Protiskluzná dlažba na schodech se od běžné dlažby v interiéru liší v jednom podstatném ohledu: na šlapné ploše musí mít dostatečný součinitel tření i po letech používání. Výrobce tuto vlastnost zaručuje jen tehdy, když dlažbu položíte předepsaným způsobem. Pokud ji položíte jako obkladačku na stěnu nebo jako velkoformátovou dlažbu do koupelny, o protiskluznost přijdete, i když měla správnou specifikaci.
Nejčastější chyba vzniká už při návrhu: obklad se ukončí v místě, kde to vypadá dobře na půdorysu, ale zapomene se na reálný dostřik vody. U sprchového koutu se voda při běžném sprchování dostane běžně do výšky 120 až 150 cm nad podlahu, při prudším proudu nebo při sprše se sprchovou hlavicí na tyči i výš. Pokud obklad končí pod touto hranicí, voda stéká po omítce nebo po malbě. Ty pak vlhnou, bobtnají a časem se loupe barva i omítka.
Nejčastější chyba je převzít výšku z jiné koupelny. Rozdíl mezi dvěma domácnostmi klidně bývá pět i více centimetrů a přitom jde o úplně jiné uživatele. Další častá chyba: umyvadlo se osazuje ještě před obkladem. Obklad plus lepidlo přidá na podlahu i na stěnu několik centimetrů, a hotová výška pak nesedí s tím, co jste si naměřili na holou zeď. Vždy počítejte s finálními vrstvami.
Nakonec počítejte s tím, že protiskluzná dlažba se čistí jinak než hladká. Agresivní kyselé čističe naleptají povrch a sníží tření. Vystačíte si s teplou vodou, kartáčem a běžným neutrálním prostředkem. Pravidelně kontrolujte, zda se v rozích spár nedrží nečistoty, a jednou za čas zkontrolujte poklepem, zda dlaždice neduní. Dunivý zvuk znamená dutinu a tu je lepší opravit dřív, než se dlaždice uvolní.
Praktický postup je jednoduchý: nejprve určit provoz, pak teprve dekor. Vyberte formát tak, aby spára navazovala na šířku prkna v dekoru, obvykle 1:6 až 1:8. Pokládejte na rovný podklad, u velkých formátů použijte samonivelační systém a spáru vyplňte flexibilní hmotou odpovídající šířce. U exteriéru zkontrolujte, že dlažba má deklarovanou mrazuvzdornost a protiskluznost, a nechte dilatační spáry po obvodu i v ploše. Na co se zapomíná nejčastěji: dlažba s dekorem dřeva se nedá pokládat „na husto” bez spár, protože dekor potřebuje spáru, aby vůbec vypadal jako dřevo.
Typická chyba je volba sprchového koutu kvůli tomu, že „šetří místo”, a následné zjištění, že se v něm nedá umýt dítě ani sednout si. Pokud má v domácnosti někdo problémy s rovnováhou nebo se sprchuje vsedě, je vana s protiskluzovou úpravou bezpečnější. Naopak pro toho, kdo se sprchuje dvakrát denně a vanu používá jen na sušení prádla, je kout praktičtější – ale musí mít dostatečně velký vstup, ideálně posuvné dveře místo otevíracích.
Proč záleží na spárování a tvaru hrany Spáry u protiskluzné dlažby na schodech nesmí být příliš úzké. Minimální šířka se pohybuje kolem tří milimetrů, u venkovních schodů i více. Důvod je praktický: voda, posypová sůl a nečistoty se musí dostat ze šlapné plochy pryč. Když spáru vyplníte těsnící hmotou bez pružnosti, při teplotních změnách popraská a vlhkost zůstane pod dlaždicí. Ta pak v mrazu odtlačí dlaždici od podkladu a hrana se ohne.
U koupelnových dveří nejde jen o vzhled. Rozhoduje o tom, kolik místa zbude na umyvadlo, pračku nebo prostor pro otevírání. Špatná volba se projeví každý den: do dveří se naráží, blokují průchod a nutí k ohýbání kolem pračky. Než koupíte nové dveře, změřte si skutečný prostor, ne jen šířku stěny.
Před rozhodnutím si vezměte kbelík a vyzkoušejte, jak se v prostoru pohybujete: nastupte do vany nanečisto, předkloňte se, jako byste si myli nohy. U sprchového koutu si stoupněte na místo, kde bude odtok, a zkuste se otočit. Zjistíte během minuty, co vám bude vadit. Ať už zvolíte cokoli, nechte si v rozpočtu rezervu na obklady a silikon – přechod mezi vanou nebo sprchovým koutem a zbytkem koupelny bývá místem, kde se po roce objeví zatékání.
Nejprve si změřte prostor, a to včetně dveří a jejich otevírání. Vana o délce 160 cm potřebuje na šířku místnosti alespoň 70 cm volné podlahy před ní, jinak se do ní nastupuje bokem a hrozí uklouznutí. Sprchový kout o půdorysu 90 × 90 cm vyžaduje asi 60 cm volné plochy před vstupem, aby se dalo pohodlně otevřít dveře a utřít se. Pokud je koupelna užší než 140 cm, bývá vana podél stěny praktičtější, protože neblokuje průchod.
Rozhodnutí mezi vanou a sprchovým koutem vypadá jako otázka vkusu, ale ve skutečnosti jde o technický problém. V běžném bytě ho ovlivňují rozvody, rozměry místnosti a způsob, jakým se v koupelně skutečně pohybujete. Kdo si vybere jen podle fotky z katalogu, často zjistí až po instalaci, že se do vany nedostane s umyvadlem v cestě nebo že sprchový kout zbytečně zabral místo, které chybělo jinde.
In case you loved this information and you would want to receive details concerning Ozodagon.Com kindly visit the web site.