Při osazování světel a dalších prvků proto postupujte obzvlášť pečlivě. Kolem každého otvoru vytvořte límec z parozábrany, který přilepte k fólii páskou a protáhněte jím kabel. Pokud instalujete zapuštěné bodovky, použijte takové, které mají krytí proti vlhkosti a nevyžadují průnik parozábranou. V případě ventilátoru napojte parozábranu na těleso ventilátoru speciální manžetou, aby byla zachována těsnost. Nezapomeňte ani na prostupy potrubí – každá trubka musí mít kolem sebe těsnicí límec, který se přichytí k fólii.
Nakonec si dejte pozor na to, že podhled může výrazně snížit světlost místnosti. I když to zní banálně, spoustu lidí to překvapí. Když uděláte podhled na celou plochu stropu, ztratíte klidně 20 až 30 centimetrů výšky. V nízkém pokoji to pak působí stísněně. Vyplatí se proto udělat podhled jen v některých částech místnosti, třeba nad kuchyňskou linkou nebo v koupelně, a zbytek nechat volný. Tím nejen ušetříte, ale i získáte zajímavý designový prvek.
Nejdřív si ujasněte, co všechno má podhled skrývat. Když jsem projektoval podhled v obýváku, nestačil jsem se divit, kolik věcí tam chce každý řemeslník nacpat. Většina lidí si představí, že podhled schová jen trámy a kabely. Jenže pod ním běží i potrubí od rekuperace, rozvody vody nebo třeba nosné profily pro osvětlení. Pokud to nevyřešíte předem, budete později obcházet s frézou a předělávat celé rohy. Naplánujte si tedy přesně, kudy povedou všechny instalace, a teprve potom navrhněte výšku a rozvržení podhledu.
Další věc, na kterou se často zapomíná, je volba správného materiálu. V koupelně nebo v kuchyni nepatří obyčejná sádrokartonová deska. Použijte vodovzdornou variantu, jinak se vám na povrchu vytvoří skvrny od vlhkosti a časem se začne drolit. Stejně tak je důležité myslet na parozábranu, pokud je podhled pod nevytápěnou půdou. V opačném případě vám bude kondenzovat voda na konstrukci a dřevěné prvky začnou hnít.
Stejně důležité je provedení napojení na stěny. Parozábrana musí být vytažena na stěny minimálně 10 až 15 centimetrů a přilepena k podkladu. Pokud je stěna z pórobetonu nebo cihel, použijte vhodný tmel, který vytvoří pružný spoj. Často se stává, že fólie končí přesně na hraně stropu a nikdo se nestará o detaily. Tím vznikne most, kudy vlhkost uniká do konstrukce. Před montáží sádrokartonu si proto udělejte důkladnou kontrolu – projeďte rukou po spoji a zkontrolujte, zda nikde nejsou mezery nebo odchlípnuté pásky.
Nejčastější chyby, které zničí celou konstrukci První chybou bývá použití obyčejné fólie místo parotěsné. Obyčejná PE fólie sice vypadá podobně, ale nemá dostatečnou parotěsnost a hlavně není určená pro trvalé zatížení vlhkostí. Druhým problémem je špatné provedení spojů – jednotlivé pásy musí být přelepeny parotěsnou páskou, která je k tomu určená, a to po celé délce spoje. Lepicí páska z železářství nezaručí těsnost. Třetí chybou je přerušení parozábrany v místech instalací, jako jsou bodová světla, ventilátory nebo vývody elektřiny. I malý otvor o velikosti knoflíku umožní pronikání vlhkosti do konstrukce.
Při vrtání a šroubování dávejte pozor na elektrické kabely, které vedou ve stěnách. Před vrtáním si vždy zjistěte, kde se nacházejí, a použijte detektor kovů a napětí. Pokud narazíte na kabel, hrozí nejen přerušení vedení, ale také elektrický šok, který může skončit smrtí. Stejně tak je důležité vypnout proud v místnosti, ve které pracujete, pokud nemáte jistotu, že je vedení bez napětí. Toto pravidlo se týká i montáže kovových profilů, které mohou být vodivé. Zkontrolujte také, zda pod sádrokartonem nevedou vodovodní trubky, aby nedošlo k jejich poškození.
Nezapomínejte ani na prostupy pro potrubí a kabely. Otvory je třeba vyříznout přesně a jejich okraje ošetřit voděodolným tmelem. Pokud necháte okraje surové, voda se dostane pod povrchovou úpravu a způsobí postupné znehodnocení desky. Stejně důležité je ponechat dilatační spáry u stěn a podlah – sádrokarton totiž pracuje s teplotou a vlhkostí. Pevné spojení s podlahou nebo stropem bez pohyblivého spoje vede k prasklinám.
Vrtání do sádrokartonu vypadá jako banální úkon, ale každý, kdo to zkusil bez přípravy, zná ten nepříjemný pocit, když se vrták propadne do dutiny a omítka kolem se začne drolit. Nejde jen o estetiku – poškozený otvor může ohrozit stabilitu kotvy, což se projeví až ve chvíli, kdy na poličku pověsíte něco těžšího. Klíčem je pochopit, že sádrokarton není masivní materiál, ale skořápka s dutým jádrem, která vyžaduje jiný přístup než cihla nebo beton.
If you beloved this article and you would like to receive far more details about tato stránka kindly go to the web-site.