Vlhko v koupelně není jen nepříjemný pocit na kůži. Je to hlavní důvod, proč se zásoby, které tam běžně skladujeme, kazí rychleji, zapáchají nebo ztrácejí účinnost. Mnoho lidí řeší, kam umístit ručníky a kosmetiku, ale málokdo řeší, co vlhkost dělá s obaly, textiliemi a léčivy. Přitom stačí pár změn a věci vydrží déle.
Než začnete cokoli rozebírat, zavřete přívod vody a zkuste baterii ovládat v celém rozsahu. Pokud vrže jen v jedné poloze, půjde spíš o usazeninu v určité dráze. Pokud vrže po celou dobu, bývá problém v celé kartuši nebo v sedle. Zkontrolujte také, zda páka není uvolněná a zda se nevrzání nepřenáší z plastového krytu nebo z upevňovací matice. Někdy stačí dotáhnout matici a zvuk zmizí, aniž byste se dotkli keramiky.
Sedací vana vypadá jako kompromis, který řeší všechno: sedíte při mytí, šetříte místo na stojící sprše a zároveň máte vanu pro občasné namáčení. V malé koupelně ale každý centimetr rozhoduje a sedací vana není univerzální řešení. Než ji koupíte, projděte si, jak se měří, co si pohlídat při instalaci a kde lidé nejčastěji chybují.
Poslední věc, která se často podceňuje, je hydroizolace pod obkladem. Samotný obklad vodu neudrží. Pokud se pod ním nenatáhne hydroizolační stěrka nebo fólie, voda se dostane do zdiva i při obkladu do poloviny stěny. Hydroizolace se dělá v celé mokré zóně, tedy tam, kam voda skutečně stříká, a přetažená musí být i přes hranu obkladu. Teprve potom má obklad do poloviny stěny smysl.
Když na podlaze opravdu není místo, přichází na řadu vestavba. Pračka se dá schovat pod pracovní desku, do skříně nebo do výklenku, který vznikl mezi zdí a vanou. Podmínkou je, že nad ní zůstane prostor na manipulaci a že se k ní dostanete při poruše. Druhá možnost je vertikála: úzká pračka v kombinaci se sušičkou nad sebou zabere stejnou podlahovou plochu jako jedna pračka, ale pozor na hmotnost a na to, jestli unese stěna takové zatížení. Třetí cestou je přesun pračky mimo koupelnu — do kuchyňské linky, do chodby nebo do komory, kde stačí dovést vodu a odpad. Tento krok řeší místo nejradikálněji, ale bývá technicky nejnáročnější.
Druhým důležitým údajem je výška. U sprchového koutu se zástěna staví na vanu, u vany se závěsem se často montuje na zeď nad vanou. Zjistěte, kde máte ve zdi nosný materiál a kudy vedou rozvody. Vrtačka do kachlíku projde snadno, ale do trubky s vodou se trefit nechcete. Pokud jde o panelový byt, bývá za obkladem cihla nebo beton, do kterého je potřeba vhodná hmoždinka. Sádrokarton vyžaduje speciální kotvy, jinak zástěna po pár měsících povolí.
Shrnutí je jednoduché. Sedací vana do malé koupelny patří tehdy, když jste si změřili reálný prostor včetně obkladu a manipulační zóny, když vám sedí hloubka a výška hrany a když jste smířeni s tím, že sedátko budete po každém použití uklízet. Když některá z těchto podmínek neplatí, hledejte jiné řešení. Malá koupelna neodpouští kompromis, který vznikl jen na papíře.
Instalace má vlastní úskumy. Sedací vana bývá těžší než běžná vana stejné délky, protože má silnější dno a často i nosnou konstrukci. Podlaha v panelovém bytě nemusí unést libovolnou váhu, zvlášť když je vana plná vody. Před montáží zkontrolujte, zda je podlaha v místě nohou vany rovná a zda se neprohýbá. Vana se nesmí dotýkat stěn napevno, jinak při sedání přenáší vibrace do obkladu a ten časem popraská. Mezi vanu a stěnu patří pružná spára, ne tvrdý tmel.
Pozor na tvar sedátka. Některé vany mají sedátko jen jako zúžený konec, jiné mají výrazný schod s vlastním odtokem. Schod s odtokem se snáz udržuje, protože voda nezůstává v rohu. Pokud sedátko odtok nemá, po každém koupání v něm zůstane louže a časem i maz. U vany se sedátkem proto počítejte s tím, že ji budete muset po každém použití stírat do sucha. To je běžná praxe, ne porucha.
Sedátko nestačí: rozhoduje hloubka a tvar vany U sedací vany se vyplatí ověřit dvě čísla, která prodejci často zmiňují jen okrajově. První je hloubka vany. Čím hlubší vana, tím výš musíte při usedání zvednout nohu a tím hůř se z ní vstává. Pro staršího člověka nebo pro toho, kdo má potíže s kyčlemi, je hluboká sedací vana past. Druhé číslo je výška horní hrany nad podlahou. Standardní vany se osazují vysoko, ale sedací vana se často zabudovává níž, aby se na sedátko dalo pohodlně dosednout. Nízká hrana ale znamená, že se do vany hůř vejde stojící osoba a sprchování může stříkat mimo.
Nejčastější chyba je koupit sedací vanu pro člověka, který ji vlastně nepotřebuje. Pokud má někdo v domácnosti zdravotní omezení, ale vanu používá jen výjimečně, často mu víc pomůže bezbariérová sprcha se sklopným sedátkem. Sedací vana dává smysl tam, kde se skutečně sedí při každém mytí, kde je málo místa na samostatnou sprchu a kde uživatel zvládne překročit hranu vany. Pokud někdo potřebuje pomoc při přesunu, je lepší řešit sprchu s asistencí než vanu.
If you have any concerns with regards to where and how to use rady pro rekonstrukci, you can speak to us at our internet site.