Klíčové je vybrat si výchozí bod podle toho, co chcete zažít, ne podle mapy, kterou máte v mobilu. Pokud chcete zdolat Praděd, nejezděte autem až na Ovčárnu, protože tam není kam zaparkovat a hlavně vám to sebere celou túru. Mnohem lepší je nechat auto v Karlově Studánce a jít pěšky přes Hubertovu chatu. Počítejte ale s tím, že převýšení je pořádné – ve špičce se budete plazit, takže si rozvrhněte čas. Nezapomeňte, že v Jeseníkách platí přísná pravidla ochrany přírody: nemůžete jen tak sjet z cesty, a to ani na horském kole.
Proč je lepší zvolit kratší trasu s převýšením než dlouhý pochod po hřebeni? Mnoho návštěvníků podcení vzdálenost mezi jednotlivými turistickými chatami a útočišti. Na hlavním hřebeni Jeseníků nejsou žádné horské boudy s občerstvením každých pět kilometrů, jak to znáte z jiných pohoří. Proto si předem spočítejte nejen kilometry, ale i převýšení. Typická chyba je naplánovat si trasu dlouhou dvacet kilometrů s převýšením přes tisíc metrů a myslet si, že ji zvládnete za pět hodin. V praxi se pohybujte rychlostí 3 až 4 kilometry za hodinu čistého času, k tomu přičtěte pauzy na jídlo, focení a odpočinek. To znamená, že desetikilometrový okruh s převýšením pět set metrů vám zabere celé odpoledne, ne jen tři hodiny.
Sestup je technicky stejně náročný jako výstup, ale klade jiné nároky na tělo. Často je strmější a kluzčí, proto zpomalte a dávejte pozor na každý krok. Používejte hole, které odlehčí kolena, a vyhýbejte se skákání po kamenech – to je jistá cesta k podvrtnutí kotníku. Po přechodu sedla se nezapomeňte hydratovat a doplnit energii. Až budete v bezpečí v údolí, vyhodnoťte si, co se vám osvědčilo a co příště uděláte jinak. Každý přechod sedla je totiž jiný, a to, co fungovalo jednou, nemusí fungovat podruhé.
Plánujete výlet do hor a chcete vzít psa? Skvělý nápad, ale jen pokud víte, co dělat. Společná túra může být skvělým zážitkem pro vás i vašeho čtyřnohého parťáka, ale špatná příprava ji rychle změní v nepříjemnou zkušenost. Pes se snadno přehřeje, poraní si tlapky nebo se ztratí. Tomu všemu se dá předejít, když budete vědět, co si zabalit a jak se chovat.
Na závěr jedna praktická rada: nepodceňujte jídlo a pití. V Jeseníkách je sice spousta horských chat, ale ne všechny mají otevřeno mimo hlavní sezónu. Navíc ceny na chatách vás mohou nepříjemně překvapit, takže si raději vezměte vlastní sendviče a termosku s čajem. Pijte pravidelně, protože dehydratace přichází tiše a projeví se až únavou a křečemi. A když už budete na hřebeni, nespěchejte – výhledy za to stojí, jen je potřeba si je užít bez zbytečného stresu.
Když se v lese přestanete orientovat, první instinkt bývá zrychlit krok a hledat známou cestu. To je ale přesně ten moment, kdy se vyplatí zpomalit a začít vnímat podloží pod nohama. Změna terénu totiž často prozradí víc než suché větve nebo mech na stromech. Nejde o žádnou magii, ale o souvislosti, které můžete vědomě sledovat, a tím si ověřit, zda jste skutečně tam, kde si myslíte.
Důležité je také myslet na návrat před setměním. V zimních měsících se brzy stmívá a i na jaře či na podzim může být tma už kolem páté hodiny. Pokud vyrazíte na túru později, zkraťte trasu nebo jděte jen do sedla a zpět. Turistické chaty mají často omezenou provozní dobu mimo hlavní sezónu, takže se předem informujte, zda je vůbec otevřeno, nebo si vezměte vlastní jídlo a teplý nápoj do termosky. Nikdy nespoléhejte na to, že si občerstvení koupíte na místě — v Jeseníkách platí, že co si nepřinesete, nemáte.
Co se týče vybavení, nikdy nepodceňte kvalitní obuv s pevnou podrážkou. Tenisky nebo lehké boty bez kotníkové opory jsou častou příčinou úrazů na kamenitých úsecích, kterých je v Jeseníkách více než dost. Místo těžkého batohu s deseti kilogramy zbytečností si sbalte jen to nezbytné: dva litry vody, energetické tyčinky nebo sušené ovoce, lékárničku s náplastmi a obinadlem, čelovku s rezervními bateriemi, mobil s nabitým powerbankou a papírovou mapu, protože signál na hřebeni bývá nepravidelný a spoléhat se na navigaci v telefonu je riskantní.
Na co se zaměřit při samotném výstupu Samotný výstup na sedlo je fyzicky nejnáročnější část. Tempo volte pomalejší, než jste zvyklí z roviny, a dělejte pravidelné přestávky každých dvacet až třicet minut. Při stoupání se snadno přehřejete, proto se oblékejte do vrstev a svrchní bundu sundejte ještě před začátkem výstupu. Jakmile se dostanete na exposed části, kde fouká vítr, okamžitě se oblečte – prochladnutí přichází rychle a zvyšuje riziko chyb. Sledujte také, jak na výšku reaguje vaše tělo. Pokud začnete pociťovat bolest hlavy, nevolnost nebo závratě, je to signál k zastavení a zvážení návratu.
If you loved this short article and you would certainly such as to get more facts pertaining to discuss kindly go to our internet site.