Když se procházíte Novým Městem, hledejte funkcionalistické perly

Rošt není jen podstavec pod matraci. Určuje, jak se matrace prohne, kde vzniknou tlakové body a jak dlouho vydrží. Pokud rošt neodpovídá typu matrace nebo váze spáče, matrace se zbytečně ničí a ráno se budíte rozlámaní. Rozhodující nejsou barvy ani povrchová úprava, ale konstrukce lamel, jejich rozestupy a materiál.

Mezi varovné signály patří: dítě hru začne, ale po pár minutách ji odhodí a je podrážděné. Odmítá si hrát samo, ale ani s vámi ho to nebaví. Často se vzteká, pláče, nebo naopak ztichne a jen tak sedí. Někdy to vypadá jako lenost, ale může jít o únavu, přetížení, nebo potřebu změnit typ činnosti. Pozor na to, když dítě bylo celý den ve školce nebo ve škole — jeho kapacita na další řízenou hru je menší, než si myslíte.

Zkontrolujte rozestupy lamel. Běžně se pohybují mezi pěti a osmi centimetry. Větší mezery znamenají menší podporu a u měkkých matrací vznikají prohlubně. Důležitá je i tloušťka a pružnost lamely – příliš tenké lamely se při zátěži prohnou až na doraz, příliš tuhé zase nesedí k měkké matraci. Ideální je kombinace pevnějších krajních lamel a měkčích ve středu, kde je váha největší.

Jak si prohlídku naplánovat, aby nebyla jen o fasádách Vyberte si trasu po ulicích, které nejsou turisticky přeplněné. Osvědčuje se jít pěšky a zastavovat se u vchodů. Funkcionalistické domy mají často schodiště s terazzem, jednoduché zábradlí a výtahovou šachtu uprostřed. Pozor ale na jednu věc: ne každý dům je přístupný. Respektujte, že jde o obytné budovy. Pokud chcete vidět interiér, hledejte veřejně přístupné prostory – banky, kavárny, pasáže. Právě pasáže jsou nejlepším místem, jak funkcionalismus zažít zevnitř bez narušování soukromí.

Umělé světlo řešte jako vrstvy. Stropní bodové světlo v malé předsíni vytváří ostré stíny a prostor spíš rozděluje. Lepší je světlo směrem ke stěnám nebo do zrcadla, případně kombinace stropního a nástěnného. Teplé bílé světlo kolem 3000 K působí příjemněji než studené, které prostor opticky ochlazuje a zmenšuje.

Nové Město není skanzen. Funguje dál a to je na něm to nejzajímavější. Když půjdete od Emy Destinnové směrem k Paláci, uvidíte, jak se funkcionalismus prolíná s dneškem – v reklamách, úpravách ulic i v tom, jak lidé používají veřejný prostor. Nejlepší rada na závěr: nechte se vést vlastním okem, ne jen průvodcem. Zastavte se tam, kde se vám něco nezdá, a zkuste přijít na to, proč to tak architekt udělal. To je celý funkcionalismus – ptát se proč.

Co pomáhá: nejdřív zastavit nabídku. Řekněte: „Vidím, že tě to nebaví. Chceš si chvíli odpočinout, nebo dělat něco jiného?” Dejte dítěti na výběr ze dvou možností, ne z deseti. Pokud je to možné, nechte ho nudit se. Po chvíli si často najde vlastní činnost — kreslení, skládání, běhání. Pokud ne, nabídněte jednoduchou činnost, kterou zvládnete společně: vaření, úklid, procházka. Někdy je řešením jen změna prostředí, ne hračky.

Na co si dát pozor? Ne všechny domy z té doby jsou funkcionalistické. Řada z nich je jen „modernizovaná” – majitelé přidali zateplení, vyměnili okna za plastová a původní ráz je pryč. Rozdíl poznáte podle členění fasády a tvaru oken. Pokud uvidíte dělení na malé čtverce, pravděpodobně jde o pozdější úpravu. Dále se vyhněte tomu, abyste si prohlídku plánovali na pondělí – mnoho veřejných prostor je zavřených. Ideální je dopoledne ve všední den, kdy jsou pasáže otevřené a provoz malý.

Palác, který dal téhle části města jméno, je učebnicový příklad. Najdete na něm vše, co funkcionalisté považovali za podstatné: účel, konstrukci a žádnou zbytečnou dekoraci. Při prohlídce si všímejte detailů, které na první pohled zmizí – jak jsou řešené parapety, kam odtéká voda z ploché střechy, jak jsou vsazená okna. Typická chyba je fotit jen celek. Funkcionalismus se nejlépe čte na detailech, protože právě v nich se pozná, jestli dům navrhl zkušený architekt, nebo jen napodobitel.

Začněte u Emy Destinnové. Zpěvačka bydlela v ulici, která dnes nese její jméno, a v okolí najdete hned několik domů z konce dvacátých let. Typický omyl: lidé si myslí, že funkcionalistický dům poznají podle toho, že je „hranatý a bílý”. Ve skutečnosti rozhoduje konstrukce – železobetonový skelet, pásová okna a plochá střecha. Barva je až druhá. Když uvidíte dům s těmito znaky, prohlédněte si i přízemí: často tam bývaly obchody s velkými skleněnými plochami, což byl tehdy nový prvek.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Stačí sejít o ulici vedle a narazíte na stavby, které ve dvacátých a třicátých letech minulého století měnily tvář města. Funkcionalismus tady není v muzeu, ale v běžném provozu – v obchodech, kancelářích i bytech. Kdo chce tyhle domy skutečně vidět, musí se přestat dívat na výlohy a začít sledovat fasády, okna a nároží.

Should you have virtually any inquiries relating to where along with the way to employ dokončení interiéru, you are able to contact us at the web-page.