Pozor na častý začátečnický omyl: sázíte příliš mnoho rostlin na malý prostor. I když se na začátku zdají malé, během pár týdnů si začnou konkurovat. Dodržujte rozestupy alespoň 20 centimetrů mezi jednotlivými druhy a raději vysaďte méně, ale zdravějších rostlin. Druhou chybou je umístění na přímé polední slunce bez většího proudění vzduchu. Bylinky sice milují světlo, ale při teplotách nad 30 °C se spálí listy. Ideální je místo s ranním a odpoledním sluncem, případně lehký přístřešek, který je ochrání před prudkým deštěm.
Dalším osvědčeným způsobem je pravidelná sklizeň. Máta reaguje na řez tím, že hustěji obrůstá z báze, a proto ji nebojte stříhat často. Odstřihávejte celé stonky těsně nad zemí, ne jen vrcholky. Tím podpoříte kompaktní růst a zabráníte vytahování výhonů, které se pak rozlézají po povrchu. Pokud máta začne kvést, zaštípněte květenství – semena by mohla spadnout do půdy a příští rok by se objevily nové rostlinky.
Typickým problémem v nádobách je také přezimování. Levandule je sice mrazuvzdorná do určité teploty, ale kořeny v květináči jsou mnohem zranitelnější než v zemi. Nádobu proto na zimu umístěte k chráněné stěně domu nebo do chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů. Pokud necháte květináč venku, obalte ho jutou nebo bublinkovou fólií a postavte na dřevěný podklad, aby nepromrzal od země. Na jaře pak odstraňte suché výhony a zkraťte předloňské stonky o třetinu.
Nejčastější chybou je zalévání příliš často a málo vydatně. Máta miluje vlhkou půdu, ale nesnese přemokření, které vede k hnilobě kořenů. Zalévejte vždy, když je vrchní vrstva suchá, a vždy celý objem zeminy. Voda by neměla stát v misce déle než půl hodiny. Pokud pěstujete mátu na plném slunci, může potřebovat zálivku i dvakrát denně, ale to nevadí – důležité je, aby přebytek měl kam odtéct.
Jak často zalévat a proč je lepší nedostat, než přelít? Zálivka je nejčastějším kamenem úrazu. Levandule pochází ze středomořského klimatu, kde jsou léta suchá a horká. V nádobě proto zalévejte pouze tehdy, když je vrchní vrstva substrátu suchá do hloubky dvou centimetrů. V létě to může být obden, v chladnějších dnech klidně jednou za čtyři dny. V zimě omezte zálivku na minimum – rostlina v klidovém stádiu spotřebuje méně vody. Častou chybou je nechat v podmisce stát vodu, což vede k hnilobě kořenů. Po každé zálivce přebytečnou vodu vylijte.
Základním trikem je fyzická bariéra pro kořeny. Do květináče vložte perforovaný plastový květináč o jedno číslo menší, který zapustíte do větší nádoby. Mezi stěny obou nádob nasypte drenážní vrstvu – štěrk nebo keramzit. Tím kořeny narazí na vzduchovou mezeru, přes kterou se nedostanou dál. Máta tak zůstane v centrální části a neohrozí další rostliny. Důležité je, aby vnitřní květináč měl otvory na dně, ale ne po stranách.
Hnojení je u levandule v nádobách často přeceňované. Na rozdíl od jiných bylin nepotřebuje bohatou výživu. Příliš mnoho dusíku vede k bujnému růstu listů na úkor květů a snižuje obsah silic. Postačí jarní dávka pomalu působícího hnojiva s vyšším podílem draslíku a fosforu. V průběhu léta už nepřihnojujte, rostlina si vystačí s tím, co má. Pokud pěstujete levanduli pro sušení, je tento postup zásadní – přehnojené květy ztrácejí aroma.
Zálivka je v zimě častým zdrojem chyb. Rozmarýn pochází ze středomoří, takže preferuje sušší substrát, ale v zimě to neznamená, že ho necháte úplně vyschnout. Ideální je zalévat jednou za tři až čtyři týdny, vždy jen mírně, aby půda zůstala lehce vlhká, ale nikdy ne promočená. Přemokření způsobuje hnilobu kořenů, která se projevuje žloutnutím a opadáváním jehliček. Naopak úplné sucho vede k zaschnutí celé rostliny. Před zaléváním vždy zkontrolujte prstem vlhkost substrátu do hloubky asi dvou centimetrů – pokud je suchý, teprve tehdy zalijte.
Hnojení v zimě zcela vynechejte. Přísun živin by podpořil růst nových výhonků, které by neměly dostatek světla a zeslábly. Poslední dávku hnojiva dejte nejpozději v září. Pokud rostlina přesto začne vytvářet nové listy, zaštípněte je – tím podpoříte zahuštění a zabráníte vytahování. Řez provádějte až na jaře, kdy začnou přirůstat nové přírůstky.
Máte malou zahrádku, balkon, nebo jen zeď, která volá po zeleni? Bylinky pěstované na plotě nebo na mříži šetří místo, usnadňují sklizeň a často vypadají líp než v záhonu. Než ale začnete, ujasněte si, co vlastně chcete pěstovat. Ne každá bylina se totiž ráda pne vzhůru. Ideální jsou popínavé druhy, jako je oregano, tymián, šalvěj, nebo dokonce libeček, který při dostatku prostoru vytvoří hustý keřík. Naopak bazalce či petrželi se ve svislé poloze daří hůř, protože jejich stonky nejsou stavěné na to, aby se ovíjely kolem opory.
For those who have any questions with regards to exactly where and also the way to utilize koukněte sem, it is possible to e mail us on our own internet site.