Textilie jsou další nástroj. Těžké závěsy a přehozy dusí, proto zvolte lehké lněné nebo bavlněné materiály. Závěsy veďte od stropu až k podlaze, dodají místnosti výšku. Přes den je nechte vytažené, aby dovnitř proudilo maximum světla. Vzorované povlečení s velkými květy nebo kostkami působí rušivě; sáhněte po jednobarevných nebo jemně strukturovaných látkách. Ložnici tak zklidníte a opticky rozšíříte.
Po vyčištění šperk důkladně osušte a uložte ho odděleně od ostatních kovů, ideálně do měkkého sáčku nebo krabičky s uzávěrem. Pokud ho plánujete nosit pravidelně, nechte ho chvíli „odpočinout” – stříbro potřebuje vzduch, ale ne vlhkost. Při nošení se vyhněte kontaktu s parfémem, kosmetikou a čisticími prostředky. A pokud má šperk kameny nebo je rytý, ošetřete ho jednou za čas suchým hadříkem na leštění – tím zachováte jeho lesk a přirozenou krásu, kterou jste v bazaru objevili.
Pro náročnější oxidaci, která se tvoří v důsledku dlouhodobého skladování, vyzkoušejte koupel v octu. Smíchejte jeden díl bílého octa se třemi díly vody a šperk do roztoku ponořte na deset až patnáct minut. Ocot rozpouští oxidaci, ale pozor – pokud má šperk lepidlo nebo je slepovaný, ocet může narušit spoj. Po koupeli šperk opláchněte a osušte. Pokud ani tato metoda nepomohla, může jít o galvanicky pokovené stříbro, které má tenkou vrstvu rhodia – v takovém případě je lepší navštívit odborníka, protože domácí čištění by tuto vrstvu mohlo odstranit.
Typickou chybou je použití prostředků na stříbro z drogerie bez ohledu na stav šperku. Tyto přípravky často obsahují kyseliny a další látky, které jsou vhodné pro nové šperky, ale u starších kusů z bazaru mohou reagovat s nečistotami v prasklinkách a způsobit nevratné skvrny. Proto vždy začněte nejšetrnější metodou a teprve pokud selže, přejděte k silnějšímu roztoku. Dalším častým omylem je čištění šperku za mokra přímo na místě – pokud šperk nosíte, sundávejte ho před sprchováním a mytím rukou, protože voda z vodovodu obsahuje minerály, které urychlují oxidaci.
Sušení patří k nejvíce podceňovaným krokům. Výrobci často zakazují sušičku nejen u syntetických materiálů, ale i u některých bavlněných tkanin s povrchovou úpravou. Pokud sušičku použijete, zvolte program s nízkou teplotou a textilie vyjměte ještě mírně vlhké. Předsušené záclony se mnohem hůře žehlí a zůstávají na nich trvalé záhyby. U ubrusů dávejte přednost sušení na vzduchu, ideálně rozložené naplocho na sušáku, aby se vlastní vahou nevytahaly. Vyhněte se přímému slunci, které způsobuje vyblednutí barev, zejména u tmavých nebo sytých odstínů. Zapomenuté sušení na ostrém slunci dokáže z červeného ubrusu udělat za pár týdnů růžový.
Další možností, jak efektivně zužitkovat prostor, je vybudovat výklenek přímo ve stěně – pokud rekonstruujete a máte možnost zasahovat do zdiva. Hloubka 10 až 12 centimetrů a výška 30 centimetrů stačí pro běžné lahve, a přitom nezabere ani centimetr z půdorysu koupelny. Pozor ale na hydroizolaci: výklenek musí být dokonale utěsněn a spádovaný, aby se v něm nedržela voda. Pokud výklenek dělat nemůžete, použijte police, které se montují na roh sprchového koutu zvenčí – tedy na stranu, kde se neotevírá dveře. Tím získáte odkládací plochu na ručníky nebo čisté oblečení, aniž byste zasahovali do sprchovací zóny.
Sáhněte po nízkém nábytku a vzdušném textilu Vysoké skříně až ke stropu sice nabídnou úložný prostor, ale opticky místnost snižují. Pokud máte starší nábytek, vyměňte ho za nízké komody nebo police, které nechají vyniknout stěně nad sebou. Postel by měla mít nožičky, aby pod ní proudil vzduch – pevná postel k zemi působí jako betonový blok. Zrcadla umístěte naproti oknu nebo na boční stěnu, rozptýlí světlo a zdvojnásobí prostor. Pozor jen na to, aby neodrážela nepořádek.
Na co se zaměřit při výběru úložných prvků Největší chybou bývá instalace klasických rohových polic, které jsou sice univerzální, ale ve stísněném prostoru ubírají místo a často brání v přístupu k vodovodní baterii. Vhodnější jsou úzké vertikální sloupky – tedy stojany na šampony a sprchové gely, které se přisunou těsně ke stěně a zaberou jen minimální šířku. Pokud máte mezi sprchou a stěnou mezeru užší než 15 centimetrů, vsaďte na magnetické držáky na kovové stěny nebo na háčky s přísavkami, které se dají umístit na boční sklo. U přísavek ale počítejte s tím, že je nutné je čas od času dotáhnout a očistit, jinak povolí.
Důležitý je také materiál a barva. Lesklé bílé nebo světle šedé povrchy odrážejí světlo a prostor rozšiřují. Matné tmavé dřevo naopak místnost opticky zmenší, i když působí luxusně. Pokud si přesto chcete dopřát dřevěný dekor, použijte ho jen na jednu část – například na lavici nebo rám zrcadla. Zrcadlo je vůbec nejúčinnější trik; umístěné na dvířka skříně zdvojnásobí dojem z prostoru a zároveň slouží při oblékání.
If you loved this post and you would certainly such as to receive additional info relating to osvěTlení v obýváku kindly browse through our website.
