Ke snížení zápachu můžete použít přírodní absorbenty. Rozsypte po podestýlce tenkou vrstvu dřevěného popela nebo křemeliny (v množství asi půl hrnku na metr čtvereční). Tyto materiály pohlcují vlhkost a čpavek, ale nevytvářejí prach. Nepoužívejte vápno, které dráždí dýchací cesty zvířat. Pravidelně jednou za dva týdny podestýlku načechrejte vidlemi, abyste provzdušnili spodní vrstvy.
Barva běháků je totiž u nosnic přímo svázaná se snáškou. U mladých slepic, které ještě nesnášejí, jsou běháky sytě žluté, až meruňkové. Jakmile začnou snášet, žlutý pigment se postupně přesouvá do žloutků a běháky blednou. Zhruba po šesti až osmi měsících intenzivní snášky zbělají téměř úplně. Pokud tedy koupíte slepici s bílými běháky a tvrdíte si, že je prvničkou, pravděpodobně se mýlíte. Na druhou stranu, pokud má běháky výrazně žluté, může to znamenat buď velmi mladou nosnici, nebo slepici, která má přestávku ve snášení – na podzim a v zimě se žlutost částečně vrací.
Větrání je klíčové, ale musí být řízené. Vytvořte v kurníku dva otvory – jeden nízko u země jako přívod čerstvého vzduchu a druhý vysoko pod stropem jako odvod teplého vlhkého vzduchu. Oba musí být chráněny proti průvanu v úrovni slepic, ale zároveň zajistit neustálou výměnu vzduchu. V zimě nevětrejte jen krátce intenzivně, ale trvale mírně – jinak se vlhkost srazí na stěnách a vytvoří plíseň.
Krmení je oblast, kde se chyby šíří nejrychleji. Slepice nejsou popeláři, i když se tak tváří. Zbytky od oběda jsou vhodné maximálně jako pamlsek, ne jako základ. Základem musí být kompletní krmná směs s obsahem vápníku a bílkovin. Pokud si mícháte vlastní obilí, riskujete, že slepice dostanou málo vápníku a začnou snášet vejce s tenkou skořápkou. To vede k tomu, že vejce rozdupou samy nebo je klovou ostatní. Zvlášť nebezpečné je krmení zelenými bramborami nebo avokádem – obojí obsahuje toxiny, které slepice nezvládnou. Pokud si nejste jistí, co je pro ně bezpečné, držte se osvědčené směsi z krmivářství a zelené natě jako doplněk.
Stavba hnízda pro slepice patří mezi základní dovednosti každého chovatele. Nejde přitom o žádnou vědu, ale o pár promyšlených rozhodnutí. Než začnete řezat první prkno, ujasněte si, kde hnízdo umístíte. Ideální je tmavší a klidné místo v kurníku, mimo přímý průvan. Slepice potřebují pocit bezpečí, proto hnízdo nikdy nestavte přímo u vchodu nebo pod zářivkou. Jednoduchá dřevěná konstrukce s šikmou střechou funguje lépe než složité systémy s posuvnými dny.
Zápach z kurníku není jen estetický problém, ale především signál, že v prostředí dochází k rozkladu organické hmoty za vzniku čpavku a sirovodíku. Tyto plyny dráždí dýchací cesty slepic, snižují jejich imunitu a mohou vést ke snížení snášky. Pokud cítíte nepříjemný odér na vzdálenost několika metrů, je nejvyšší čas zaměřit se na systém větrání a podestýlky.
Nejčastější chybou bývá příliš mělké hnízdo, ze kterého vejce vypadávají, nebo naopak zbytečně hluboké, které slepice ignorují. Dalším problémem je absence předního zkosení. Slepice mají přirozenou potřebu usednout na nejvyšší bod, takže bez šikmé střechy nebo klidové tyče před hnízdem budou nocovat na střeše a hnízdo zaneřádí. Počítejte také s tím, že jedno hnízdo na pět slepic nestačí, pokud chcete mít vejce čistá. Většina nosnic preferuje jedno až dvě konkrétní místa, proto raději vyrobte tři menší boxy, než jeden velký společný.
Častou chybou je hřad umístěný přímo nad krmítkem nebo napáječkou. Slepice pak v noci padají do trusu, který kontaminuje vodu i krmení. Další chybou je příliš hladký povrch bidla – nové, neobroušené dřevo je kluzké. Pomůže, když hřad na pár týdnů obalíte jutovým provázkem nebo hrubým pytlovým hadrem. Slepice si na něj zvyknou a vy pak kryt sundáte. Vyvarujte se také náhlé změny výšky hřadu – pokud ho zvednete o více než 15 cm najednou, hejno začne hřadovat znovu na zemi.
Po důkladné očistě a vysušení přichází na řadu nová podestýlka. Nehledejte kompromisy – použijte savý materiál, jako je smrková štěpka nebo piliny, které mají přirozeně dezinfekční účinky. Sláma je méně vhodná, protože rychleji absorbuje vlhkost z trusu a začne se rozkládat. Nasypte vrstvu alespoň deset centimetrů silnou, aby měla dostatečnou savost. Do podestýlky můžete přidat i trochu křemeliny, která pomáhá proti parazitům a snižuje vlhkost. Vyhněte se ale míchání s chemickými dezinfekcemi, které by mohly narušit přirozenou mikroflóru.
Než hnízdo definitivně umístíte, vyzkoušejte jeho stabilitu. Slepice při snášení často hrabou a poskakují, takže vratká konstrukce vede k rozbitým vajcům. Připevněte hnízdo k boční stěně kurníku pomocí úhelníků, nebo postavte samostatný stojan s nohami zapuštěnými do podlahy. Pravidelně kontrolujte, zda se podestýlka neslepila, a jednou za týden hnízdo vyprázdněte a vydezinfikujte octovým roztokem. Když budete při stavbě myslet na snadný přístup k zadní stěně, usnadníte si úklid a snížíte riziko parazitů.
If you liked this write-up and you would certainly such as to receive additional information relating to koukněte sem kindly check out the web site.