dřív, než zvíře usne – postupně se tím vytvoří signál „teď se jde spát”. Vyhněte se naopak vzrušivým hrám bezprostředně před ulehnutím, protože zvyšují hladinu kortizolu.
Začněte tím, že kotěti necháte čas. Nikdy ho nenutíte do kontaktu, když se schovává. Sedněte si poblíž, mluvte klidným hlasem a nabídněte mu pamlsek na natažené dlani. Kotě musí mít možnost samo přistoupit. Pokud si vezme pamlsek, opakujte to několikrát denně. Postupně přidávejte jemné hlazení po hlavě a pod bradou. Vyhněte se prudkým pohybům a hlasitým zvukům. Každá pozitivní interakce posiluje důvěru a kotě si začne spojovat lidi s příjemnými zážitky.
Trpělivost je základ, ale také stanovení reálných cílů. Už po týdnu pravidelného tréninku by měl pes chodit na vodítku bez tahání v klidném prostředí. V rušném parku to může trvat měsíc. Důležité je, abyste trénink neprováděli jen venku, ale i při běžné cestě na veterinární kliniku nebo při procházce do obchodu. Čím více situací natrénujete, tím dříve pes pochopí, že pravidlo platí vždy. A pokud se vám zdá, že to nejde, zkuste najít psí školu, kde vám poradí s individuálním postupem – ale sami si nejprve vyzkoušejte základní principy. Tahání se dá odstranit, ale vyžaduje to čas a důslednost, nikoli magické pomůcky.
Častou chybou je trestat psa za zatažení křikem nebo škubnutím vodítka. Pes si pak může spojit vnější podnět (jiného psa, auto) s nepříjemným zážitkem, což vede k úzkosti nebo agresivitě. Stejně tak není dobré používat flexi vodítko, které psa učí, že vzdálenost mezi vámi může být libovolná. Mnohem lepší je pevné vodítko, které dává jasné signály. Pokud máte psa s vysokou energií, zařaďte před procházkou krátkou hru nebo běhání na volném prostranství, aby mu část energie odpadla. Venčení pak bude méně náročné.
Kvasinky a bakterie v kvásku potřebují pravidelný přísun živin, aby zůstaly aktivní a vitální. U psů a koček se ale setkáváme s častým nedorozuměním: mnozí chovatelé si myslí, že kvásek je jen „něco navíc”, co se přidá do misky. Ve skutečnosti jde o živý organismus, jehož krmení má jasná pravidla. Pokud je začnete dodržovat, váš mazlíček získá stabilnější trávení a vy se vyhnete zbytečným zdravotním komplikacím.
Dalším častým faktorem je teplota. Psi a kočky mají vyšší tělesnou teplotu než lidé (cca 38–39 °C), a proto potřebují spát v chladnějším prostředí. Ideální je 18–20 °C. V zimě dávejte pozor na přetopené místnosti, v létě zase na průvan. Zkuste podložku, která neabsorbuje příliš tepla – fleece sice vypadá útulně, ale u některých plemen s hustou srstí vede k přehřátí a častému buzení.
Co dělat, když štěně po očkování zvrací? Nejdůležitější je pozorovat celkový stav štěněte. Pokud zvrací jednou nebo dvakrát a jinak je čilé, má zájem o vodu a jídlo, nemusíte hned panikařit. Nechte ho odpočívat v klidném prostředí, nabídněte mu malé množství vody, ale nenuťte ho pít. Naopak pokud zvracení pokračuje i po třech hodinách, nebo štěně zvrací i vodu, je nutné kontaktovat veterináře. Vždy sledujte, zda štěně nejeví známky dehydratace – suché dásně, letargie, ztráta pružnosti kůže.
Častou chybou je, že lidé berou kotě mezi cizí lidi příliš brzy nebo naopak až po devátém týdnu. Ideální je postupně zvyšovat počet lidí, se kterými kotě přichází do styku, ale vždy v klidném prostředí a s možností úniku. Začněte s jedním až dvěma členy domácnosti, pak přidejte přátele. Každý nový člověk by měl kotěti nabídnout pamlsek a nechat ho, ať si ho samo vezme. Pozor na děti – měly by být poučeny, že kotě není hračka a že se k němu mají chovat tiše a jemně.
Výběr správného vybavení je polovina úspěchu, ale pozor na zázračná řešení. Obojky s hroty nebo elektrické obojky nejsou vhodné, protože učí psa potlačovat přirozené chování ze strachu, nikoli ho nahrazovat žádoucím způsobem. Mnohem efektivnější je použít postroj s předním kroužkem na hrudi nebo klasický postroj s dvěma body uchycení. Přední kroužek způsobí, že pes při zatažení automaticky zatočí do strany, čímž se učí, že tahání ho nedostane tam, kam chce. Důležité je postroj správně nasadit – neměl by být příliš volný, aby se pes nevyvlékl, ani příliš těsný, aby mu neomezoval pohyb. Stejně tak volte vodítko o délce 2–3 metry, které poskytne psovi dostatek prostoru, ale vy si zachováte kontrolu.
In the event you loved this post and you would like to receive more information regarding kompletní návod generously visit our web page.