Bezpečnostní pomůcky jsou užitečné, ale až po jejich použití. Naučte se předem používat čelovku, píšťalku a izofólii. Píšťalkou dáte signál záchranářům – tři zvuky za sebou opakované znamenají volání o pomoc. Izofólie vás ochrání před větrem a deštěm, ale jen pokud ji umíte správně obléci. Věnujte pozornost i počasí – bouřka v horách je smrtelně nebezpečná. Pokud slyšíte hrom, okamžitě sestupte z hřebenů, vyhněte se osamělým stromům a kovovým předmětům, a dřepněte si s nohama u sebe na izolační podložku.
Plánování víkendové túry s přespáním začíná mnohem dřív, než si nazujete boty. Nejčastější chybou je podcenit vzdálenost a převýšení. Než vyrazíte, zjistěte si přesný profil trasy a podle něj odhadněte čas. Počítejte s tím, že každých sto metrů stoupání přidá zhruba deset minut navíc oproti chůzi po rovině. Pokud nejste ve skvělé kondici, naplánujte první den kratší úsek – batoh vás zpomalí víc, než čekáte. Vždy si nechte rezervu na odpočinek, focení nebo nečekané zdržení. Do plánu zahrňte i záložní variantu, kdyby se počasí zhoršilo nebo se někdo zranil.
Nejčastější chyby, které vedou k zabloudění Zkušení turisté se shodují, že nejvíce chyb pramení ze špatného odhadu vzdálenosti. Mapa neukazuje skutečnou vzdálenost po cestě, ale vzdušnou čáru mezi dvěma body. Pokud jdete po klikaté stezce, ujdete klidně o třetinu více, než ukazuje měřítko. Proto si předem spočítejte, kolik času reálně potřebujete na přechod úseku, a počítejte s převýšením. Do kopce se tempo zpomaluje přibližně o polovinu, v prudkém klesání pak riskujete zranění, pokud půjdete příliš rychle.
Online mapy mají opačný problém. Poskytují detailní a neustále aktualizované informace, včetně aktuální polohy, nadmořské výšky nebo předpovědi počasí. Díky offline režimu si můžete vybranou oblast stáhnout do paměti telefonu a používat ji bez internetu. Jenže pozor: stažená mapa se rychle stane neaktuální, pokud ji nepravidelně aktualizujete. A pokud se spolehnete na online režim, čeká vás riziko ztráty signálu v odlehlých místech. Typická chyba? Vydat se do neznámé oblasti s mapou, kterou jste si stáhli před rokem – a pak marně hledat nově vybudovanou lávku přes řeku.
Při chůzi podle azimutu si vyberte v dálce nějaký výrazný bod (skálu, strom, křoví) a jděte k němu, neustále nekontrolujte buzolu. Po dosažení bodu si vyberte další. Tím předejdete tomu, abyste neustále koukali do přístroje a přitom šli křivě kvůli přirozenému naklánění těla. Pokud jdete v noci nebo v mlze a nemáte žádný terénní bod, postupujte podle kompasu, ale počítejte s tím, že i malá odchylka se na delší trase projeví. Proto si každých pět set metrů ověřte polohu podle mapy a případně upravte směr.
Rozhodnutí tedy není černobílé. Pro nenáročnou procházku po značené trase bohatě stačí online mapa v mobilu. Pro vícedenní túru nebo výpravu do divočiny je však papírová mapa naprostou nezbytností. Nejlepší rada? Vezměte si obě a podle okolností se rozhodujte. Vždy ale počítejte s tím, že technologie může selhat – a papír se nerozbije ani nevybije.
Na závěr shrňme: bezpečnost netvoří jedna věc, ale kombinace přípravy, správného vybavení a pokory. Rozdíl mezi běžným turistou a připraveným návštěvníkem hor je v tom, že ten druhý ví, kdy se vrátit. Nechte si zážitky, ne riziko. To je nejlepší suvenýr, který si z hor přivezete.
Co ještě ovlivní spotřebu víc než jízda Než vyrazíte, zkontrolujte tlak v pneumatikách. Podhuštěné kola znamenají větší valivý odpor, což se projeví na spotřebě i na životnosti pneumatik. Tlak se mění s teplotou, takže kontrola jednou za měsíc by měla být základ. Dále se zbavte nepotřebných věcí v kufru – každých dvacet kilogramů navíc znamená vyšší spotřebu, hlavně ve městě, kde neustále zrychlujete a brzdíte. Střešní nosiče a boxy jsou ještě horší: i prázdný box zvyšuje aerodynamický odpor, takže pokud ho nepoužíváte, sundejte ho.
Samotná túra začíná brzy ráno, nejlépe ještě za světla. Tempo udržujte pomalé a pravidelné, s krátkými přestávkami každou hodinu. Při chůzi do kopce používejte hůlky – uleví kolenům a zlepší rovnováhu. Pravidelně pijte po malých doušcích, nečekejte na pocit žízně. Na přestávky si sundejte boty a nechte nohy vyvětrat, tím předejdete puchýřům. Pokud cítíte, že se některé místo na noze tře, okamžitě ho přelepte náplastí. Když vás začne bolet kotník nebo koleno, nepokračujte v tichosti – zranění se při zatížení jen zhorší, a večer pak můžete uvíznout v lese bez pomoci.
Dalším problémem je ignorování značení. Pokud se odchýlíte od vyznačené cesty kvůli zkratce, riskujete zabloudění, pád ve strmém svahu nebo setkání s nečekanou překážkou. Držte se cesty, i když je delší. Vždy sledujte čas a počítejte s tím, že sestup trvá zhruba polovinu času výstupu. Pokud si nejste jistí, otočte se raději dřív, než začne pršet nebo se setmí. Plán „vrchol za každou cenu” patří mezi nejrizikovější přístupy.
In case you loved this article and you would want to get details about OsvěTlení V ObýVáKu kindly check out the web site.