Venkovní zimování je možné jen pro otužilé odrůdy, a to jen v mírných oblastech. Květináč obalte jutou nebo bublinkovou fólií a postavte ho k zdi domu, aby byl chráněný před větrem. Kořeny jsou totiž mnohem citlivější na mráz než nadzemní část, takže pokud teplota klesne pod minus pět stupňů, je lepší nádobu přenést do chodby. Vždy ale počítejte s tím, že i otužilá rostlina v nádobě promrzne rychleji než rostlina v záhonu – nádoba nemá izolační schopnost půdy. Pokud tedy žijete v podhůří, neexperimentujte a zvolte chladnou místnost.
Další praktický trik spočívá v tom, že květináč nepostavíte přímo na zem, ale na dlaždice, kamínky nebo nožky. Tím přerušíte kontakt s vlhkou půdou a kořeny se nebudou mít kam rozšířit. Máta navíc ocení světlé stanoviště bez přímého poledního úpalu – na přímém slunci se listy spálí a rostlina začne vysychat, což vede k tomu, že se ještě více snaží uniknout z květináče hledáním vláhy.
Zalévání je častým zdrojem chyb. Bylinky v truhlíku trpí spíše přemokřením než suchem. Před každou zálivkou zkuste prstem substrát – pokud je do hloubky dvou centimetrů suchý, teprve zalijte. V horkých letních dnech může být nutné zalévat ráno i večer, ale vždy menším množstvím. Vyhněte se polití listů, které podporuje plísně. Pravidelně rostliny kontrolujte a odstraňujte odkvetlé květy, protože kvetení ubírá energii tvorbě listů a bylinky pak hořknou.
Mějte na paměti, že každá bylina má jiné nároky. Bazalku a meduňku sklízejte průběžně zaštipováním vrcholků, čímž podpoříte růst nových listů. Tymián, rozmarýn nebo šalvěj naopak stříhejte těsně nad dřevnatým základem, abyste nepoškodili další nasazení. U listových bylinek vždy odstraňujte květy, jakmile se začnou tvořit – rostlina pak energii věnuje listům, ne semenům. U kořeninových semen, jako je koriandr nebo kopr, naopak květ nechte dozrát a sklízejte celé okolíky.
Co se týče zalévání, zkuste najít střední cestu. Máta nesnáší přemokření, ale ani úplné vyschnutí. Ideální je zalévat tehdy, když vrchní vrstva substrátu oschne do hloubky jednoho centimetru. Při zalévání se vyhněte smáčení listů, protože to podporuje vznik plísní a houbových chorob. Voda by měla být odstátá a pokojové teploty – studená voda přímo z vodovodu šokuje kořeny, což oslabuje celou rostlinu.
Jednou za rok, ideálně na jaře, mátu přesuďte do čerstvého substrátu a rozdělte ji. Vytáhněte celou rostlinu z květináče, kořeny rozstřihněte na dvě až tři části a každou zasaďte do nového květináče. Tím zajistíte, že máta zůstane vitální, a předejdete tomu, že se starý květináč promění v jednu velkou hroudou kořenů bez živného substrátu. Tento postup vám dá jistotu, že budete mít mátu pod kontrolou a ne naopak.
Zálivku omezte, ale nezastavte úplně. Bylinky v nádobách potřebují i v zimě občasnou vláhu, zejména v obdobích, kdy teploty stoupnou nad nulu a půda proschne. Zalévejte vždy dopoledne, aby měla rostlina čas vsáknout vodu před večerním poklesem teplot. Nikdy nepoužívejte vodu z vodovodu, která je příliš studená — nechte ji odstát při pokojové teplotě.
Ještě než se rozhodnete, které rostliny na balkoně necháte, zvažte, zda je nemáte schovat do sklepa nebo garáže. Místa s teplotou mezi 2 a 8 °C jsou ideální pro přezimování meduňky, máty nebo šalvěje. Rostliny pak téměř nerostou, ale přežívají bez újmy. Pokud takové prostory nemáte, nechte je na balkoně, ale seskupte květináče k sobě — navzájem si poskytnou ochranu. Nezapomeňte je před příchodem mrazů přesunout k chráněné zdi a pod střechu, aby na ně nepršelo a nesněžilo.
Nejjednodušší cesta, jak rozmarýn udržet zdravý, je zimování v chladné a světlé místnosti. Ideální teplota se pohybuje mezi pěti a deseti stupni Celsia – tedy na chodbě, v nevytápěné ložnici nebo v prosklené verandě. Rostlina zpomalí růst, ale nepřestane dýchat. Zálivku omezte na minimum: substrát nechte proschout do hloubky dvou centimetrů a pak zalijte odstátou vodou. Pozor na přelití – v chladu kořeny nedokážou vodu zpracovat a začnou zahnívat, což poznáte podle černajících stonků a opadávajících lístků.
Nakonec si uvědomte, že truhlík je prostorově omezený, a proto bylinky spotřebovávají živiny rychleji. Na jaře, když rostliny začnou růst, je vhodné vyměnit horní vrstvu substrátu o tloušťce tří centimetrů za novou. S trochou péče a správným výběrem druhů získáte čerstvé bylinky od května až do prvních mrazíků, a to bez zbytečné chemie i velkých nákladů.
Po skončení zimy rozmarýn postupně přivykněte venkovnímu prostředí. Nejdřív ho dejte na dva dny do stínu, pak na týden do polostínu a teprve poté na plné slunce. Přímý přechod z parapetu na přímé slunce způsobí popálení listů – zbarví se dohněda a uschnou. Zároveň je ideální čas na přesazení do čerstvého substrátu, ale jen pokud kořeny už prorůstají drenážním otvorem. Pokud rozmarýn zimoval v chladu, může po přesazení vyhodit nové výhony – ty klidně zaštípněte na polovinu délky, aby rostlina zhoustla. Tímto způsobem se vám rozmarýn vrátí do kondice a vydrží plodit aromatické lístky až do dalšího podzimu.
If you have any kind of questions pertaining to where and ways to utilize osvětlení v Obýváku, you can contact us at our page.