Když se starý kód nedá číst, refaktoring začíná u funkcí

Refaktoring starého JavaScriptu není závod, ale řemeslo. Nejde o to mít nejkrásnější kód, ale o to, aby se v něm dalo pracovat bez strachu. Když po několika týdnech otevřeš soubor a dokážeš během minuty říct, co která funkce dělá, vyhrál jsi. Až se příště objeví chyba, nebudeš trávit hodiny hledáním v chaotickém bloku, ale opravíš ji na jednom jasném místě.

Jak usušit bylinky tak, aby vydržely vů

Typické chyby, kterých se lidé dopouštějí: sbírají do jednoho košíku všechny bílé houby bez ohledu na znaky, spoléhají na to, že jim houbu potvrdí někdo na místě, nebo se řídí podle toho, že ji známý sbírá roky. Další chybou je domácí testování podle chuti nebo vůně, které nic neprokazuje. Pokud houbu neumíte bezpečně určit, neberte ji ani na ochutnání. Na podzim choďte raději za světla, s lupou a s jasným seznamem druhů, které opravdu znáte. Právě omezení na pár jistých druhů je nejlepší ochranou před záměnou.

Přejmenuj dřív, než začneš přesouvat Než začneš kód přesouvat do jiných souborů, přejmenuj proměnné a funkce tak, aby říkaly, co dělají. Zpracuj() nic neznamená, vypocitejCenuObjednavky() ano. Přejmenování je bezpečná operace, protože nemění logiku, a přesto výrazně zlepší čitelnost. Použij nástroj, který umí přejmenovat symbol ve všech souborech, ne ruční hledání a nahrazování. Ruční přepis totiž často přepíše i řetězec v textu nebo klíč v objektu, kde to způsobí chybu za běhu.

Typická chyba je ukládat věci na sebe bez ladu a skladu. Kolo opřené o sáňky spadne při prvním větru. Další chyba je nechat na balkoně chemikálie, barvy nebo spreje. V zimě mrznou a na jaře jsou k ničemu. Stejně tak květináče – prázdné hliněné květináče popraskají, pokud v nich zůstane voda. Vylijte je a uložte dnem vzhůru.

Z popadaných a mírně nahnilých jablek uvař povidla. Vykroj vše tmavé, nakrájej na kostky a pomalu vař za stálého míchání. Trvá to i několik hodin, ale hmota se sama zahustí. Nepřidávej cukr hned na začátku — jablka pustí šťávu a hmota se připálí. Cukr patří do hrnce až ke konci. Povidla plň do menších sklenic, které po otevření rychle spotřebuješ, protože domácí výrobek bez konzervantu po otevření v lednici dlouho nevydrží.

Dalším krokem je rozdělení dlouhých funkcí podle odpovědnosti. Funkce, která načte data, upraví je, uloží a ještě vypíše výsledek, dělá příliš mnoho. Rozděl ji na menší celky, každý s jedním úkolem. Po každém rozdělení spusť testy nebo alespoň ručně projdi hlavní scénáře. Pokud testy nemáš, je to signál, že prvním refaktoringem by mělo být přidání alespoň základních testů. Bez nich se každá další změna stává riskantní a brzy se přestaneš odvažovat cokoli upravit.

Přebytek jablek se nepozná podle toho, kolik jich leží na zemi, ale podle toho, jak rychle měknou. Začni tím, že úrodu rozdělíš na tři hromady: jablka bez jediné vady, jablka s otlakem nebo malou vadou a jablka popraskaná či nahnilá. Tahle úvodní selekce rozhoduje o všem ostatním. Právě v ní lidé dělají nejčastější chybu — házejí vše do jednoho koše a pak se diví, že se zdravá jablka zkazí do týdne.

Větrejte krátce a intenzivně, ne celý den na ventila

Starý JavaScript po pěti letech provozu vypadá jako skládka. Funkce mají tři sta řádků, proměnné se jmenují a, b, data2, a každý, kdo se do souboru podívá, raději zavře editor. Refaktoring ale není přepis od nuly. Je to řízené zmenšování chaosu, při kterém musí kód po každém kroku dál fungovat. Začni tím, že si před sebou otevřeš jen jednu funkci, ne celý modul. Snažit se opravit všechno najednou je nejčastější důvod, proč refaktoring skončí v koši.

Typická chyba je snaha o dokonalost. Výsledkem bývá přepsaný kód, kterému nikdo nerozumí, protože autor zmizel i s kontextem. Drž se pravidla, že každá úprava musí být malá a vratná. Místo jednoho velkého commitu udělej deset malých, každý s jasným popisem. Když se něco rozbije, víš přesně, kde hledat. A pokud si nejsi jistý, zda je změna bezpečná, raději ji odlož a nejdřív napiš test, který ji ověří.

Na křížaly se hodí jen pevné a suché plody. Krájej je na kolečka silná tři až pět milimetrů, namoč je do vody s trochou citronové šťávy, aby nehnědly, a suš při 50 až 60 stupních. Vyšší teplota je zvenku zatáhne a uvnitř zůstanou vlhké — přesně tam se pak objeví plíseň. Hotové křížaly musí být kožovité, ne lepkavé. Skladuj je ve sklenici, kterou jednou za čas protřepej, aby se vlhkost nerozdělila.

Zpracování podle stavu plodů Jablka s otlakem zpracuj do tří dnů. Nejrychlejší je moštování: stačí je umýt, vykrojit nahnilá místa a rozmixovat. Šťávu pak krátce povař při 75 až 80 stupních, aby vydržela. Bez pasterizace vydrží mošt v chladu jen několik dní, i když je v lednici. Kdo nemá moštovač, může jablka nastrouhat a vylisovat přes plátno, ale výtěžnost je nižší a práce mnohem delší.

In the event you cherished this informative article as well as you would like to receive more details relating to tato stránka i implore you to visit our web-site.