Pokud chcete podpořit snášku celoročně, zaměřte se na kvalitní kompletní krmnou směs pro nosnice. Ta by měla být základem jídelníčku, protože obsahuje vyvážený poměr vitamínů, minerálů a aminokyselin. Vedle toho můžete slepicím dopřávat zbytky ze zeleninové kuchyně – vařenou mrkev, zelí, brokolici nebo natě. Pozor ale na to, že některé potraviny jsou pro slepice nevhodné, jako jsou avokádo, cibule, česnek, citrusy nebo příliš slané a kořeněné jídlo. Tyto suroviny mohou způsobit zažívací problémy a snížit snášku.
Po uplynutí doby působení je nutné všechny ošetřené plochy důkladně opláchnout čistou vodou, zejména pokud používáte přípravky s dlouhým reziduálním účinkem. Zbytky chemikálií by mohly kontaminovat krmivo nebo vodu a způsobit zažívací potíže nosnic. Po oplachu nechte kurník zcela vyschnout – vlhké prostředí podporuje růst plísní, které mohou být pro ptáky stejně nebezpečné jako bakterie. Větrání by mělo probíhat minimálně 24 hodin předtím, než do kurníku vrátíte slepice. Pokud je to možné, použijte po dezinfekci ještě vysoušeč vzduchu nebo topidlo, abyste proces urychlili.
Pro začátek si pořiďte kvalitní časovač s možností programování alespoň dvou fází. Vyhněte se levným mechanickým vypínačům, které se po výpadku proudu resetují a pak rozsvěcí v nesprávnou dobu – to ptáky stresuje víc než tma. Praktické je použít takzvaný astronomický časovač, který sám počítá východ a západ slunce podle data a zeměpisné polohy. Pokud ho ale nemáte, postačí běžný digitální programovatelný přístroj, který nastavíte tak, aby světlo začínalo svítit třeba v pět ráno a končilo v devět večer. Důležité je, aby délka světelného dne byla konstantní – neměňte ji nárazově o hodiny, ale postupně.
Častou chybou českých chovatelů je jednostranné krmení, kdy slepice dostávají pouze zrní nebo chlebové pečivo. Taková strava má nízký obsah vápníku a bílkovin, což vede k měkkým skořápkám nebo úplnému přerušení snášky. Vápník je nutné podávat odděleně, aby si slepice mohly regulovat jeho příjem podle potřeby. Stačí do výběhu umístit nádobu s drcenými mušlemi nebo vaječnými skořápkami, které jsou předem důkladně vysušené a rozdrcené. Tím zajistíte, že i starší nosnice budou mít dostatek vápníku pro tvorbu pevné skořápky.
Při realizaci dávejte pozor na dvě časté chyby. První je umístění štěrbin pouze na jednu stěnu – vzduch se pak nehýbe a uvnitř se drží vlhkost. Druhou chybou je příliš velká štěrbina bez možnosti regulace, která v zimě způsobí prudký průvan. Slepičí hřady by nikdy neměly být v přímé ose mezi přívodní a odvodní štěrbinou. Optimální je umístit hřady do protějšího rohu, kde proudění vzduchu není tak intenzivní, ale přesto dochází k výměně celého objemu vzduchu přibližně pětkrát za hodinu.
Po dezinfekci je důležité provést kontrolu účinnosti. Pokud se do dvou až tří dnů objeví u ptáků opět příznaky nemoci, je pravděpodobné, že zdroj infekce je jinde – v kontaminované půdě, v přenašečích, jako jsou hlodavci, nebo v nedostatečně vydezinfikovaných pomůckách. V takovém případě je třeba postup opakovat a zaměřit se na místa, která byla opomenuta. Zároveň nezapomínejte, že dezinfekce nenahrazuje očkování ani běžnou hygienu. Pravidelná dezinfekce jednou za dva až tři měsíce, případně po každém nákupu nových ptáků, výrazně snižuje riziko vzniku epidemie a udržuje kurník v kondici, která podporuje zdraví nosnic a jejich produkci.
Při praktickém odhadu kombinujte více znaků. Kromě zobáku a ostruh sledujte také barvu běháků a jejich šupiny. U mladých slepic jsou běháky hladké, pružné a šupiny přiléhají. U starších jedinců se běháky zdrsňují, šupiny se zvedají a barva bledne. A pokud máte k dispozici celé hejno, porovnejte jednotlivé kusy mezi sebou – relativní rozdíly napoví více než absolutní měření. Typickou chybou je posuzovat slepici pouze podle snášky, protože mladá slepice může mít přestávku ve snášení a stará naopak krátkodobě snáší velmi dobře.
Jak přípravek aplikovat, aby dezinfekce skutečně zabrala Před aplikací vždy nařeďte přípravek přesně podle pokynů výrobce. Častou chybou je použití vyšší koncentrace, než je doporučeno – nejenže to nezvýší účinnost, ale může to poškodit materiál kurníku a ohrozit zdraví ptáků. Přípravek nanášejte postřikem nebo pěnou na suchý povrch. Teplota prostředí by měla být ideálně mezi 15 až 25 °C, protože při nižších teplotách se účinnost většiny látek snižuje. Po nanesení nechte přípravek působit po dobu uvedenou na etiketě – běžně 30 až 60 minut. Během této doby udržujte kurník uzavřený, aby se dovnitř nedostaly další nečistoty ze dvora.
If you have any questions about in which and how to use Proměna Bytu, you can call us at our web-site.