Praktickým řešením pro chladné období je vytvoření klapek, které štěrbinu částečně zakryjí, ale nikdy ji úplně nezavřou. I při teplotách pod nulou musí mít kurník minimální přívod vzduchu, jinak se uvnitř začne srážet vlhkost. Klapku vyrobíte z překližky, kterou připevníte na panty a opatříte háčkem nebo provázkem pro fixaci v požadované poloze. Větší otvor v létě, menší v zimě – to je princip, který funguje bez elektřiny a bez složité techniky. Důležité je také pravidelně kontrolovat, zda se štěrbiny neucpaly prachem, pavučinami nebo trusem.
Elektrický ohradník je jednou z nejúčinnějších možností, ale vyžaduje správnou instalaci. Vodiče umístěte nízko nad zemí, protože kuna se pohybuje při zemi. Spodní vodič by měl být ve výšce zhruba deseti centimetrů, další pak ve dvaceti a třiceti centimetrech. Pravidelně kontrolujte, jestli ohradník funguje a jestli ho nezarůstá tráva, která by způsobila ztrátu napětí. Kuna si na elektrický ohradník zvykne, pokud je vypnutý nebo příliš slabý. Proto se vyplatí investovat do kvalitního zdroje a baterie, která vydrží i několik dní bez elektřiny.
Pokud chcete určit věk smíšeného hejna, kombinujte oba znaky. U slepic si všímejte zobáku a u kohoutů zase ostruh – ale nejen to. Roční slepice má zobák jen mírně zahnutý, zatímco tříletá má zřetelný háček a u kořene zobáku se jí tvoří mírná drsnost. Starší kohout zase poznáte podle ostruh, které se u kořene začínají rozšiřovat do malé plošky. Tuto kombinaci se vyplatí trénovat na vlastních ptácích, u kterých znáte věk – pak budete schopni odhadnout stáří cizích kusů s překvapivou přesností. S praxí zjistíte, že zobák a ostruhy jsou spolehlivější než jakákoli snášková statistika.
Zesílení vstupu a kontrola únikových cest Dveře do kurníku bývají nejslabším místem. Stačí je nechat jen na obyčejném háčku nebo petlici a kuna se je naučí otevírat. Použijte uzamykatelnou západku, kterou kuna neotevře, případně dveře zajistěte karabinou s pojistkou. Zkontrolujte také okraje dveří, jestli mezi nimi a rámem nezůstávají mezery větší než jeden centimetr. Kuna se dokáže protáhnout i otvorem, který vypadá na první pohled příliš malý. Stejně důležité je zkontrolovat střechu, kde se často nacházejí mezery u hřebene nebo pod okapem. Právě tudy kuna nejčastěji vnikne, protože podél střechy se snadno pohybuje.
Dalším vodítkem je délka a stav drápů. U slepic chovaných na podestýlce se drápy přirozeně obrušují, takže mladé kusy mívají drápy kratší a zašpičatělé. Starší slepice, zvlášť pokud žijí v prostoru s tvrdou podlahou, mají drápy dlouhé, zahnuté a často polámané. Ale pozor – tento znak silně závisí na podmínkách. Slepice z volného výběhu na měkké trávě si drápy neobrousí, takže dlouhé drápy u ní nutně neznamenají stáří. Proto ho berte jako doplňkový, ne hlavní.
Kuna skalní i kuna lesní dokážou během jediné noci zlikvidovat celé hejno. Nezabíjí pro hlad, ale z instinktu, takže obvykle usmrtí víc slepic, než stačí sníst. Kurník, který není fyzicky odolný, je pro kunu jen snadnou kořistí. Základem je si uvědomit, že kuna je mrštná, umí šplhat, prokousat se slabým pletivem a protáhnout se i poměrně malým otvorem. Proto se vyplatí stavět na pevnost a ne na důvěru, že se kuna k drůbeži nedostane.
Prvním krokem je správný poměr počtu slepic a kohoutů. Obecně platí, že na jednoho kohouta by mělo připadat alespoň osm až deset slepic. Při nižším počtu slepic se samec stává příliš pozorným, slepice nadměrně štvavě a dochází ke zraněním. Naopak při příliš mnoha slepicích se kohout nestíhá věnovat všem a může docházet k hierarchickým konfliktům. Ideální je začít s menším počtem zvířat a postupně sledovat, jak se vztahy vyvíjejí.
Nejčastější chybou je použití běžného pletiva s velkými oky. Kuna se jím prokousá během chvíle, případně se jím protáhne. Mnohem spolehlivější je svařované pletivo s oky do dvou centimetrů, které je vyrobeno z pevného drátu o průměru alespoň dva milimetry. Pokud chcete ochránit i podlahu, nezapomeňte, že kuna umí hrabat. Pletivo by mělo být zapuštěné do země do hloubky alespoň třiceti centimetrů, ideálně s vodorovným zahnutím směrem ven, aby se nedalo podhrabat. U dveří a větracích otvorů se vyplatí pletivo zdvojit.
Test světlem odhalí i praskliny ve skořápce, které nejsou na první pohled patrné. Mikrotrhliny umožňují pronikání bakterií, takže taková vejce ihned spotřebujte a neukládejte je do lednice. Při prosvícení si také všimnete, zda se vejce nezdá být „mramorované” – to značí nerovnoměrnou tloušťku skořápky, což urychluje stárnutí. U čerstvých vajec je skořápka matná a lehce drsná; lesklý povrch může znamenat, že byla omývána, čímž se narušila ochranná kutikula.
If you enjoyed this article and you would like to receive more info relating to Bbs.Wuhudj.Com kindly browse through our own web-site.