Kde sušit a jak poznat, že je hotovo Ideální místo je tmavé, suché, dobře větrané a teplé mezi dvaceti až třiceti stupni. Přímé slunce je nepřítel – zničí chlorofyl, listy vyblednou a ztratí aroma. Půda, sklep nebo spíž s rozptýleným světlem jsou lepší než okenní parapet. Svazky zavěste stonky vzhůru, aby silice zůstaly v listech a nestékaly do stonků. Sušení trvá obvykle jeden až dva týdny, u masitých listů, jako je bazalka, i déle. Bylinky jsou hotové, když listy šustí a snadno se drolí mezi prsty. Stonek by se měl lámat, ne ohýbat. Pokud byste měli pocit, že je ještě pružný, nechte sušit dál – vlhkost by v uzavřené nádobě způsobila plíseň.
Zapojte dveře a zárubně, nejen stěny Většina lidí si při zařizování předsíně všímá pouze volných stěn. Přitom dveře a zárubně skrývají obrovský potenciál. Na vnitřní stranu dveří od skříně nebo i na samotné dveře do pokoje připevněte úzké organizéry s kapsami na boty, šály, čepice nebo rukavice. Na zárubeň pak můžete namontovat malé háčky na klíče nebo na vodítka pro psy. Pokud zvolíte samolepicí háčky, nezanecháte po sobě žádné stopy a snadno je přesunete. Pozor jen na to, aby háčky nebránily v otevírání dveří a aby unesly váhu běžných věcí – těžké zimní bundy na ně nepatří.
Než začnete sušit, bylinky proberte. Odstraňte poškozené listy, hmyz a zbytky zeminy. Omývání se vyhněte, pokud nejsou viditelně špinavé – voda zbytečně prodlužuje dobu sušení a může vymýt část aromatických látek. Pokud je přece jen musíte opláchnout, osušte je důkladně papírovou utěrkou a nechte chvíli zavadnout na vzduchu. Svazky tvořte malé, maximálně o průměru pěti centimetrů. Uvnitř hustého svazku by se totiž vzduch nedostal ke všem stonkům, listy by zůstaly vlhké a začaly by se rozkládat. Listy bez stonků, jako jsou třeba listy meduňky, rozložte v jedné vrstvě na čistou utěrku nebo síto.
Pokud si nejste jistí, jak na tom vaše rostliny jsou, začněte s nenáročnými druhy a teprve časem experimentujte. Pro polostín se osvědčí břečťan, pilát nebo hluchavka skvrnitá, pro slunné místo zase rozchodník či šrucha. Klíčem je pozorování a pravidelná kontrola – stačí pět minut denně a rostliny vám prozradí, kdy potřebují vodu, kdy stín a kdy naopak světla více. Tímto způsobem se vyhnete nejčastějším chybám a balkon se stane místem, kde se rostlinám daří i bez drahých pomocníků.
Důležité je také přizpůsobit počet rostlin velikosti truhlíku a jeho umístění. Na větrném balkoně se voda odpařuje mnohem rychleji, a proto volte spíše nižší nádoby s větším objemem zeminy, které udrží vláhu déle. Do úzkých truhlíků na zábradlí se vejde méně substrátu, a tak je třeba zalévat častěji. Řešením je samozavlažovací truhlík – pokud ho ale použijete, kontrola vlhkosti prstem nefunguje, protože voda se drží ve spodní nádrži. V takovém případě se řiďte ukazatelem stavu vody, který bývá součástí nádoby, a doplňujte ji teprve tehdy, když klesne na minimum.
Usušené bylinky neskladujte vcelku, ani je hned nedrťte na prášek. Nejlepší je nechat listy celé, případně je nahrubo nalámat až těsně před použitím. Rozdrcením se zvětší povrch, který přichází do styku se vzduchem, a aroma se rychleji ztrácí. Uchovávejte je v dobře těsnících skleněných nádobách, které mají tmavé sklo, nebo je dejte do tmavé skříňky. Plastové sáčky a papírové krabice nejsou vhodné – propouštějí vzduch a vlhkost. Ke každé nádobě si napište název bylinky a datum sušení. Po roce aroma výrazně slábne, takže starší zásoby raději využijte do směsí nebo je vyhoďte.
Kromě sušení na vzduchu se nabízí i sušení v troubě nebo v sušičce. Troubu nastavte na nejnižší teplotu, ideálně do čtyřiceti stupňů, a nechte dvířka pootevřená, aby unikala vlhkost. Sušičku použijte ve chvíli, kdy potřebujete zpracovat větší množství najednou. V obou případech bylinky často kontrolujte, protože se snadno připálí a získají hořkou chuť. Mikrovlnná trouba se nedoporučuje – výsledek je nepředvídatelný a hrozí, že bylinky spíše uvaříte. Při všech metodách platí, že čím šetrnější a pomalejší sušení, tím výraznější vůně ve výsledku. Když se vám to podaří, čeká vás celá zima s vůní léta v každém šálku čaje nebo v omáčce.
Praktickým řešením je výsuvný systém na kolejničkách, který umožní vysunout celou polici ven. Tento typ úložiště vyžaduje pevnou montáž do nosné stěny, nikoliv do sádrokartonu, a před instalací je nutné ověřit, že v místě nevedou vodovodní trubky. Pokud montujete police na přísavky, počítejte s tím, že na nerovném obkladu nebo spárovací hmotě nemusí držet – proto je vždy doplňte pojistkou proti pádu. Pravidelně kontrolujte těsnost spojů, zejména pokud vedete hadici se sprchovou hlavicí přes tuto zónu.
If you have any sort of inquiries concerning where and ways to make use of domov-Horakova308.Estranky.Sk, you can contact us at our web page.