Nejčastější chybou je topení čerstvým dřevem, které se tváří suché, protože má vyschlý povrch. Ve skutečnosti je uvnitř stále vlhké. Při spalování takového dřeva dochází k nedokonalému hoření, vzniká více oxidu uhelnatého, dehtu a pevných částic. Navíc se snižuje účinnost kamen až o polovinu. Pokud si nejste jistí, naštípejte poleno podélně a změřte vlhkost na čerstvě odkrytém povrchu. Pokud je rozdíl mezi povrchem a vnitřkem větší než 5 %, dřevo ještě není vhodné k topení.
Pokud chcete ušetřit dřevo a zároveň mít spolehlivý oheň, naučte se rozdělávat oheň metodou shora dolů. Do kamen položte nejprve velké kusy tvrdého dřeva, na ně střední a až navrch měkké třísky. Podpal tak hoří směrem dolů a prohřívá celou hromadu, čímž se dosáhne hned čistého a efektivního spalování. Tímto postupem spotřebujete méně podpalového dřeva a oheň chytne napoprvé, i když venku fouká nebo je chladno. Vyzkoušejte to a uvidíte rozdíl v rychlosti i v množství popela.
Jak na to správně? Začněte s tenkými třískami nebo štěpinami z měkkého dřeva, které mají průměr maximálně dva až tři centimetry. Suché větvičky ze smrku nebo borovice jsou perfektní, ale vyhněte se dřevu s kůrou – ta hoří hůř a kouří. Položte třísky do kříže na podpalovač nebo do středu kamen, nechte mezi nimi vzduchové mezery a teprve na ně položte jeden až dva kusy měkkého dřeva většího formátu. Pak zapalte spodní vrstvu, ideálně pomocí přírodního podpalovače, nikdy ne benzínem nebo lihem.
Ocet je vhodný i na pravidelné čištění skla, které není silně znečištěné. Stačí jednou týdně přetřít sklo hadříkem namočeným ve slabém roztoku vody a octa. Tím zabráníte tomu, aby se saze pevně usadily. Pokud si všimnete, že se vám sklo maže i po vyčištění, pravděpodobně používáte příliš mnoho paliva, které nedokonale shoří. Úprava množství dřeva a přísun vzduchu ušetří práci s čištěním.
Začít topení suchým smrkovým nebo borovým dřevem je lákavé. Rychle chytne, plamen je sytý a první minuty vypadají, že je oheň dokonale rozdělaný. Jenže právě tady vzniká nejčastější omyl: měkké dřevo použijete na celé zatápění, a pak se divíte, že musíte přikládat každých dvacet minut. Není to tím, že by bylo dřevo špatné. Jde o to, že ho používáte ve špatnou chvíli a špatným způsobem.
Rošt v kamnech plní mnohem důležitější funkci, než se na první pohled zdá. Není to jen mřížka, na kterou se položí dřevo. Jeho hlavním úkolem je zajistit přísun vzduchu k hořícímu palivu a zároveň umožnit odpadu (popelu) propadnout do popelníku. Pokud rošt nefunguje správně, hoření je neúplné, vzniká více popela a sazí a celkové teplo, které dostanete do místnosti, je menší. To je první věc, kterou je třeba pochopit, než začnete řešit jakoukoli údržbu.
Základním principem je, že vzduch pro hoření musí procházet skrz rošt. Proto by měl být rošt vždy volný a propustný. Pokud je zanesený popelem nebo struskou, vzduch nemá kudy proudit a oheň se dusí. Mnozí lidé se mylně domnívají, že když rošt zahltí popelem, chrání tím rošt před přehřátím. Opak je pravdou – přehřátí roštu nastává právě tehdy, když jím neprochází dostatek vzduchu, který by ho chladil. Ucpaný rošt se proto může začít deformovat, praskat nebo se nakonec zcela zničí.
Samostatným problémem je životnost roštu. I při dokonalé údržbě se rošt opotřebovává – materiál se vytavuje, ubývá na tloušťce a ztrácí svou nosnost. Kontrolujte pravidelně stav roštu: pokud jsou mezery mezi pruty výrazně širší než původně, pokud se rošt prohýbá nebo má viditelné praskliny, je čas na výměnu. Jízda na poškozeném roštu je nejen neefektivní, ale také nebezpečná – může dojít k propadnutí žhavého paliva mimo popelník, což představuje riziko požáru. Výměnu svěřte odborníkovi nebo postupujte podle návodu výrobce, ale nikdy ne improvizujte s kusy železa.
Doba sušení závisí na druhu dřeva a podmínkách. Měkké dřevo (smrk, borovice) schne rychleji – zhruba 6 až 12 měsíců. Tvrdé dřevo (buk, dub, habr) potřebuje 18 až 24 měsíců. Pravidlem je, že dřevo na příští sezónu byste měli naštípat nejpozději na jaře, aby mělo alespoň půl roku na vyschnutí. Pokud topíte dřevem, které je sušené jen přes léto, počítejte s vyšší spotřebou a častějším čištěním komína. Vyplatí se proto začít s přípravou s předstihem a mít vždy zásobu alespoň na dvě sezóny dopředu.
Rozdělávání ohně ve sporáku, kamnech nebo na zahradním ohništi začíná u podpalu. A právě výběr dřeva na podpal rozhoduje o tom, jestli oheň chytne rychle, nebo se budete půl hodiny marně škrtat sirkami. Měkké dřevo, tedy smrk, borovice, jedle nebo modřín, má své jasné výhody – ale jen pokud ho použijete správně. Jinak vám místo plamene zbude jen dým a zbytečně spálený čas.
If you have any kind of concerns concerning where and just how to utilize koukněte sem, you can call us at our site.