Druhou častou chybou je podcenění dveří a ventilačních otvorů. Kuna dokáže protáhnout tělo otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů. Stačí, aby měla přístup do podstřeší nebo k zadní stěně, a za jednu noc prokousne dřevo či překližku. Nezpevňujte jen hlavní dveře — zkontrolujte celý obvod kurníku. Všechny škvíry širší než tři centimetry vyplňte plechem, ideálně pozinkovaným. Dbejte na to, aby byl plech přichycen z vnější strany, jinak ho kuna snadno odchlípne.
Na závěr si pohlídejte pravidelné kontroly. Kuní stopa nejsou jen tlapky na zemi — pozor na vykusované otvory, trus s peřím nebo podivné zvuky v noci. Jakmile zjistíte první známky návštěvy, nečekejte a proveďte důkladnou revizi všech spojů, pantů a rohů. Zpevněte místa, kde se dřevo stýká s kovem, a každou podezřelou mezeru vyplňte. Investice do kvalitního plechu a pořádného pletiva se vám vrátí v podobě klidných nocí a plné snůšky.
Hřady by měly být z kulatého dřeva o průměru přibližně 4 až 5 centimetrů, což slepicím umožní pohodlně sedět. Nikdy nepoužívejte hranolky nebo prkna s ostrými hranami, které dráždí běháky a způsobují otlaky. Hřady umístěte do vzdálenosti alespoň 30 centimetrů od sebe a přibližně 40 centimetrů nad podlahu. Pod ně je vhodné umístit výsuvnou vanu na trus, abyste nemuseli čistit celou podlahu. Dbejte také na to, aby hřady nebyly přímo pod větracími otvory – slepice nemají rády proudění vzduchu na nohou.
Začněte u stavebních detailů – kuna je trpělivý návštěvník Kuna nekouše jen tak do pletiva; hledá slabá místa. Nejčastěji proniká kolem dveří, větracími otvory nebo pod podlahou. Zkontrolujte proto, zda jsou všechny otvory větší než 2 centimetry zajištěné pevným pletivem s oky do 1,5 centimetru. Pletivo připevněte tak, aby přesahovalo alespoň 30 centimetrů pod úroveň terénu – kuna umí hrabat. Nezapomeňte ani na střechu: pokud má mezery mezi taškami nebo vikýřem, kuna se k vám dostane shora.
Vyzkoušejte také sběr vajec za přítomnosti kohouta, pokud ho chováte. Kohout dokáže slepice uklidnit a jeho přítomnost snižuje jejich stres. Když vstoupíte do kurníku a kohout zůstane klidný, slepice se přestanou rozčilovat. V případě, že kohouta nemáte, můžete použít jiný trik: do kurníku vstupte s pamlskem, jako jsou zrní nebo kousky zeleniny. Slepice se zaměří na jídlo a vy mezitím v klidu vyberete vejce. Tento postup opakujte pokaždé, až se z něj stane rutina.
Mnohem účinnější je prevence v podobě fyzické bariéry, kterou kuna nedokáže překonat. Kurník by měl stát na betonovém základu nebo na ploše obložené pletivem, které je zaryté nejméně třicet centimetrů do země. Vrchní strana kurníku by měla být pokrytá pevným pletivem o hustotě dvou centimetrů, ne jen slabým drátem. Kuna je výborná lezkyně — pokud se k hornímu okraji dostane, snadno přeleze. Proto je dobré kurník zcela uzavřít, nejen ze stran.
Kuna je noční predátor, který si poradí s obyčejným pletivem i nezajištěnými dvířky. Jakmile se dostane do kurníku, neuspokojí se s jedním kusem drůbeže – škody bývají rozsáhlé. Zkušenosti chovatelů přitom ukazují, že nejúčinnější obrana spočívá v kombinaci mechanických zábran a správné manipulace s okolím kurníku.
Kuna je noční predátor, který si poradí i se zdánlivě pevným kurníkem. Často stačí jediná skulinka, aby se dostala dovnitř a zlikvidovala celou nosnici přes noc. Místo abyste kupovali další drát a zkoušeli nové zámky, podívejte se na nejčastější chyby, které kunu naopak lákají. Právě jejich odstranění je nejspolehlivější cestou, jak kurník zabezpečit.
Stavba kurníku z dřevěných palet je oblíbeným projektem pro kutily, kteří chtějí ušetřit a zároveň dát starému dřevu nový život. Než se ale pustíte do práce, je důležité pochopit, že palety nejsou univerzální stavební materiál. Mnoho lidí udělá zásadní chybu hned na začátku – použije palety, které jsou ošetřené chemicky nebo mají známky plísně. Takové dřevo pak ohrožuje zdraví slepic, a proto je nutné pečlivě vybírat pouze palety s označením HT (heat treated), které prošly tepelnou úpravou, nebo ty, u kterých si jste jisti jejich původem. Vyhněte se paletám s modrou nebo zelenou linkou, které značí chemické ošetření proti škůdcům.
Tou první chybou je ponechávání krmiva a vajec přímo v kurníku. Kuna nejde primárně po ptácích, ale po snadné potravě. Pokud v kurníku necháváte zbytky zrní, rozbitá vejce nebo dokonce maso, vytváříte z něj jídelnu. Predátor se sem bude vracet, i když zrovna nemá hlad. Řešení je jednoduché: krmivo skladujte v uzavíratelných plechových nádobách a kurník každý večer zbavte všech zbytků. Vejce sbírejte dvakrát denně, ne až ráno.
For those who have just about any queries about in which along with how you can utilize Nábytek na míru, you can e mail us in our own site.