Co s tím udělat konkrétně: těžký závěs přes šikmou plochu nepomůže, protože ho většinou nelze připevnit tak, aby nevisel. Funguje ale akustický panel nalepený přímo na šikmý strop. Nemusí být drahý, stačí deska z minerální vlny nebo silnější molitan potažený látkou. Důležité je, aby panel nebyl těsně u stěny, ale měl od ní malou mezeru. Mezera zvětší účinek na nízké frekvence. Další možností je knihovna nebo police na šikmé stěně. Knihy a nerovný povrch rozptylují zvuk podobně jako difuzér. Naopak velká skleněná plocha nebo sádrokarton bez výztuhy odráží zvuk téměř dokonale a rozdíl proti rovnému stropu ještě zvýrazní.
Pevná příčka je nejdražší a často zbytečná. Zóny se dají oddělit změnou světla: pracovní část potřebuje ostré, směrové světlo z boku, odpočinková část měkké, nepřímé světlo. Dvě samostatně ovládané lampy udělají víc než jedna stropní. Podlaha pomůže kobercem: jiný povrch pod stolem a jiný u postele mozek rychle čte jako dvě místnosti. Pokud je v místnosti šikmý strop, dejte pracovní zónu tam, kde je světlá výška největší, a spaní do nižší části. Ušetříte tím pocit stísněnosti.
Nejúčinnější je svislé okno nebo dveře v protilehlé štítové stěně, ideálně v nižší úrovni, než je střešní okno. Vzduch pak stoupá šikmým podhledem a odchází střešním oknem. Když to dispozice nedovolí, použijte větrací mřížku ve štítu nebo ve spodní části šikminy. Mřížka o průměru deseti centimetrů nestačí — potřebujete plochu odpovídající alespoň polovině otevíratelné plochy střešního okna. Menší otvor znamená, že vzduch proudí, ale vlhkost a teplo zůstávají.
Typická chyba je snažit se vše vyřešit kobercem. Koberec pohlcuje jen vysoké frekvence, takže řeč zní tupě, ale dunění basů zůstává. Další chyba je umístit hodně nábytku přesně doprostřed místnosti. Tím se sice rozruší stojaté vlnění, ale zároveň se zablokuje přirozené šíření zvuku od šikmé plochy. Nejlepší je nechat střed volný a tlumit jen místa, kde se odrazy skutečně sbíhají. Pomůže i to, když si sednete na místo, odkud obvykle posloucháte, a necháte někoho jiného mluvit v různých částech místnosti. Podle toho, odkud je řeč nejméně srozumitelná, poznáte, kam umístit pohlcovač.
Nejnižší část podkroví bývá nejhůř přístupná. Šikmina se srazí s podlahou a vznikne prostor, kam se vejde jen to, co tam protlačíte. Právě tam se rozhoduje, jestli vám úložný prostor bude sloužit, nebo jen překážet. Zásuvka a dvířka nejsou rovnocenné varianty; každá funguje pro jiný typ obsahu i jiný způsob používání.
Pozor na typické chyby v podkroví. První je podcenění teploty: v létě se půda přehřívá, v zimě zase rychle vychladne, takže bez stínění a regulace topení je pobyt nepříjemný. Druhá chyba je slabé větrání. Podkroví špatně cirkuluje vzduch, a pokud tam hosté spí, vlhkost a pachy se drží. Třetí chyba je nízký strop u postele. Než koupíte nábytek, změřte výšku ve všech místech, kam chcete postel dát. Šikmý strop vypadá romanticky, ale hlava narazí tam, kde to nečekáte.
Nakonec platí, že příjemný déšť je ten, který je pravidelný, tichý a vzdálený. Rušivý je ten, který je blízko, ostrý a nepředvídatelný. Nemusíte měnit střechu, abyste spali. Stačí zjistit, kudy zvuk jde, a utěsnit nebo ztlumit cestu. Čtyři kroky — měření, těsnění, pohlcení a ochrana před větrem — vyřeší většinu případů. Zbytek je o zvyku a ten se dá získat.
Šikmý strop v podkroví není jen estetický prvek. Mění geometrii prostoru, a tím i to, jak se v místnosti šíří zvuk. Zvuk se pod šikmým stropem nese jinak než pod rovným hlavně proto, že stěny nejsou rovnoběžné. Když zvuková vlna narazí na šikmou plochu, odrazí se pod jiným úhlem, než pod jakým dorazila. V místnosti s rovným stropem se odrazy vracejí víceméně stejnou cestou a vytvářejí stojaté vlnění. Pod šikmým stropem se odrazy rozptylují do stran, takže některé frekvence zesílí a jiné zmizí. Výsledkem je, že hudba zní ostřeji v rozích, řeč je hůř srozumitelná a basy mohou dunět víc, než by člověk čekal.
První praktický krok je uvědomit si, že šikmý strop funguje jako reflektor. Zvuk, který vyšle reproduktor umístěný nízko u podlahy, se odrazí od šikmé plochy a dopadne na protější stěnu, ne na posluchače. To je typická chyba: lidé dají reprosoustavy na podlahu k nízké stěně a diví se, že zvuk je rozplizlý. Reproduktory je lepší umístit tak, aby výškové reprobedny směřovaly rovnoběžně s podlahou, ne do kopce. Pokud to jde, postavte je na stojany nebo na police, aby osa reproduktorů vedla vodorovně. Tím omezíte nežádoucí odraz od šikmé části stropu.
If you have any type of inquiries concerning where and exactly how to make use of rady pro rekonstrukci, you could call us at our web site.