Prvním krokem je výběr správných palet. Vyhněte se paletám s označením MB (methylbromid), které jsou ošetřeny toxickými látkami. Bezpečné jsou palety s označením HT (heat treated), tedy tepelně ošetřené. Před samotnou stavbou palety důkladně očistěte, zbavte je hřebíků a přečnívajících třísek. Slepičky si rády pochutnávají na dřevě a ostré kusy by jim mohly poranit trávicí trakt.
Dalším častým problémem je příliš krátký hřad. Každá slepice potřebuje na hřadě minimálně 25 centimetrů prostoru, jinak se budou tlačit a některé spadnou. Pokud máte deset slepic, hřad musí být dlouhý alespoň 2,5 metru. Nedostatek místa vede k tomu, že slabší jedinci zůstanou na zemi a naučí se spát mimo hřad. Kontrolujte také, zda hřad není příliš hladký – kluzký povrch způsobuje, že slepice nemohou pevně uchopit tyč a raději spí na podlaze.
Častou chybou je pokládání podestýlky přímo na holou hlínu. Pokud má kurník hliněnou podlahu, vlhkost z půdy neustále proniká nahoru a žádná podestýlka to nevyřeší. Řešením je vybrat zeminu do hloubky asi dvaceti centimetrů, nasypat vrstvu štěrku (frakce 16–32 mm) a teprve na ni nalít beton. Pokud to není možné, alespoň položte na hlinu pevnou geotextilii a na ni pět centimetrů zhutněného písku. Tím zamezíte kapilárnímu vzlínání vody. Pamatujte, že slepice mají přirozenou potřebu hrabat – pokud je podestýlka příliš mělká, rozhrabou ji až na podklad, který pak znečistí.
Druhým klíčovým bodem je správně zvolená podestýlka. Rozhodně nespoléhejte pouze na slámu, která rychle absorbuje vlhkost, ale špatně ji odvádí. Nejlepší volbou je kombinace hrubšího materiálu (např. dřevěné štěpky) a savého podkladu (např. pilin nebo drceného papíru). Štěpky zajistí provzdušnění a piliny zachytí tekutinu. Vrstva by měla být dostatečně silná, alespoň deset centimetrů, a pravidelně načechraná. Pokud přidáváte novou vrstvu, nenechávejte starou slehnutou a mokrou – promíchejte ji s čerstvou, aby se vlhkost rovnoměrně rozložila.
Nejdůležitější rozdíl oproti běžným plemenům je v tom, že hedvábné peří neposkytuje takovou ochranu před vlhkem a chladem. Dešťová voda snadno proniká až ke kůži, a proto chlupaté slepice potřebují suchý a dobře větraný prostor. Podestýlka musí být vždy suchá, nejlépe z dřevěných hoblin, a výběh by měl mít zastřešenou část. Pokud ptáci zmoknou, hrozí jim rychlé prochladnutí a zvýšené riziko respiračních problémů. V zimě je vhodné omezit venkovní pohyb na dobu, kdy není mráz a sníh.
U starších slepic, které už mají zažité spaní na zemi, bude postup náročnější. Nejprve odstraňte z kurníku všechny podestýlky a předměty, na kterých by mohly spát, a ponechte pouze hřad. Pokud je to možné, zvyšte hřad na úroveň, která je pro ně přirozeně atraktivní – slepice instinktivně vyhledávají nejvyšší místo. Večer je pak znovu vysaďte na hřad. Buďte trpěliví, ale důslední: pokud je necháte jednu noc spát na zemi, celý proces se prodlouží.
Třetím důležitým faktorem je větrání. I ta nejlepší podestýlka nezvládne odvést přebytečnou vlhkost, pokud je vzduch v kurníku stále nasycený. Proto zajistěte přívod čerstvého vzduchu nízko u podlahy (např. větrací štěrbinou) a odvod vlhkého vzduchu u stropu (komínkem nebo střešním ventilem). V extrémním přechodném období, kdy jsou velké rozdíly teplot, se může na podlaze srážet kondenzát. V tom případě je vhodné použít jako horní vrstvu materiál s nižší tepelnou vodivostí, například suchou rašelinu, která lépe izoluje.
Pokud máte mladé slepice, které dosud nikdy na hřadě nespaly, začněte je na něj učit večer, když se začnou shlukovat k spánku. Vezměte jednu slepici do rukou, jemně ji položte na hřad a podržte ji tam několik vteřin, dokud nezíská rovnováhu. Pak ji pusťte a pokračujte s další. Tento postup opakujte každý večer po dobu jednoho až dvou týdnů. Slepice si rychle zvyknou, že večer patří na hřad, a začnou tam vylétat samy.
Co se týče krmení a prostoru, kohout nevyžaduje nic navíc, ale potřebuje dostatek místa, aby mohl vykonávat přirozené chování. Na jednoho kohouta a deset slepic byste měli počítat s výběhem alespoň 50 metrů čtverečních. V menším prostoru roste riziko vzájemných konfliktů a stresu. Pravidelně kontrolujte, zda mají všechna zvířata v pořádku peří a nejsou poraněná. Pokud zaznamenáte neustálé šikanování některé slepice, raději ji oddělte a kohouta převeďte do jiné skupiny.
Vlhká podlaha v kurníku je zdrojem téměř všech problémů, které chovatele drůbeže potkávají. Plísně, zápach čpavku, namrzající prsty ptáků nebo opakované nemoci dýchacích cest mají společného jmenovatele právě v nevhodném podkladu. Než začnete přemýšlet o nových hřadech či krmítkách, podívejte se kriticky na to, na čem slepice vlastně stojí. Suchá a čistá podlaha není luxus, ale základní podmínka pro to, aby se ptáci cítili dobře a vy jste nemuseli každý týden vynášet těžké kbelíky s mokrou podestýlkou.
If you have any issues regarding where and how to use http://Bsq.cc, you can make contact with us at our internet site.