Plánujete-li termín dodání softwarové funkce, často vycházíte ze seznamu viditelných úkolů: napsat kód, otestovat, nasadit. Realita je ale jiná. Do výsledného času se promítá řada činností, které nejsou v zadání, přesto zaberou hodiny i dny. Patří sem komunikace s kolegy, dohledávání souvislostí, opravy chyb v existujícím kódu, příprava prostředí, schůzky nebo odpovídání na dotazy. Bez jejich započítání je odhad vždy optimistický a termín se pravidelně posouvá.
Kdy se vyplatí odhadnout více času na analýzu a kdy naopak méně? Více času na analýzu si vyhraďte, když pracujete s neznámou doménou, se starším kódem bez dokumentace nebo když se řešení dotýká více systémů. Méně času naopak potřebujete u rutinních změn, které už tým dělal mockrát a zná všechna úskalí. V agilním prostředí se vyplatí pracovat v krátkých iteracích a odhady průběžně upřesňovat. Pokud po první sprintu zjistíte, že analýza trvá o 30 % déle, než jste čekali, neberte to jako selhání, ale jako podnět k úpravě budoucích odhadů.
Pro začátek si rozmyslete, jaké funkce budete reálně používat. Pokud jen testujete malé úryvky kódu, vystačíte si s jednoduchým editorem s integrovaným terminálem. Naopak pro práci s virtuálními prostředími, laděním (debugging) nebo verzováním se vyplatí plnohodnotné IDE, které tyto nástroje umí propojit. Typickou chybou je instalovat nejtěžší a nejfunkčnější prostředí hned na začátku – pak trávíte hodiny nastavováním pluginů a konfigurací, místo abyste psali kód. Ideální postup: zjistěte, jaké knihovny a frameworky budete používat, a podle toho vyberte nástroj, který je podporuje nativně.
V praxi se osvědčuje metoda rezervy podle neznámého. U nové technologie, staršího kódu nebo nejasných požadavků přidejte k čistému odhadu 30–50 % času navíc. Tuto rezervu neuvádějte v plánu jako položku, ale zakomponujte ji do celkového času. Důležité je také sledovat vlastní produktivitu v různých fázích dne. Ranní hodiny bývají efektivnější, odpoledne se vytrácí soustředění – skryté činnosti proto často trvají déle, než by odpovídalo prostému součtu minut.
Před každým commitnutím si projděte rozdíly mezi tím, co jste změnili, a tím, co je v repozitáři. Necommitujte naslepo všechny soubory najednou. Pokud jste v jednom souboru změnili dvě nesouvisející věci, rozdělte je do dvou commitů. Tím získáte čistou historii, kterou lze snadno vracet zpět. Když něco rozbijete, budete moci vrátit jen tu konkrétní změnu, ne celý den práce. Tento návyk oceníte hlavně při ladění, kdy hledáte, která úprava způsobila chybu.
Verzování webu už dávno není volitelné. Pokud nepoužíváte systém pro správu verzí, každá větší úprava šablony, skriptu či konfigurace znamená riziko, že něco rozbijete a už to nevrátíte zpět. Začít přitom není složité, stačí se vyhnout pár základním nástrahám. Tento text vám ukáže, jak na to, a upozorní na časté chyby, které dělají i zkušení vývojáři.
Nakonec si pamatujte, že odhad není závazek, ale pouze nejlepší možný tip. V agilním týmu se odhady používají pro plánování a prioritu, nikoli jako měřítko výkonu jednotlivců. Pokud budete tým neustále tlačit k tomu, aby odhady plnil na minutu, začnou si dávat umělé rezervy a spolupráce se zhorší. Místo toho se zaměřte na to, proč se odhad liší od skutečnosti, a zlepšujte svůj proces. Jen tak se dostanete k odhadům, kterým můžete věřit.
Pamatujte také na testování sítě. Mobilní aplikace se používají na cestách, v metru, na venkově, kde je signál slabý nebo nestabilní. Proto je důležité testovat chování aplikace při pomalém připojení, při výpadku sítě a při přepnutí z Wi-Fi na mobilní data. Vytvořte si testovací scénáře, které simulují tyto podmínky pomocí nástrojů pro omezení šířky pásma nebo emulaci zpoždění. Ujistěte se, že aplikace uživatele informuje o probíhajícím načítání, nedochází ke ztrátě vstupů a po obnovení připojení se data synchronizují bez chyb.
Sledování skutečného času je nezbytné pro zlepšení budoucích odhadů. Po dokončení úkolu si zapište, kolik času zabraly viditelné a kolik skryté činnosti. Po třech až pěti takových záznamech uvidíte, jaký je průměrný podíl skryté práce ve vašem projektu. Tento údaj pak použijte jako základ pro další plánování. Vyhnete se tak opakovanému zpoždění a dotazům vedení, proč termín nevyšel. Odhad se stane spolehlivějším nástrojem, ne jen číslem v tabulce.
Většinu práce dělejte ve vlastní větvi, ne přímo v hlavní. Hlavní větev by měla vždy obsahovat stabilní, nasaditelnou verzi webu. Pro novou funkci nebo opravu si vytvořte větev s popisným názvem, pracujte v ní a po dokončení ji slučte zpět. Tím zajistíte, že hlavní větev nezahltíte rozpracovaným kódem a kolegové (nebo vy sami) budou mít vždy jistotu, že hlavní větev je použitelná. Typická chyba je dlouhodobě pracovat v hlavní větvi a slučovat až na konci – to vede ke konfliktům a zmatkům.
If you want to find out more info on Bookmarking.Win visit our web site.