Samotné měření je snadné: nasaďte manometr na ventilek a počkejte, až se hodnota ustálí. Pokud tlak není v pořádku, dofoukněte nebo upusťte vzduch a postup opakujte. Nezapomínejte ani na rezervní kolo, pokud ho vozíte. Mnozí řidiči na něj úplně zapomenou a pak zjistí, že je nepoužitelné přesně ve chvíli, kdy ho potřebují. Kontrola ventilku je stejně důležitá — pokud je gumový, časem může popraskat a pouštět vzduch. Rychlá vizuální kontrola při měření vám ušetří pozdější komplikace.
U jističů je důležité otestovat jejich funkci. Vypněte hlavní vypínač, pak jistič ručně vypněte a zapněte. Měl by cvaknout a držet. Pokud je páčka vratká nebo cvaká sama od sebe, je jistič pravděpodobně vadný a měl by ho vyměnit odborník. Stejně tak si všímejte bzučení nebo tepla vycházejícího z jističe při běžném provozu — to jsou jasné varovné signály, že něco není v pořádku.
Vyčištění výparníku a odvodňovacího kanálku Pokud zápach přetrvává, je nutné vyčistit výparník. K tomu slouží čisticí pěna nebo sprej určený přímo pro klimatizace. Nejprve vypněte motor a najděte přístup k výparníku – obvykle je za filtrem nebo pod ním. Aplikujte přípravek podle návodu, nechte působit a poté zapněte klimatizaci na plný výkon, aby se nečistoty vyplavily. Důležité je také zkontrolovat odvodňovací kanálek, kterým odtéká kondenzát ven z vozu. Pokud je ucpaný, voda stojí ve výparníku a způsobuje hnilobný zápach. Pročištěte kanálek tenkým drátem nebo silikonovým kabelem – pozor, abyste nepoškodili plastové spoje.
Další účinnou metodou je vyčištění výparníku pomocí pěnového čističe. Seženete ho v automotodílech nebo drogerii, ale pozor – používejte jen přípravek určený přímo pro klimatizace. Postup je jednoduchý: vypněte motor, najděte odtok kondenzátu (obvykle pod autem v blízkosti přihrádky spolujezdce) a vstříkněte pěnu přes hadici nebo přímo do sacího otvoru. Nechte působit podle pokynů a poté nechte systém propláchnout. Pokud si netroufáte, svěřte to odborníkům, ale chemické čištění zvládne i laik, když dá pozor na elektrické konektory.
Druhá oblast, kterou revizní technik kontroluje vždy, jsou brzdy a pneumatiky. Nahlédněte na tloušťku dezénu – pokud se na ukazateli opotřebení blížíte k hranici, nečekejte, že to na STK projde. Stejně tak si všímejte případných prasklin na bocích pneumatik a nerovnoměrného sjetí. Brzdy zkuste před jízdou na STK prudším brzděním na bezpečném místě; pokud cítíte vibrace, tahání do strany nebo pískání, navštivte servis dříve, než se vydáte na kontrolu.
Na co se zaměřit uvnitř vozu a v dokumentech Uvnitř vozidla se technik dívá na funkčnost bezpečnostních pásů, na stav opěrek hlavy a na případné výstražné kontrolky na přístrojové desce. Rozsvícená kontrolka motoru nebo airbagu je důvodem k nepřiznání technické způsobilosti. Nezapomeňte také zkontrolovat, zda máte ve výbavě povinnou výbavu – trojúhelník, lékárničku a reflexní vestu, a zda nejsou poškozené. Drobnost, která mnohé překvapí, je neplatná nebo chybějící zelená karta – bez ní se k platbě nedostanete.
Častou chybou je vypínání klimatizace těsně před dojezdem do cíle, aniž by se nechala chvíli běžet v režimu pouze ventilátoru. Tím zůstane na výparníku vlhkost, která přes noc způsobí růst plísní. Správný návyk je vypnout chlazení dvě až tři minuty před koncem jízdy, ale nechat ventilátor zapnutý, aby se systém vysušil. Tento jednoduchý rituál výrazně snižuje riziko vzniku zápachu a prodlužuje životnost komponent.
Než se pustíte do jakékoli manipulace, vypněte hlavní vypínač. Tím zajistíte, že na pojistkách nebude napětí. Pokud máte starší elektroinstalaci s válcovými pojistkami, připravte si náhradní keramická tělesa se stejným proudem. U jističů si naopak všímejte polohy páček — pokud je některá v poloze vypnuto, zjistěte příčinu a teprve poté ji vraťte do zapnuté polohy. Nikdy jistič nepřelepujte páskou ani jej nedržte násilím v zapnuté poloze, to je častá a nebezpečná chyba.
Než vyrazíte na stanici technické kontroly, věnujte dvacet minut vlastní prohlídce. Nejčastější závady, které posílají řidiče zpět, nejsou drahé mechanické poruchy, ale maličkosti: nesvítící žárovka, prasklý blinkr, nečitelné osvětlení registrační značky nebo opotřebené stěrače. Projděte si vůz za denního světla, a to nejen zvenku, ale i uvnitř. Zkontrolujte, zda všechny ovladače světel fungují, zda houká klakson a zda jsou viditelné všechny ukazatele na přístrojové desce.
Dalším častým zdrojem zápachu je znečištěná vnitřní dutina vzduchovodů. Tu můžete vyčistit dezinfekčním sprejem, který nastříkáte do nasávacího otvoru před čelním sklem a necháte cirkulovat při zapnuté ventilaci na maximum. Před aplikací si přečtěte, zda je přípravek vhodný pro váš typ systému – některé agresivní chemikálie mohou poškodit senzory. Po ošetření nechte klimatizaci běžet ještě deset minut, aby se přípravek rozptýlil a vysušil povrchy. Tento postup opakujte preventivně alespoň jednou za rok, nejlépe před začátkem sezóny.
If you enjoyed this post and you would certainly such as to get additional information pertaining to Forum.Djwx.com kindly see the site.