Predátoři – lasičky, kuny nebo lišky – dovedou prokousat i silné dřevo, pokud mají dostatek času. Proto každý otvor pro ventilaci opatřete pozinkovaným pletivem s oky menšími než 1,5 cm. Vstup pro slepice umístěte na stranu, kde nehrozí průvan, a opatřete ho posuvnými dvířky s pojistkou. Nezapomeňte, že kurník musí mít zámek, který zvíře neotevře, ale ani malý pes nebo kočka. Kování a panty vybírejte nerezové nebo pozinkované, jinak je rez zničí během jedné sezóny.
Suchá podlaha v kurníku není jen otázkou pohodlí slepic, ale především jejich zdraví. Vlhké prostředí podporuje množení parazitů, plísní a bakterií, které způsobují dýchací potíže či záněty běháků. Základem je správná volba podlahového materiálu a systému, který umožňuje rychlé odpaření vlhkosti. Nejlépe se osvědčuje kombinace hliněného podkladu a savé podestýlky, ale důležitý je i spád podlahy směrem ke dveřím nebo k odvodňovacímu kanálku.
Zcela zásadní je větrání. I ta nejkvalitnější podlaha a podestýlka nepomohou, pokud v kurníku stagnuje vzduch. Vlhká podestýlka se přirozeně vysuší jen při dostatečné výměně vzduchu. Umístěte větrací otvory poblíž stropu, aby průvan nefoukal přímo na hřady. Na zimu je částečně zakryjte, ale nikdy je nezavírejte úplně. Kurník by měl být suchý i v mrazivém počasí, proto kontrolujte, zda se v rozích netvoří námraza.
Mobilní kurník řeší několik problémů najednou: slepice mají stále čerstvou pastvu, trávník se rovnoměrně spásá a vy nemusíte čistit celý výběh. Přesouvání konstrukce ale klade nároky na hmotnost, stabilitu i způsob ukotvení. Než začnete stavět, rozhodněte se, jak často budete kurník přemisťovat. Pokud ho chcete posouvat každý den, vyberte lehké materiály a kolečka. Pokud jen občas, vystačíte s pevnými madly a sundaným dnem.
Nezapomínejte, že délka života slepice je také otázkou plemene. Zatímco moderní hybridní nosnice byly vyšlechtěny pro maximální snášku a často se nedožívají více než tří let, stará krajová plemena jako Wyandotka nebo Šumavanka jsou odolnější a dožívají se běžně osmi let. Pokud chcete mít slepice na zahradě dlouhodobě, vybírejte spíše původní plemena než komerční hybridy. Rozdíl poznáte nejen v délce života, ale také v tom, že stará plemena mají lepší zdraví a méně potřebují umělé zásahy.
Podestýlku vrstvěte vždy do výšky alespoň 10 centimetrů. Jako savý materiál se nejlépe osvědčují dřevěné hobliny, ale můžete je kombinovat se slámou nebo s řezaným rákosem. Důležité je, aby podestýlka nebyla příliš jemná, protože by se prášila a slepice by ji mohly vdechovat. Vlhká místa kolem napáječek a hnízd odstraňujte průběžně, ne až při celkovém čištění. Pokud použijete hlubokou podestýlku a necháte ji pracovat, nezapomeňte ji každé dva týdny promíchat, aby se provzdušnila.
U slepic sledujte především délku a tvar zobáku. U mladých nosnic do prvního roku bývá zobák relativně krátký, rovný a po stranách hladký. Roční a starší slepice mají zobák o něco delší, u kořene se mírně rozšiřuje a na špičce se objevuje znatelné zahnutí dolů. Čím je slepice starší, tím je zahnutí výraznější a špička zobáku může být až opotřebovaná – to je normální, ne patologie. Pozor: pokud je zobák nadměrně srostlý nebo se deformuje do stran, nejde o věk, ale o následek špatné výživy či nedostatku pevné potravy.
Prvním krokem je zvolit správný materiál podlahy. Betonová mazanina je sice náročnější na práci, ale z dlouhodobého hlediska nejpraktičtější. Snadno se udržuje, nevsákne vodu a dá se dezinfikovat. Pokud máte dřevěnou podlahu, musí být minimálně z masivních prken o tloušťce alespoň dva centimetry, s minimálními spárami. Nikdy nepoužívejte dřevotřísku nebo OSB desky bez povrchové úpravy – jakmile nasáknou vlhkost, začnou se rozpadat a stanou se živnou půdou pro bakterie. U novostavby nezapomeňte na spádování podlahy směrem k odtokovému otvoru, abyste mohli případnou vodu snadno vyhnat hadicí.
Ostruhy kohouta: přirozené kalendárium, které se nedá ošidit U kohoutů se věk určuje podle ostruh – výrůstků na vnitřní straně běháku. U kohoutka do šesti měsíců jsou ostruhy jen malé hrbolky, které se sotva ohmatávají prstem. Mezi šestým a dvanáctým měsícem se začínají prodlužovat a špička se brousí do tupého kužele. Ve druhém roce mají ostruhy délku zhruba dva až tři centimetry, ve třetím roce už kolem čtyř centimetrů a také se mírně ohýbají směrem nahoru. Starší kohouti – nad pět let – mívají ostruhy dlouhé přes pět centimetrů, často s drsným povrchem a s odlupujícími se vrstvami rohoviny.
If you loved this post and you would like to receive a lot more facts pertaining to discuss kindly pay a visit to our web site.