Led je kluzký proto, že se na jeho povrchu tvoří tenká vrstva kapalné vody. Ta vzniká i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Nejde tedy jen o to, že by led byl „mokrý” od tepla. Voda na povrchu se drží proto, že molekuly na okraji krystalu nemají ze všech stran stejné vazby jako molekuly uvnitř. Mají volnější konce a ty se snadno přeskupují. Když na led šlápnete nebo na něj položíte lyži, tlak a tření tuto vrstvu ještě zvětší. Čím silnější je vrstva, tím menší je tření a tím více to klouže.
Jak si to ověřit vlastním pozorováním Nemusíš věřit teorii naslepo. Stačí pár jednoduchých pozorování. Za jasného dne se podívej k obzoru a pak přímo nad hlavu. U obzoru je obloha světlejší, protože světlo tam prochází silnější vrstvou vzduchu a modrá se rozptýlí dřív, než dorazí k oku. Nad hlavou je vrstva tenčí, a proto je modrá sytější. Další trik: použij polarizační filtr nebo sluneční brýle s polarizací. Část rozptýleného světla je polarizovaná, takže se obloha může jevit tmavší. To potvrzuje, že jde o rozptyl, ne o odraz od něčeho na zemi.
Modrá obloha není samozřejmost. Je výsledkem toho, jak se sluneční světlo chová, když prochází vzduchem. Sluneční paprsky obsahují všechny barvy duhy. Když vstoupí do atmosféry, narážejí na molekuly plynů — hlavně dusíku a kyslíku. Tyto molekuly jsou mnohem menší než vlnová délka světla, a proto rozptylují krátké vlnové délky mnohem silněji než dlouhé. Modrá a fialová se rozptylují nejvíc, červená a oranžová nejméně. Tento jev se nazývá Rayleighův rozptyl.
Osm zásad, které rozhodují o tom, co si zapamatujeme První zásadou je aktivní vybavování. Místo opakovaného čtení si po přečtení odstavce zavřete oči a zkuste obsah zopakovat vlastními slovy. Když si nevzpomenete, teprve pak se podívejte. Tento postup bolí, ale právě proto funguje. Druhou zásadou je rozložení v čase. Učit se hodinu v kuse je méně efektivní než pětkrát dvanáct minut během dvou dnů. Mozek potřebuje mezi dávkami spánek, aby informace přesunul do dlouhodobé paměti.
Nejčastěji se s tímto principem setkáte u šišek, plodů a květenství. Vezměte smrkovou šišku a počítejte šupiny, které stáčejí doleva a doprava. U smrku ztepilého obvykle dostanete 5 a 8, u borovice lesní 8 a 13. Stejně to funguje u slunečnicového terče: počty spirál bývají 34 a 55 nebo 55 a 89. Není to náhoda, ale nejúspornější způsob, jak na malé ploše umístit co nejvíce semen bez překrývání.
Šestou zásadou je spánek. Bez dostatečného spánku se nové poznatky neukládají, ať se učíte sebevíc. Sedmou zásadou je pohyb a kyslík. Krátká procházka před učením i po něm zlepšuje soustředění i vybavování. Osmou zásadou je testování nanečisto. Zkoušejte si látku formou otázek, které odpovídají tomu, co po vás bude chtěno – ne jen poznávání, ale skutečné vybavení.
Praktický důsledek pro každodenní život: pokud fotíš krajinu, modrá obloha bude nejsytější, když budeš fotit směrem od slunce, ne do něj. Při protisvětle se obloha jeví bledá. Také platí, že ve vyšších nadmořských výškách je obloha tmavší, protože je nad tebou méně vzduchu. To oceníš v horách i v letadle. A pokud tě zajímá, proč je nebe modré i na Marsu, odpověď je jiná: tamější atmosféra je řídká a rozptyl slabý, takže obloha je přes den spíš narůžovělá.
Nakonec si zapamatuj jednoduché pravidlo: čím kratší vlnová délka, tím silnější rozptyl. Modrá má kratší vlnovou délku než červená, proto se rozptyluje víc. Neexistuje žádný „modrý plyn” nad námi. Je to jen fyzika světla a vzduchu. Když tomu porozumíš, přestaneš hledat záhadu a začneš vidět souvislosti — od barvy oblohy po barvu západu slunce.
Zapamatovat si informaci není otázka talentu, ale postupu. Většina lidí selhává proto, že se učí pasivně – čtou text znovu a znovu a doufají, že se to „nějak vstřebá”. Mozek tak ale nefunguje. Aby se informace uložila, musí s ní aktivně pracovat. Osm níže popsaných zásad vychází z toho, co o paměti skutečně víme, a dá se použít na cokoli od slovíček po vzorce.
Typické chyby jsou tři. První je podtrhávání a zvýrazňování, které vytváří dojem učení, ale mozek nic neprodukuje. Druhou je učení se v hlučném prostředí nebo u obrazovky plné oznámení, což snižuje hloubku zpracování. Třetí je odkládání na poslední den, kdy se látka nasype najednou a většina se do druhého dne zapomene. Pokud se těmto chybám vyhnete a držíte se osmi zásad, uvidíte rozdíl během několika dní – ne proto, že byste měli lepší paměť, ale protože ji přestanete plýtvat.
Proč tedy nevidíme fialovou, když se rozptyluje ještě víc? Lidské oko je na fialovou méně citlivé a sluneční spektrum jí obsahuje méně než modré. Atmosféra navíc část fialové pohlcuje. Výsledná směs rozptýleného světla, kterou vnímáme, je proto modrá. Kdyby oko mělo jiné citlivosti, obloha by mohla vypadat jinak. To je první praktický důsledek: barva není vlastnost světla samotného, ale toho, jak ho zpracujeme.
When you liked this information and also you desire to get more information regarding koukněte sem i implore you to pay a visit to our own web-site.