Když se řekne zahradní design, většina z nás si vybaví dokonale sestříhané živé ploty a záhony plné exotických kvetoucích rostlin. Jenže realita bývá jiná. Moje první zahrada byla betonový dvorek o rozloze necelých dvaceti metrů čtverečních, který vypadal spíš jako vězeňské nádvoří než místo k odpočinku. Všude beton, žádná zeleň a na každém rohu stály staré rezavé barely. Právě v tu chvíli jsem pochopila, že zahradní design není jen o rostlinách, ale o tom, jak prostor funguje a jak se v něm žije. Když nemáte místo na trávník, začnete přemýšlet jinak. Vytáhla jsem z kůlny staré palety, postavila na ně vertikální truhlík a do něj zasadila mátu a jahody. To byl začátek. Nečekejte dokonalost, čekejte praktičnost a trochu špíny pod nehty.

Druhý krok přišel s nutností skladování. Žádný domek na nářadí, žádná kůlna s policemi. Všechno, co potřebujete k práci na zahradě, se vám válí po podlaze nebo v bytě. Tehdy jsem objevila kouzlo nenápadných úložných prostor. Vyrobila jsem si jednoduchou lavici z impregnovaného dřeva, pod kterou se vešly konve, rukavice i pytel s hlínou. Když […]

Když se řekne zahradní design, většina z nás si vybaví dokonale sestříhané živé ploty a záhony plné exotických kvetoucích rostlin. Jenže realita bývá jiná. Moje první zahrada byla betonový dvorek o rozloze necelých dvaceti metrů čtverečních, který vypadal spíš jako vězeňské nádvoří než místo k odpočinku. Všude beton, žádná zeleň a na každém rohu stály staré rezavé barely. Právě v tu chvíli jsem pochopila, že zahradní design není jen o rostlinách, ale o tom, jak prostor funguje a jak se v něm žije. Když nemáte místo na trávník, začnete přemýšlet jinak. Vytáhla jsem z kůlny staré palety, postavila na ně vertikální truhlík a do něj zasadila mátu a jahody. To byl začátek. Nečekejte dokonalost, čekejte praktičnost a trochu špíny pod nehty. Read More »