5 kroků, jak doma zbavit houby jehličí a lesního smetí

Pokud už se ztratíš, zůstaň na místě, pokud víš, že tě někdo hledá. Najdi si bezpečné místo, kde tě bude vidět, a volej pomoc. Šetři baterii, mobil zapínej jen na volání. Když signál nemáš, zkus vyjít na vyvýšené místo. Nepřecházej potoky ani se neprodírej neznámým terénem za tmy. Zůstaň v klidu, obleč se do suchého a čekej. Většina lidí se najde do několika hodin, když se drží základních pravidel a nezpanikaří.

Přinesli jste z lesa plný košík a teď stojíte nad dřezem. Než začnete houby krájet, zbavte je hrubých nečistot ještě nasucho. Jehličí, listí, mech a zbytky hlíny jdou dolů nejlépe měkkým kartáčkem nebo suchým hadříkem. Klobouk otírejte od okraje ke středu, nohu odřízněte těsně pod kloboukem. Tento krok dělejte venku nebo nad novinami, protože smetí se roznáší po celé kuchyni.

U některých druhů je nutné odstranit i to, co se na první pohled jí. U klouzků seřízněte rourky, protože později zhořknou. U hřibů žlutomasých zkontrolujte spodní stranu klobouku a zkažené části vykrojte nožem. U lišek odřízněte ztvrdlé konce nožiček. Pokud je houba červivá, vykrojte napadená místa i s okolím. Červivá houba se v košíku rychle rozpadá a může znehodnotit ostatní.

Dřevokazné houby a plísně se často hází do jednoho pytle, ale jde o dvě různé skupiny organismů s odlišným způsobem života i jinými dopady na stavbu a na lidské zdraví. Zatímco plísně rostou na povrchu vlhkých materiálů a živí se cukry a tuky, dřevokazné houby rozkládají přímo celulózu a lignin. To znamená, že dřevo neznečistí, ale skutečně ho zkonzumují – mění jeho hmotu a pevnost. Rozpoznat je včas je klíčové, protože škoda na nosných prvcích vzniká dřív, než se objeví plodnice.

Záměna hrozí hlavně s hřibem kolodějem (Suillellus queletii), který má hladší klobouk, rourky spíš oranžově červené a třeň bez síťky, jen s červenými zrníčky. Je jedlý, ale méně chutný. Další podobný druh je hřib satan (Rubroboletus satanas), který je jedovatý. Satan má světlý, šedobílý klobouk, silný třeň s červenou síťkou a rourky nejdřív žluté, později krvavě červené. Na řezu modrá pomaleji a méně výrazně. Pokud si nejste jistí, raději houbu nechte v lese. Nikdy nesbírejte staré, rozpadající se plodnice – i jedlý hřib může způsobit žaludeční potíže.

Hřib kovář (Neoboletus luridiformis) patří k nejčastěji sbíraným modrajícím hřibům v Česku. Roste od června do října, nejvíc v teplejších nížinách a pahorkatinách. Najdete ho pod smrky, borovicemi i buky, často na okrajích cest, v příkopech a na lesních pasekách. Klobouk má tmavě hnědý až černohnědý, sametový, zprvu polokulovitý, později plošší. Rourky jsou nejdřív žluté, později žlutozelené, na řezu okamžitě modrozelenají. Třeň je válcovitý, žlutý s jemnou červenou síťkou, která bývá výraznější v horní části.

Sušení hřibu kováře se nedoporučuje – plátky zčernají a získají nahořklou chuť. Mrazení je lepší, ale jen po předchozím povaření. Povařené plátky nechte okapat, rozložte na plech a dejte na dvě hodiny do mrazničky, teprve pak je přesuňte do sáčků. Vydrží tak tři až čtyři měsíce. Pokud houbu nakládáte do octa, použijte mladé, pevné plodnice a nálev ochuťte bobkovým listem, novým kořením a hořčičným semínkem. Hřib kovář je výborná houba, ale jen pro toho, kdo si dá práci s jeho úpravou.

Prevence je levnější než sanace. Udržujte dřevo suché, větrejte i v zimě, nenechávejte vlhké hadry a dřevo v kontaktu se zeminou. Pravidelně kontrolujte sklepy, půdy a prostory pod podlahou, zejména po povodních a dlouhých deštích. Pokud si nejste jistí druhem houby, odeberte vzorek a nechte ho určit odborníka. Rychlý zásah v rané fázi znamená menší škody na konstrukci i menší zátěž pro plíce.

Klobouk plný larev není důvod houbu vyhodit bez rozmyslu. Třeň bývá méně napadený a často nese všechny určovací znaky, které potřebujete. Larvy muchniček a octomilek se soustředí na dužninu klobouku, protože je měkčí, sladší a rychleji se v ní množí. Třeň je tužší, vláknitější a pro larvy méně atraktivní. Proto se vyplatí ho nejdřív očistit a prohlédnout zblízka. Pokud je třeň pevný a bez děr, máte pořád dobrý materiál k určení.

Rourky (spodní trubkovitou vrstvu) vykrojte nožem. U mladých plodnic stačí seříznout, u starších je lepší je celé odstranit – jsou slizké a při vaření ztmavnou. Třeň oloupejte, bývá vláknitý a tuhý. Houbu krájejte na plátky silné asi půl centimetru. Pokud chcete zabránit černání, dejte plátky ihned do osolené vody s trochou octa nebo je krátce povařte v mléce. Ocet srazí modré barvivo a houba zůstane světlejší.

If you have any sort of inquiries concerning where and just how to use https://doodleordie.Com/profile/daviddvorak73, you could contact us at the web-page.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *