Stejně důležité je sledovat rovnoměrnost opotřebení. Pokud je vnitřní okraj pneumatiky obroušený výrazně víc než vnější, nejde o přirozené opotřebení, ale o špatně nastavenou geometrii. Jízda s takovou pneumatikou je nejen nebezpečná, ale také neekonomická – zbytečně se zvyšuje spotřeba paliva a dochází k rychlejšímu ničení dalších komponentů. Všímejte si také prasklin v bočnicích, které vznikají stárnutím materiálu, a to i u pneumatik s dostatečným vzorkem.
Pamatujte také na to, že rezervní kolo, pokud ho vozíte, má mít tlak odpovídající plnému zatížení, ne poloprázdnému autu. V případě defektu pak budete mít připravené kolo, které unese aktuální hmotnost vozidla. A pokud převážíte těžké předměty, rozložte je rovnoměrně – nejtěžší kusy patří na podlahu kufru, ne na střešní nosič, který zvyšuje těžiště. Po vykládce nezapomeňte tlak vrátit na hodnoty pro běžný provoz, jinak se pneumatiky budou opotřebovávat ve středu běhounu.
Nejjednodušší způsob, jak zjistit stav dezénu, je použít indikátor opotřebení, který najdete v hlavních drážkách pneumatiky. Tyto malé pryžové výstupky jsou umístěny v několika místech po obvodu pneumatiky. Když je jejich povrch v rovině s okolním běhounem, znamená to, že pneumatika dosáhla zákonného minima 1,6 mm a je nutná okamžitá výměna. Mnozí řidiči dělají chybu, že měří jen uprostřed běhounu, ale nejhorší opotřebení bývá na vnějších nebo vnitřních hranách, zejména při špatném geometrii kol.
Jak poznat, že za problémy stojí baterie, a ne palivo? Diagnostika je snadná. Pokud motor po prvních dvou otočeních startéru nenaskočí, ale startér se točí svižně, problém je pravděpodobně v palivu. Pokud se startér točí pomalu, nebo vydává jen tiché cvaknutí, je viníkem baterie. Snižování napětí je v mrazu rychlé a každý rok starší baterie ztrácí kapacitu. Nechte si proto zkontrolovat stav baterie před zimou v servisu, kde změří zátěžový proud. Pokud je baterie starší čtyř let, počítejte spíše s její výměnou dříve, než vás nechá ve štychu.
Největší chyba, kterou řidiči dělají, je brzdění na poslední chvíli. Když jedete na křižovatku nebo za zpomalené auto a necháte to až na konec, musíte sešlápnout pedál výrazně silněji. To způsobuje vyšší tření a teplo, které destičky doslova spaluje. Místo toho zkoušejte brzdit dříve a plynuleji. Sešlápněte pedál s mírným tlakem a postupně přidávejte, dokud auto nezastaví. Tím se tření rozloží na delší dobu a destičky se tolik neopotřebovávají.
Když přijdou první deště po dlouhém suchém období, mnoho řidičů zjistí, že jejich letní pneumatiky už dávno neposkytují potřebnou přilnavost. Hluboký vzorek neznamená automaticky bezpečnou jízdu – rozhodující je skutečná hloubka dezénu, která se s každým ujetým kilometrem nenávratně snižuje. Přitom stačí jednoduchá kontrola, kterou zvládnete za pět minut bez jakýchkoli měřicích přístrojů.
Pokud vůz stojí venku, můžete mu pomoci i tím, že před startováním krátce zapnete dálková světla, čímž se baterie zahřeje a zvýší se její výkon. Po nastartování nespěchejte okamžitě s plynem. Nechte motor běžet volnoběžně alespoň minutu, aby se olej dostal do všech částí. Ideální je nechat auto zahřát na provozní teplotu, ale pokud spěcháte, rozjeďte se pomalu a bez velkého zatížení. Dlouhé stání na volnoběh ale není nutné a zbytečně zatěžuje motor zanesenými karbonovými úsadami.
Dalším častým zlozvykem je neustálé přibrzďování při jízdě z kopce nebo v kolonách. Mnozí řidiči drží nohu na brzdě téměř neustále, i když jen lehce. Tím se destičky třou o kotouče po celou dobu, aniž by to bylo nutné. Lepší je využít brzdění motorem: podřaďte a nechte auto zpomalovat přirozeně. Brzdu použijte až v okamžiku, kdy motor přestane stačit. V kopcích to ušetří nejen destičky, ale i kotouče, které se pak tolik nepřehřívají.
Životnost brzdových destiček není dána pouze jejich materiálem nebo cenou. Většinu rozdílu mezi tím, kdy je vyměníte po dvaceti tisících kilometrech a kdy až po čtyřiceti, tvoří styl jízdy. Pokud patříte k těm, kteří brzdí pozdě a silně, nebo naopak neustále přibrzďují, připravujete se o tisíce kilometrů. Klíčové je naučit se předvídat a pracovat s plynem, ne jen s pedálem brzdy.
Častou chybou je jednostranné dohuštění pouze zadních pneumatik, protože se lidé domnívají, že náklad tlačí hlavně na zadní nápravu. U hatchbacků a kombíků je to sice částečně pravda, ale přední pneumatiky nesou motor a při prudkém brzdění se zatížení ještě přesouvá dopředu. Proto je nutné upravit tlak na obou nápravách podle doporučení výrobce. Dalším problémem je kontrola tlaku jednou za měsíc – s plnou zátěží byste měli tlak měřit každé dva týdny, a vždy po velkých změnách teploty. Pokles o 0,1 baru je přitom snadno přehlédnutelný.
If you have any kind of questions pertaining to where and the best ways to use NáBytek Na MíRu, you could call us at the web page.