Dalším faktorem je čas. Čím déle jsou houby v košíku, tím větší je riziko. Po návratu z lesa je nutné je co nejdříve zpracovat, ideálně do dvou hodin. Pokud to nejde, přendejte je do chladničky, ale nikdy je nedávejte do igelitového sáčku. V chladničce je nechte volně na tácu nebo v misce přikryté utěrkou. Ani tam však nevydrží déle než jeden den, aniž by začaly ztrácet strukturu.
Houby nikdy naskládejte do několika vrstev na sebe. Tlakem se plodnice pomačkají, uvolní se z nich voda a vznikne vlhké jádro, které se přehřívá. Každou houbu je lepší položit kloboukem dolů nebo na bok tak, aby se jednotlivé kusy nedotýkaly na velké ploše. Tvrdé a méně šťavnaté druhy, jako je hřib smrkový nebo křemenáč, snesou přepravu lépe než měkké druhy, například muchomůrky růžové nebo holubinky. Ty je vhodné dát do samostatné přihrádky, protože se rozpadají nejdřív.
Počasí rozhoduje o tom, jestli přijdete domů s plným košem, nebo s prázdnou rukou a zablácenými botami. Houby nejsou na povel, ale jejich plodnice rostou podle vlhkosti a teploty. Klíčové je sledovat, co se dělo v předchozích dnech, ne jak vypadá obloha právě teď, když stojíte u dveří.
Bedla je houba, která láká začátečníky i zkušené houbaře. Není to ale jedna houba — pod názvem bedla se skrývá několik druhů, z nichž některé jsou jedlé a chutné, jiné mohou způsobit zažívací potíže. Nejčastěji se v českých lesích setkáme s bedlou vysokou, bedlou červenající a bedlou zahradní. Všechny mají společný znak: na řezu nebo při otlačení se dužnina barví do červena nebo růžova. To je první signál, který by měl každý houbař znát.
Do poznámek napište, kde houba rostla – na živém stromě, na pařezu, v trávě, v mechu, pod jakým stromem. Uveďte nadmořskou výšku, pokud ji znáte, a datum. Některé druhy se objevují jen v určité části roku. Bez těchto údajů je určení jen hádání. Aplikace, která se ptá na lokalitu a substrát, bývá spolehlivější než ta, která chce jen fotografii.
Před přípravou bedlu vždy očistěte a zkontrolujte, zda se dužina barví do červena. Pokud ne, houbu vyhoďte. Bedla se nejlépe hodí do smaženice, polévky nebo jako řízek. Vždy ji tepelně upravte — syrová může dráždit žaludek. Nakrájejte ji na plátky a nechte chvíli na pánvi, aby se odpařila voda. Teprve pak přidejte cibulku a koření. Nikdy ji nepodávejte syrovou a nesušte ji bez předchozího provaření.
Řešení je prastaré a pořád platí: proutěný košík, plátěná taška nebo síťovka. Důležité je, aby dno i boky byly prodyšné a houby v nich ležely volně, ne natlačené. Do košíku je nestavte na sebe do vysokých vrstev. Pokud máte hluboký koš, vložte mezi vrstvy větvičku nebo listy, které vytvoří vzduchovou mezeru. Klobouky dávejte nahoru, třeně dolů, aby se neohýbaly a nezlomily. U velkých plodnic, jako je hřib smrkový nebo křemenáč, odřízněte třeně kratší, ale nikdy je nelámejte do sebe silou.
Rozpoznat bedlu není složité, pokud si všímáte tří věcí. Klobouk je zpočátku vejčitý, později rozložený, s bílými až krémovými šupinami. Lupeny jsou vždy bílé, nikdy ne růžové nebo hnědé. Třeň je válcovitý, s prstencem, který se dá posunout nahoru a dolů. Prstenec je klíčový — bedla ho má, muchomůrka zelená také, ale ta má lupeny bílé a klobouk bez šupin. Právě muchomůrka je největší nebezpečí.
Nejčastější chyba je spoléhat na barvu klobouku. Bedla může být světlá i nahnědlá, ale vždy musí mít bílé lupeny a prstenec. Další chyba je sběr na místech, kde rostou muchomůrky — často rostou vedle sebe. Pokud si nejste jisti, poraďte se s místním mykologem nebo houbařskou poradnou. Raději oželet jednu houbu než riskovat otravu.
Jak se vyhnout záměně s muchomůrkou Muchomůrka zelená roste ve stejných lesích jako bedla a může mít podobný tvar. Rozdíl je v barvě lupenů a v dužině. Bedla má dužinu, která po rozříznutí červená, muchomůrka ne. Bedla nikdy neroste z pochvy — to je blanitý obal na bázi třeně, který má muchomůrka. Pokud houbu vytrhnete i s kořenem, pochva je vidět. Další znak: bedla má šupiny na klobouku, které se dají snadno setřít, muchomůrka je hladká. Nikdy nesbírejte bedly, které mají na klobouku zelený nebo olivový nádech.
Sbírejte jen mladé plodnice, které ještě nejsou přerostlé. Staré bedly mohou být napadené plísněmi nebo larvami. Řez provádějte nožem u země, ale u bedly raději celou houbu vytáhněte, abyste viděli bázi. Nikdy ji neukládejte do igelitové tašky — potřebuje vzduch. Sbírejte do košíku nebo papírové tašky. Pokud si nejste jisti, houbu neberte. Platí to i pro bedlu, která se může plést s jinými druhy.
Should you have any questions with regards to where in addition to the best way to use rekonstrukce koupelny krok za Krokem, you’ll be able to call us at our page.