Dalším častým problémem je příliš malý truhlík. Když je nádoba nízká, kořeny nemají prostor a voda se drží u povrchu. Vybírejte truhlíky s objemem alespoň pěti litrů na jednu rostlinu. Pokud pěstujete v balkonových truhlících, rozdělte je přepážkami – každá bylinka pak má vlastní kořenový prostor a přebytečná voda se nepřelévá k sousedům. Při sázení nechte mezi rostlinami mezeru alespoň deset centimetrů, aby vzduch mohl cirkulovat a listy rychleji oschly.
Slunné místo na balkoně či terase je pro bylinky výzvou i příležitostí. Přímé slunce od rána do večera sice prospívá středomořským druhům, ale jen za předpokladu, že jim připravíte správné podmínky. Klíčem je volba nádoby, substrátu, rostlin a režimu zálivky. Bez těchto základů vám i odolný rozmarýn během týdne uschne nebo uhnije.
Substrát volte propustný a zároveň schopný udržet vlhkost. Smíchejte kvalitní zahradnický substrát s pískem v poměru 3:1 a přidejte trochu perlitu. Tento mix zajistí vzdušnost a zabrání utužení. Vyhněte se čisté zahradní hlíně, která na slunci tvrdne a praská. Do středu truhlíku umístěte rostliny, které snesou nejvíce slunce, k okrajům pak druhy citlivější na přeschnutí. Mezi spolehlivé kandidáty patří tymián, šalvěj, oregano, levandule a saturejka – všechny mají rády sucho a horko. Naopak petržel nebo pažitka potřebují alespoň odpolední stín.
Přemokření truhlíku s bylinkami poznáte snadno: substrát je tmavý, na povrchu se tvoří kaluže, listy žloutnou a kořeny začínají zahnívat. Než sáhnete po chemických přípravcích, zkuste změnit samotný základ pěstování. Klíčem je odvodnění a správná skladba půdy, která si poradí i s přívalovým deštěm.
Nezapomínejte ani na mulčování. Vrstva slámy, kokosového vlákna nebo štěrku na povrchu půdy zpomalí odpařování a zabrání přímému dopadu kapek, které utužují zeminu. Mulč také omezí růst plevele a udrží kořeny v rovnoměrné teplotě. Pravidelně kontrolujte, zda se v substrátu netvoří bílé povlaky – ty signalizují přemokření a začínající hnilobu. Postižená místa odstraňte a přesypte suchou zeminou s pískem.
Nezapomínejte ani na pravidelné zastřihávání. U bylinek platí, že čím častěji sklízíte, tím hustší a zdravější rostliny jsou. Stříhejte vždy nad párem listů, aby rostlina mohla obrazit. Odstraňujte květní stvoly u bazalky a oregana, jinak se rostlina vysiluje a listy zhořknou. Před zimou truhlík zazimujte – většinu trvalek přeneste do chladné místnosti nebo je chraňte před mrazem netkanou textilií. S těmito kroky získáte truhlík, který bude zářit zelení celé léto a poskytne vám čerstvé bylinky do kuchyně i na čaj.
Levandule v nádobách není jen dekorativní doplněk balkonu či terasy. Při správné péči vám vydrží několik let a při každém doteku provoní celé okolí. Pěstování v květináči má ale svá specifika, která se liší od záhonu. Nejčastější chybou bývá přemokření, nedostatek světla a nevhodný substrát. Pokud se těmto nástrahám vyhnete, odmění se vám bohatým květenstvím a kompaktním růstem.
Nejjednodušší cesta, jak rozmarýn udržet zdravý, je zimování v chladné a světlé místnosti. Ideální teplota se pohybuje mezi pěti a deseti stupni Celsia – tedy na chodbě, v nevytápěné ložnici nebo v prosklené verandě. Rostlina zpomalí růst, ale nepřestane dýchat. Zálivku omezte na minimum: substrát nechte proschout do hloubky dvou centimetrů a pak zalijte odstátou vodou. Pozor na přelití – v chladu kořeny nedokážou vodu zpracovat a začnou zahnívat, což poznáte podle černajících stonků a opadávajících lístků.
Venkovní zimování je možné jen pro otužilé odrůdy, a to jen v mírných oblastech. Květináč obalte jutou nebo bublinkovou fólií a postavte ho k zdi domu, aby byl chráněný před větrem. Kořeny jsou totiž mnohem citlivější na mráz než nadzemní část, takže pokud teplota klesne pod minus pět stupňů, je lepší nádobu přenést do chodby. Vždy ale počítejte s tím, že i otužilá rostlina v nádobě promrzne rychleji než rostlina v záhonu – nádoba nemá izolační schopnost půdy. Pokud tedy žijete v podhůří, neexperimentujte a zvolte chladnou místnost.
Hnojení a řez jsou dalšími pilíři úspěchu. Na jaře, po prvních nových výhoncích, použijte hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které podpoří kvetení. Stačí dvě až tři dávky za sezónu, nikdy nehnojte čerstvým organickým hnojivem – to by spálilo kořeny. Řez provádějte dvakrát ročně. První řez po odkvětu v červenci zkrátí stonky o jednu třetinu, čímž podpoříte druhé kvetení a hustotu rostliny. Druhý řez na jaře, kolem března, odstraňuje poškozené větvičky a tvaruje rostlinu. Nikdy neřežte až do starého dřeva bez listů – levandule z něj již nevyraší.
For more information regarding rady Pro rekonstrukci take a look at the site.