Pokud si nejste jistí, jestli rostliny potřebují hnojit, sledujte barvu listů. Světle zelené listy s fialovým nádechem mohou signalizovat nedostatek živin, ale stejně tak i nedostatek světla. Než sáhnete po hnojivu, zkuste bylinky přemístit na světlejší místo nebo k nim umístit pěstební světlo. Pokud po týdnu listy neztmavnou, pak teprve přihnojte. Často to vyřeší problém bez hnojení a rostlina se zotaví rychleji.
Další možností je vytvoření bariéry z pevného materiálu, který kořeny neprorostou. Kolem výsadbového místa vykopejte rýhu hlubokou alespoň třicet centimetrů a do ní vložte pásy z tvrdého plastu, plechu nebo speciální netkané textilie určené proti oddenkům. Tuto bariéru zasypte zeminou a utužte. Bariéra musí být neporušená, proto jednotlivé pásy přesahujte minimálně o deset centimetrů. Podobně jako u nádoby platí, že materiál musí být pevný a křehký, jinak ho kořeny překonají.
Když tymián pěstujete v souladu s jeho přirozenými nároky, sklízíte lístky od jara do podzimu. Nejlepší chuť mají před květem, kdy obsah éterických olejů dosahuje maxima. Sklizené větvičky sušte ve stínu při teplotě do 35 stupňů, aby se nevypařily aromatické látky. Uskladněte je v uzavřené sklenici – tak si uchovají vůni po celou zimu. Tymián se navíc snadno množí dělením trsů na jaře, takže jediná rostlina vám za pár let poskytne celý koutek plný této nenáročné bylinky.
Nakonec si uvědomte, že máta je od přírody běžec a potřebuje občasnou obnovu. Každé dva roky rostlinu vyjměte z květináče, zkraťte kořeny o třetinu a přesaďte ji do čerstvého substrátu. Tím nejen omezíte její růst, ale prodloužíte životnost celého trsu – staré, dřevnaté kořeny už nedokážou čerpat vodu a živiny efektivně, což vede k řídnutí listů. Při přesazování rozdělte trs na menší části a jednu z nich vraťte zpět, další můžete věnovat sousedům – vždy ale do samostatných květináčů, ne do volné půdy, kde se máta chová jako pohroma.
Světlo a vzduch: dva klíče, které rozhodují o tom, zda rostlina přežije Rozmarýn potřebuje v zimě co nejvíce světla. Pokud ho máte na zahradě, přeneste květináč co nejblíže k domu, ideálně k jižní nebo západní stěně, kde je přes den nejtepleji. V interiéru mu zajistěte stanoviště u okna s maximálním přísunem slunečních paprsků. Pokud je zataženo a dny jsou krátké, vyplatí se použít pěstební LED světlo, které rostlině dodá potřebné spektrum. Důležitý je také pohyb vzduchu – místnost pravidelně větrejte, ale vyhněte se studenému průvanu přímo na rostlinu. Suchý vzduch z radiátorů rozmarýnu nesvědčí, proto ho nestavte hned k topení.
Na jaře, když pominou mrazy, rostlinu postupně přivykněte venkovnímu slunci. Začněte tím, že ji na dvě hodiny denně vystavíte rannímu slunci a každý den interval prodlužujte. Teprve po dvou týdnech ji nechte venku natrvalo. Pokud rozmarýn v zimě ztratil část jehličí, ale větvičky zůstaly pružné, nezoufejte – po přesunu na venkovní stanoviště a obnovené zálivce většinou obrazí. Důležité je nespěchat s řezem, dokud neuvidíte nové zelené výhony. Tímto přístupem prodloužíte životnost rostliny i o několik let.
Rozmarýn v nádobě je v zimě nejzranitelnější. Zatímco rostliny v záhonu chrání půda a sníh, kořeny v květináči jsou vystaveny mrazu ze všech stran. Nejdůležitější je zajistit, aby substrát nepromrzl do hloubky, protože kořeny rozmarýnu nesnášejí teploty pod minus pět stupňů Celsia. Pokud nemáte možnost rostlinu přemístit do světlé místnosti s teplotou pět až deset stupňů, alespoň obalte květináč bublinkovou fólií, jutou nebo starou dekou. Důležité je chránit i vrchní část zeminy, kterou můžete zakrýt vrstvou suchého listí nebo slámy.
Hnojení v zimě úplně vynechejte. Rostlina je v klidové fázi a přebytek živin by podpořil tvorbu slabých výhonů, které by neměly šanci přežít. Ze stejného důvodu se vyhněte i řezu – pokud chcete keřík tvarovat, počkejte na jaro. V zimě pouze odstraňujte suché nebo nemocné větvičky. Pokud na rostlině objevíte černé skvrny na stoncích, je to známka houbového onemocnění, které se šíří hlavně při přemokření. V takovém případě omezte zálivku a rostlinu přeneste na sušší a vzdušnější místo.
Na závěr si zapamatujte, že zimní hnojení je spíš o citu než o pevném rozvrhu. Mladé rostliny, které jste vyseli na podzim, hnojte velmi opatrně, zatímco starší a otužilejší bylinky snesou o něco víc. Důležité je sledovat, jak rostlina reaguje, a přizpůsobit se jejím potřebám. Pokud hnojení omezíte na minimum, bylinky přečkají zimu v dobré kondici a na jaře se odmění bohatým růstem.
If you liked this information and you would such as to get even more info relating to sem kindly check out the web site.