Jak poznáte přestavbu podle podlah, dveří a svahu Podlahy jsou dalším vodítkem. Renesance kladla důraz na kamenné dlažby – pískovec, mramor, teraco – a v obytných místnostech na dřevěné prkenné podlahy, často z dubu. Pozdější úpravy (až do 19. století) přidaly parkety, nejprve jednoduché vzory, pak bohaté geometrické kompozice. Pokud narazíte na parketovou podlahu se vzorem, který vypadá jako tkaný koberec, je to klasicistní nebo empírová přestavba. Renesanční místnost by měla buď kamennou dlažbu, nebo prostá prkna. Nezapomeňte zkontrolovat, zda pod parketami není původní dlažba – v mnoha palácích se dochovala, jen je skrytá.
Když už se budete pohybovat po Novém Městě, všimněte si ještě jedné věci – původního rozvržení tržišť. Kromě Karlova náměstí existovalo Senovážné náměstí (dnes Senovážné náměstí) a náměstí Dobytčí trh, které se dnes jmenuje Karlovo náměstí. Tato místa byla navržena tak, aby byla snadno dostupná z hlavních bran. Dnes tu najdete spíše kanceláře a obchody, ale když si představíte historický kontext, pochopíte, proč Karel zvolil právě tyto lokality. Pokud si chcete udělat kompletní obrázek, naplánujte si trasu, která zahrnuje všechna tři tržiště – propojíte si tak logiku celého města. Vyhraďte si na to alespoň dvě hodiny, protože každé z náměstí má svou atmosféru a nabízí různé možnosti k odpočinku.
Začněte na Hradčanském náměstí, ale nechoďte rovnou k bráně. Postavte se zády k Hradu a podívejte se na řadu paláců po levé straně. Všímejte si erbů nad vchody – každý vypráví příběh šlechtického rodu, který zde sídlil. Pokud chcete poznat atmosféru starých časů, vstupte do některého z vnitřních dvorů. Mnohé jsou volně přístupné, přesto je většina turistů mine. Typická chyba? Spěchat z místa na místo a koukat pouze do mapy v telefonu, místo abyste se nechali vést vlastní zvědavostí.
Pozor na typickou chybu: zaměnit renesanční arkády s pozdějšími ochozovými chodbami. Renesanční paláce měly často otevřené arkády do dvora – sloupy s kladím, které nesou strop. Pozdější přestavby začaly tyto arkády zasklívat nebo je obestavěly příčkami, aby získaly chodby a kabinety. Když tedy uvidíte ve dvoře řadu oblouků, ale nad nimi je běžné okno z 19. století, je to jasná přestavba. Skutečná renesance by měla v patře arkád buď otevřenou lodžii, nebo alespoň okna s kamenným ostěním, nikoli novodobý rám.
Když se řekne Nové Město pražské, většina návštěvníků si představí Václavské náměstí, Národní třídu nebo Karlovo náměstí. Málokdo ale vnímá, že tento urbanistický celek vznikl jako jeden z nejgeniálnějších středověkých projektů Evropy. Karel IV. založil Nové Město v roce 1348 s jasnou vizí – vytvořit rozsáhlé předpolí, které propojí starší osídlení s Vyšehradem. Jeho plán nebyl náhodný. Široké bulváry, tři hlavní tržiště a pravoúhlá síť ulic měly usnadnit obchod i obranu města. Na rozdíl od dnešní doby, kdy se ulice často klikatí bez ladu a skladu, Karel myslel na funkčnost.
Až budete odcházet, zkuste si všimnout jedné věci: jak se mění ráz ulic, když opustíte Hradčany a sestoupíte dolů k Chotkovým sadům. Tento přechod je jako cesta časem – z monumentálního baroka se rázem ocitnete v příjemné zeleni. Právě tady si nejlépe uvědomíte, proč jsou Hradčany tak výjimečné. Není to jen o památkách, ale o celkovém dojmu, který ve vás zůstane ještě dlouho po návratu domů. Takže až příště zaslechnete někoho říkat, že Hradčany jsou „jen” Hrad, vězte, že tahle čtvrť má mnohem víc vrstev, než se na první pohled zdá.
Běžnou chybou je také spoléhat na to, že se vše dozvíte z pamětních desek. Mnohé z nich jsou nečitelné nebo nejsou vůbec přeložené do češtiny. Vezměte si s sebou kvalitní průvodce nebo si zapněte audioprůvodce přímo v mobilu. Pozor ale na to, abyste si stahovali aplikace předem, protože na hradech bývá slabý signál. A pokud si chcete udělat vlastní prohlídku, připravte si okruh tak, abyste šli od jedné památky k druhé logicky — vyhnete se tak zbytečnému bloudění a ušetříte síly.
If you treasured this article and also you would like to get more info about přečtěte si více nicely visit the web-page.