U pracovního místa se vyplatí jedna praktická věc: poloha vůči světlu se mění s ročním obdobím. V zimě je slunce nízko a svítí až do hloubky místnosti, v létě zase vysoko a místo u okna přehřívá. Proto je lepší mít stůl posuvný nebo alespoň židli, se kterou lze otáčet. Pevně přišroubovaný stůl čelem k oknu je častá chyba, která se projeví až po několika týdnech bolesti očí a krku.
Začněte měřením, ne výběrem nábytku. Změřte šířku stěny ve třech výškách — u podlahy, uprostřed a pod stropem. Starší domy mívají stěny křivé a rozdíl i dva centimetry znamená, že hotová knihovna bude stát od stěny nebo se do rohu nevejde. Změřte také hloubku okolních překážek: parapet, zárubně, vypínač. Knihovna s hloubkou kolem třiceti centimetrů potřebuje před sebou ještě prostor na otevření dvířek, jinak z ní bude skříň, do které se dá jen nakouknout.
Základní pravidlo pro vzdálenost je přibližně délka předloktí od oka k textu, tedy zhruba 35 až 45 centimetrů. Když musíte text přibližovat, abyste ho přečetli, je to signál, že buď potřebujete silnější světlo, nebo že máte nekorigovanou vadu zraku. Podsvícení stránky z boku, ne zepředu, snižuje potřebu přibližovat se. Běžná chyba je čtení na mobilu nebo tabletu v ruce: vzdálenost se neustále mění a oči se musí pořád přeostřovat, což je únavnější než delší čtení z pevné polohy.
Začněte tím, jak okno skutečně funguje během dne. Ráno a dopoledne přichází světlo z jedné strany, odpoledne z druhé, v létě je slunce výš a v zimě nízko. Stůl postavený kolmo k oknu dostane světlo z boku, což je pro čtení a psaní nejlepší. Naopak stůl čelem k oknu vytváří protisvětlo, oko se přizpůsobuje jasu za monitorem a po hodině práce přichází únava. Monitor dejte bokem k oknu, ne přímo proti němu, a obrazovku natočte tak, aby se na ní neodrážela obloha.
Denní světlo má jednu nepříjemnou vlastnost: čím víc ho je, tím víc vadí jeho nedostatek jinde. Okno s výhledem do zeleně nebo do ulice dává jiné světlo než okno do světlíku. Pokud je výhled rušný, pomůže závěs z prosvětlovací látky, který rozptýlí přímé slunce, ale nechá projít denní světlo. Závěsy ale nesmí viset až na radiátor – brání proudění teplého vzduchu a vzniká chladný pruh u podlahy. Záclona by měla končit nad radiátorem nebo být po stranách okna.
Průvan vzniká i tam, kde byste ho nečekali Průvan u okna nevzniká jen otevřením křídla. Stačí netěsné těsnění, špatně seřízené kování nebo mikrospára, kterou v zimě poznáte podle studeného pruhu na podlaze. Než začnete řešit nábytek, položte na parapet kousek papírové utěrky a při zavřeném okně zkontrolujte, jestli se hýbe. Pokud ano, seřiďte kování nebo vyměňte těsnění. Teprve potom má smysl řešit, zda u okna sedět. U starších oken pomůže i těsnicí páska, ale pozor na radiátor pod oknem – pokud ho zakryjete nábytkem, teplo půjde do stěny a místnost bude vytápěná nerovnoměrně.
Na závěr: místo u okna není automaticky nejlepší místo v místnosti. Rozhoduje směr světla, těsnost okna a to, co je pod parapetem. Než tam postavíte cokoli těžkého, změřte, kudy jde světlo dopoledne a odpoledne, zkontrolujte průvan a nechte radiátor volný. Pak bude výhled skutečně bonusem, ne důvodem k stížnostem.
Místo u okna bývá první, kam lidé staví pracovní stůl nebo křeslo na čtení. Výhled a denní světlo jsou silné argumenty, ale stejně silně umí potrápit. Než začnete nábytek přesouvat, projděte si tři věci, které rozhodují o tom, jestli vám u okna bude dobře, nebo jestli tam budete celý den přetápět místnost a mžourat do protisvětla.
Vzdálenost očí od stránky a úhel, pod kterým text držíte, rozhodují o tom, jak rychle se při čtení unaví oči i krk. Nejde o estetiku, ale o geometrii: čím déle držíte text v nevhodné poloze, tím víc musí oční svaly pracovat a tím dřív přijdou bolesti hlavy, pálení očí a ztuhlá šíje. Následující návyky se dají zavést během jednoho dne a nevyžadují žádné vybavení.
Začněte tím, že si ke zdi postavíte křeslo nebo židli v reálné poloze a změřte, kde skončí opěradlo a kam dosáhne ruka vsedě. Výška zásuvky se obvykle volí mezi 20 a 30 cm nad podlahou, pokud ji nezakrývá nábytek, nebo naopak výš, kolem 90 cm, když chcete mít přístup i se zapojeným kabelem. U čtecího místa se vyplatí spíš vyšší umístění: kabel pak nevisí přes opěradlo a zásuvka zůstane přístupná, i když křeslo stojí těsně u zdi.
Půjčené knihy mají jednu nepříjemnou vlastnost: vypadají jako vlastní. Když je položíte na noční stolek vedle knih z domácí knihovny, během pár dní splynou s ostatními a vy přestanete vnímat, že je musíte vrátit. Základní pravidlo je jednoduché – půjčené knihy potřebují vlastní, oddělené místo. Nemusí to být police ani speciální nábytek, stačí jasně vymezený prostor, o kterém všichni v domácnosti vědí, že patří knihovně.
Should you loved this information and you wish to receive more details concerning rekonstrukce Bytu i implore you to visit our own webpage.