Častou chybou je nesprávná poloha rukou při jištění. Ruka, která drží lano, musí být vždy za jistícím zařízením – nikdy před ním. Pokud ji dáte před zařízení, ztrácíte brzdný účinek a pád spolulezce vás může zranit. Při lezení na více délek pak nezapomeňte na pevné jištění na stanovišti: první jistící bod musí být vždy zajištěn dvěma nezávislými karabinami, a to tak, aby lano nešlo vycvaknout.
Co si ověřit před podpisem a co dělat při dopadu Třetí otázka míří na zdravotní omezení. Tandemový seskok je fyzicky náročný, i když se to na první pohled nezdá. Zeptejte se, zda existují nějaké kontraindikace – třeba problémy se zády, srdcem nebo vysoký tlak. Většina provozovatelů vyžaduje čestné prohlášení o zdravotním stavu. Pokud máte pochybnosti, předem si ověřte, jestli je skok pro vás vhodný. Nezamlčujte své potíže, protože to může ohrozit nejen vás, ale i instruktora. Tady platí přísné pravidlo: lepší se zeptat než litovat.
Na co si dát pozor při prvním výšlapu, je výběr obtížnosti. Začni nejlehčí cestou, nejlépe hodnocenou A nebo B, která nemá exponované pasáže a je dlouhá maximálně pár hodin. Zjisti si aktuální podmínky – mokrá skála, ledová místa nebo silný vítr dokážou z i jednoduché ferraty udělat nebezpečný podnik. Pokud máš pochybnosti, raději zvol jinou cestu. Nikdy nevyrážej sám, vždy měj s sebou alespoň jednoho zkušenějšího parťáka a dej mu vědět o svém plánu.
Pokud se bojíte, začněte na krátkých úsecích s jistícím lanem, ale bez technických převisek. Naučte se ovládat karabiny, ale nezaměřujte se na to až příliš. Soustřeďte se na nohy. Vnímejte, jak se chodidla přizpůsobují povrchu. Když cítíte, že se smekají, přeneste váhu na patu nebo špičku, co je stabilnější. Vždy mějte jednu ruku na laně, ale nezatíženou. To vám dá pocit jistoty bez křeče.
Základní dělení je jednoduché: 4. třída je pro začátečníky, kde najdete široké chyty a spíš chodíte než lezete. 5. třída vyžaduje první jistotu v nohách a práci s těžištěm. Od 6. třídy začíná skutečné lezení – chyty se zmenšují, pohyby jsou náročnější na techniku. 7. třída už testuje fyzickou sílu, hlavně prstovou vytrvalost. 8. a 9. třída jsou doménou těch, kdo lezou roky a mají za sebou stovky hodin tréninku.
Když začnete lézt, první čísla na cestách vám připadají jako šifra. Čtyřka, šestka, osmička – každá stěna má vlastní stupnici, a vy netušíte, co od ní čekat. Pojďme si to rozebrat tak, abyste si příště vybrali cestu, která vás posune, ale nezlomí. Klíčem je pochopit, že číslo není známka, ale popis charakteru lezení.
Nakonec si uvědomte, že nejlepší cepín je ten, který vám umožní provést všechny pohyby bez toho, abyste o něm museli přemýšlet. Když rukojeť padne přesně do dlaně a úchop je přirozený, můžete se soustředit na terén a na své bezpečí. Nenechte se proto zlákat moderním designem nebo nízkou hmotností na úkor praktičnosti. Vyzkoušejte několik modelů, porovnejte jejich chování při úderech i při držení a teprve poté se rozhodněte. Vaše ruce vám za tuto péči poděkují při každém výstupu.
První otázka směřuje na instruktora. Nejde o to, jak je sympatický, ale jaké má zkušenosti a kolik seskoků má za sebou. Zeptejte se přímo, kolik let se tandemovým seskokům věnuje a jak často létá. Kvalitní instruktor vám odpoví bez váhání a sám vám vysvětlí, jak probíhá výcvik na zemi. Pokud narazíte na vyhýbavé odpovědi, berte to jako varování. Dobrý letecký personál nemá problém sdělit své počty, naopak je to pro něj přirozená součást komunikace.
Druhá otázka se týká počasí a podmínek. Tandemový seskok se neřídí podle vašeho kalendáře, ale podle meteorologických podmínek. Zeptejte se, kdy je nejvhodnější doba na skok a co se stane, když v den rezervace fouká vítr nebo prší. Seriózní provozovatel vám nabídne náhradní termín bez sankcí. Typickou chybou je rezervovat si skok na konkrétní datum bez ohledu na předpověď a pak být zklamaný, že se let odložil. Počítejte s tím, že čekání na ideální počasí může trvat i několik dní.
Samostatnou kapitolou je materiál rukojeti. Hliníkové rukojeti jsou lehké a rychle se ohřejí od těla, ale při mrazu mohou vést chlad. Plastové rukojeti s pogumovaným povrchem poskytují lepší třecí vlastnosti, ale pokud jsou příliš měkké, rychle se opotřebují. Dřevěné rukojeti se dnes používají zřídka, přesto je důležité vědět, že potřebují pravidelnou impregnaci. U všech materiálů platí, že povrch rukojeti musí být dostatečně drsný, aby držel i v mokrých rukavicích. Vyhněte se modelům s hladkým lakem, které vypadají pěkně, ale při námaze kloužou. Před nákupem si proto rukojetí přetřete dlaní a zkuste simulovat pot nebo vlhkost.
In case you liked this article along with you would like to be given more information relating to koukněte sem i implore you to check out our own site.