Baba versus Hradčany: kde hledat duši funkcionalistické kolonie

Jakmile golem ožije, máte povinnost ho kontrolovat. Typická chyba je nechat ho bez dozoru a věřit, že bude plnit příkazy automaticky. Golem potřebuje jasné, jednoduché instrukce, jinak začne jednat podle vlastního uvážení, což vede k problémům. Pokud ho chcete použít k ochraně domu, určete mu přesný okruh, ve kterém se může pohybovat. Jinak se zatoulá a může ublížit nevinným. Také je důležité vědět, jak ho zastavit. Klasický postup spočívá v odebrání šému, ale pokud to nezvládnete rychle, může golem zničit půlku bytu. Proto si předem připravte náhradní šém, který ho uspíší, a mějte ho vždy po ruce.

Golem, legendární hliněná bytost oživená rabínem Löwem na konci 16. století, je jedním z nejznámějších pražských mýtů. Řada návštěvníků i místních si klade otázku, kde přesně se měl pohybovat a kde hledat stopy jeho existence. Praktický průvodce po místech spojených s Golemem vám pomůže naplánovat si vlastní procházku a vyhnout se častým omylům turistů, kteří většinu času stráví frontou před vchodem do Staronové synagogy.

Co skutečně dělá Bábu výjimečnou Na rozdíl od Hradčan nebo Malé Strany, kde historická zástavba vznikala po staletí, Baba je jednorázový urbanistický celek navržený na zelené louce. Tady nehledejte středověké uličky ani barokní paláce. Síla spočívá v tom, že se celá čtvrť postavila během necelých tří let na začátku třicátých let a dodnes si zachovala jednotný charakter. Tato koncentrace funkcionalistických staveb na jednom místě je v Evropě ojedinělá, proto je od roku 2000 památkově chráněná. Při procházce si všímejte, jak se domy liší v detailech, ale drží společnou řeč – ploché střechy, bílé fasády, velká okna a důraz na slunce a vzduch.

Samotné oživení se provádí vkládáním šému, tedy pergamenu s Božím jménem, do úst nebo za hlavu figurky. Tento krok vyžaduje naprostou čistotu rukou a mysli. Pokud jste během dne měli konflikt nebo jste byli rozrušení, rituál raději odložte. Golem totiž přebírá nejen energii slov, ale i vaše aktuální emoční rozpoložení. Lidé často podcení tuto souvislost a výsledkem je agresivní nebo nepředvídatelný tvor. Po vložení šému je nutné projít kolem golema sedmkrát proti směru hodinových ručiček a při tom opakovat určenou formuli. Rychlost chůze by měla být pomalá a rovnoměrná, žádné zbytečné pohyby.

Třetím zastavením je Starý židovský hřbitov, kde je údajně pochován i rabín Löw. Hrob najdete v horní části hřbitova, ale orientace mezi náhrobky není snadná. Praktická rada: sledujte směrovky, které návštěvníky vedou k nejvýznamnějším hrobům, a nebojte se zeptat personálu u vstupu. Mnozí lidé hledají hrob podle fotek z internetu, ale kvůli hustému porostu a stínu je lepší spolehnout se na místní označení. Nezapomeňte, že hřbitov je vyžaduje pokrývku hlavy – muži i ženy si ji mohou zapůjčit u vstupu, ale je dobré mít vlastní.

Nezapomeňte, že obě budovy jsou od sebe dost daleko na to, abyste je nestihli pohodlně obejít pěšky i s prohlídkou. Plánujte minimálně půl dne, ideálně celé odpoledne. Můžete si zpestřit cestu procházkou přes Národní třídu, kde narazíte na další secesní perly. Vyhněte se tomu, abyste obě místa navštívili ve špičce, jen byste strávili většinu času ve frontě. S trochou plánování se vám naskytne nezapomenutelný pohled na dvě tváře pražské secese.

Začněte na zastávce tramvaje v ulici Na Zátorce a pokračujte pěšky do kopce. Cesta k jednotlivým domům není nijak značená, takže si předem otevřete mapu v telefonu nebo si vytiskněte plánek z internetu. Nejlépe uděláte, když si prohlédnete ulice Nad Paťankou, Na Ostrohu a Užockou, kde stojí nejznámější stavby. Pozor ale na to, že většina domů je soukromá a lidé v nich bydlí. Nechoďte do zahrad, nefotografujte přes okna a respektujte soukromí obyvatel. Veřejný prostor je naopak vstřícný – lavičky na vyhlídkách jsou přístupné a výhled na Prahu stojí za to.

Začněte Obecním domem na náměstí Republiky. Nejlepší je přijít brzy ráno, hned po otevření, kdy jsou interiéry nejklidnější. Prohlídka s průvodcem trvá asi hodinu, ale vyplatí se předem rezervovat vstupenku, protože místa bývají rychle obsazená. Během prohlídky se zaměřte především na kavárnu, kde se dochovaly původní vitráže a keramické obklady. Častou chybou bývá soustředit se jen na hlavní sál, zatímco méně nápadné chodby ukrývají nejkrásnější detaily.

Románská architektura patří k nejstarším stavebním vrstvám Prahy, ale většina návštěvníků kolem jejích památek projde bez povšimnutí. Rotunda sv. Kříže v Jindřišské ulici a rotunda sv. Longina na Novém Městě jsou dva příklady, které si zaslouží zastavení. Než je ale začnete hledat, připravte se na to, že nejsou okázalé. Jejich síla spočívá v jednoduchosti a v tom, že přežily staletí bez zásadních přestaveb. Pokud se naučíte číst jejich kamenné zdivo, otevře se vám úplně jiný obraz středověké Prahy.

For more info regarding tato stránka review our page.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *