Praktické pravidlo zní: na každou hodinu chůze si připočtěte patnáct minut přestávek, focení a případného hledání cesty. Půl dne pak znamená maximálně tři až čtyři hodiny čisté chůze. Tento výpočet vám dá jistotu, že se vrátíte včas, a ještě si odnesete dobrý pocit. Brdy nejsou závod, ale místo, kde se člověk zastaví a nechá hlavu vyčistit.
Další častý problém je déle trvající sestup po kamenitých cestách. Když jdete z hřebene dolů, dávejte pozor na uvolněné kameny a kořeny. Boty s pevnou podrážkou nejsou výmysl, ale nutnost. Pokud nemáte hole, poradíte si tak, že půjdete pomaleji a budete dělat kratší kroky. Po dešti se vyhněte prudkým sestupům po hliněných cestách, které jsou kluzké i za sucha.
Co si pohlídat, než vyrazíte Nejdřív si ověřte, jestli vstup do konkrétní oblasti není omezen. Velká část Brd je vojenským újezdem a turistické cesty vedou jen po vyznačených trasách. Mimo ně se pohybujete na vlastní riziko a můžete narazit na zákaz vstupu. Před odchodem si proto zjistěte aktuální mapu otevřených oblastí, ale ne na internetu na místě — signál v údolích často selže. Stáhněte si offline mapu nebo si vytiskněte papírovou.
Velkým pomocníkem jsou hole. Nejsou jen pro turisty s problémy – správně používané hole odlehčí kolenům až o čtvrtinu zátěže. Hole držte kratší než při výstupu, špičku zapichujte vždy před krokem, ne za tělem. Rytmus střídejte s přirozeným pohybem rukou, abyste šli plynule. Dbejte na to, abyste hole skutečně používali jako oporu, ne je jen vláčeli po zemi.
Zimní túry v českých horách nabízejí úplně jiný zážitek než letní výšlapy, ale vyžadují i jiný přístup. Nejde jen o to obléct si tlustou bundu a vyrazit. Klíčová je příprava, která začíná dlouho před tím, než vkročíš na zasněženou stezku. Bez rozmyšleného plánu a správné výbavy se z příjemného dne v bílé krajině může snadno stát boj o bezpečí.
Na půldenní výlet si vezměte jen nezbytné věci: dostatek vody na dvě až tři hodiny chůze, lehkou svačinu a jednu vrstvu navíc. V Brdech se počasí mění rychle, hlavně na otevřených hřebenech. Přibalte si i čelovku, i když plánujete návrat za světla. Zabloudění nebo zranění vás může zdržet o hodiny a v polovině roku se setmí dřív, než čekáte.
Sestup z horského hřebene bývá zrádnější než výstup. Zatímco nahoru svaly pracují a klouby příliš netrpí, dolů každý krok posílá do kolen násobek vaší hmotnosti. Pokud chcete chodit do hor dlouhá léta, musíte techniku sestupu vědomě trénovat. Nejde o to chodit pomaleji, ale chytřeji – rozložit zátěž, zapojit správné svaly a vyhnout se zbytečným nárazům.
Pokud chcete stihnout půl den a ještě si užít výhled, vyberte si některou z kratších vyhlídek, jako jsou vrcholy po obvodu pohoří, kde nemusíte jít přes celý hřeben. Stačí vyjít na nejbližší kopec nad údolím, posedět na lavičce a vrátit se. Tímto způsobem ujdete za tři hodiny klidně osm kilometrů, aniž byste se cítili uhnaní. Hlavní je neplánovat trasu přes dvě údolí s velkým převýšením, protože pak místo pohody získáte jen stres.
Běžnou chybou bývá přecenění vlastních sil. Zimní pohyb ve sněhu je fyzicky náročnější než v létě, a to i na upravených cestách. Sníh zpomaluje, zvyšuje tepovou frekvenci a unavuje svaly. Proto si vybírej túry, které odpovídají tvé kondici, a raději zvol kratší trasu s menším převýšením. Nikdy nechoď sám – i zkušení turisté by měli mít parťáka. Pokud vyrazíš, vždy někomu blízkému sděl, kam jdeš a kdy plánuješ návrat.
Když máte jen půl dne, neznamená to, že musíte zůstat doma. Brdy nabízejí dost tras, které zvládnete bez ranního vstávání i bez večerního návratu za tmy. Klíčem je vybrat si oblast poblíž okraje pohoří a počítat s převýšením, nejen s kilometry. Většina turistů udělá chybu, že si naplánuje dlouhý okruh přes hřeben a pak nestíhá poslední spoj nebo auto nechá na špatné straně.
Nejdřív si odpovězte: k čemu bundu skutečně využijete? Než začnete vybírat podle parametrů, promyslete si, kdy bundu obléknete. Městská bunda na běžné nošení do deště a větrná bunda na běh nebo cyklistiku mají naprosto jiné nároky. Na běhání potřebujete maximální prodyšnost a nízkou hmotnost, protože se rychle zpotíte. Na zimní turistiku naopak oceníte vyšší odolnost a kapuci, která sedne i na přilbu. Pokud bundu kupujete jako univerzální kus na cesty, zvolte kompromis: lehkou třívrstvou membránu s podlepenými švy a nastavitelnou kapucí. Vyhnete se tak situaci, kdy vám bunda leží ve skříni, protože je buď příliš teplá, nebo příliš málo odolná.
Vybavení, které dělá rozdíl mezi pohodou a problémem Na zimní túru nepatří žádné improvizace. Základem je vrstvené oblečení: funkční prádlo, izolační vrstva a nepromokavá bunda s kapucí. Velký důraz dej na nohy – kvalitní zimní boty s pevnou podrážkou a kotníkovou oporou, do kterých by se mělo vejít i silnější ponožky. Nezapomeň na návleky proti sněhu (gamače), které zabrání tomu, aby se ti sníh dostal do bot. K tomu přibalte čelovku (v zimě se stmívá brzy a i odpolední sestup může skončit za tmy), termosku s teplým nápojem, energeticky bohatou svačinu a základní lékárničku.
If you have any questions regarding where and how to utilize https://Telegra.ph/Jak-najít-turistické-trasy-čEsko-s-minimem-asfaltu-08-17, you could call us at our web-site.