Než postel rozložíte a začnete na ni pokládat lůžkoviny, prohlédněte si mechanismus i samotné prádlo. Právě v této chvíli totiž odhalíte vady, které by později znamenaly obtížné reklamace nebo nepohodlné spaní. Rozložená postel se hůře vrací do obalu a skryté závady se snadno přehlédnou.
Před sklopením vždy povolte aretaci. Bývá to páčka, šňůrka nebo otočný kolík na boku rámu. Teprve když je zajištění uvolněné, táhněte postel plynule k sobě, dokud nedosedne na podlahu. Plynové vzpěry kladou odpor, který se v určitém úhlu změní a postel začne sama sjíždět. V tu chvíli ji nikdy nepouštějte — držte ji, dokud není úplně dole. Právě v tomto okamžiku vzniká většina úrazů, protože lidé čekají, že je mechanismus podrží sám.
U vysouvacích systémů s úložným prostorem nejdřív uchopte přední hranu sedáku, mírně ji nadzvedněte a teprve potom táhněte k sobě. Nikdy netahejte za potah nebo za ozdobné švy, snadno je vytrhnete. U sklápěcích systémů, kde se celá plocha překlápí dopředu přes přední hranu, stačí stisknout západku na boku a nechat desku klesnout vlastní vahou. U rozkládacích gaučů s výklopnou deskou zezadu je situace složitější: potřebujete místo za opěrákem, a to u stěny většinou není. V takovém případě pohovkou otočte nebo ji vytáhněte do místnosti, rozložte a teprve potom zasuňte zpět. Snažit se desku protlačit silou mezi opěrákem a zdí končí ohnutými panty.
Prostor na spaní musí být vždy na rovném povrchu, ne v autosedačce, na gauči ani v houpacím vaku. Autosedačka je určená k cestování, ne k přespávání doma. Stejně tak kočárek s hlubokou korbou může posloužit na balkoně, ale jen pokud je korba ve vodorovné poloze a dítě je připoutané jen lehce, aby se neposunulo. Teplota v místnosti by se měla držet mezi 18 a 21 stupni, dítě nepřehřívej – jedenak vrstva oblečení navíc než má dospělý stačí.
Prvním krokem je zjistit, co přesně se vlastně posouvá. Sklopená deka se obvykle sesouvá ze strany, kde je tělo nejblíž okraji, nebo na konci postele u nohou. Položte deku na postel, lehněte si na pět minut a pak se podívejte, kterým směrem se posunula. Podle toho poznáte, zda je problém v tření mezi dekou a prostěradlem, nebo v tom, že deka nemá dostatečnou hmotnost a drží jen na malé ploše.
Nejrychlejší test zvládnete v obchodě bez pomůcek. Lehněte si na záda, ruce volně podél těla, a vydržte tam alespoň deset minut. Dobrá nosná matrace drží bederní páteř v přirozené křivce, ale nedovolí, aby se pánev potopila do díry. Potom se přetočte na bok. Pokud se rameno a kyčel zaboří tak, že se páteř ohne do oblouku, je matrace příliš měkká. Když naopak cítíte tlak v rameni a kyčli a páteř zůstává v jedné linii, je tuhost nastavená správně pro vaši váhu a šířku těla.
Typická chyba je spát na matraci, která je měkká už při koupi, s tím, že si na ni zvyknete. Tělo si nezvykne na špatnou polohu páteře, jen si na ni najde náhradní pohybový vzorec a po čase začne bolet. Stejně špatné je ale koupit matraci příliš tvrdou. Ta sice nepropadá, ale tlačí na ramena a kyčle, takže se v noci budíte a přetáčíte. Nosnost se pozná podle toho, že se na matraci vyspíte bez bolesti a ráno vstanete bez ztuhlých zad.
Než se rozhodnete, zkuste si na vybrané matraci ležet v obchodě alespoň dvacet minut v poloze, ve které skutečně usínáte. Vezměte si vlastní polštář, protože ten mění sklon krční páteře. Pokud po dvaceti minutách cítíte tlak v rameni, kyčli nebo v bedrech, matrace pro vás nosná není, i kdyby měla sebelepší parametry. Nosnost není vlastnost matrace, ale souhry mezi matrací a vaším tělem.
Co prozradí jádro a jak ho poznat pod potahem Nosnost nese jádro. U pěnových matrací rozhoduje hustota a výška pěny, u taštičkových pružin počet pružin na metr čtvereční a tuhost jejich vinutí. Čím vyšší hustota pěny, tím pomaleji matrace měkne a tím déle si drží tvar. Prodejci hustotu často neuvádějí, ale najdete ji v technickém listu. U pružin platí, že čím více pružin a čím tenčí drát, tím lépe se jádro přizpůsobí křivkám těla. Rozhodně nekupujte matraci, u které výrobce odmítne složení jádra popsat. To obvykle znamená, že jde o levnou pěnu, která po roce ztratí nosnost.
Prodejce vám řekne, že je matrace nosná, protože unese sto kilo. To ale neznamená, že unese vaše záda. Nosnost je jen údaj o tom, kolik hmoty vydrží konstrukce, než se zlomí. O nosné matraci mluvíme tehdy, když si lehnete a tělo zůstane v rovině. Když se pánev a ramena propadnou hlouběji než zbytek zad, jde o matraci měkkou, i kdyby na ní stál člověk.
Doma si matraci otestujte ještě před prvním spaním. Položte ji na pevný rošt, ne na molitan nebo dřevotřísku. Potom si na ni lehněte na záda a nechte partnera, ať se podívá z boku. Páteř má tvořit mírnou vlnu, ne rovnou desku ani hluboký důlek. Další chybou je kupovat matraci jen podle toho, jak je tlustá. Třicet centimetrů pěny může být měkčí než patnáct centimetrů kvalitní pružinové matrace. Tloušťka sama o sobě nic neříká.
If you have any concerns concerning where and how you can use více detailů, you can call us at the webpage.